Plný text
7 Nd 311/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci péče o nezletilou [nezletilý], zastoupenou Okresním úřadem v Hradci Králové jako opatrovníkem, dceru V. K., a JUDr. L. K., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. P 446/92, rozhodl o návrhu otce nezletilé na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti t a k t o :
Návrh otce nezletilé [nezletilý] na přikázání věci Městskému soudu v Brně s e z a m í t á.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu věcně a místně příslušného je pod sp. zn. P 446/92 vedeno řízení o návrhu matky nezletilé [nezletilý] zvýšení výživného, které bylo otci nezletilé stanoveno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 1992 sp. zn. 44 C 254/91.
Otec nezletilé navrhl, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Tento návrh odůvodnil tím, že matka nezletilé je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové a že již ve věci péče o nezletilého [nezletilý] rozhodoval Městský soud v Brně o návrhu otce na změnu výchovy, a to na podkladě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1998 sp. zn. 11 Nd 46/98, jímž byla věc tohoto nezletilého přikázána Městskému soudu v Brně. Podle otce nezletilé se důvody, pro které byla věc nezletilého [nezletilý] přikázána Městskému soudu v Brně, vztahují i na věc nezletilé [nezletilý]
Matka nezletilé vyjádřila nesouhlas s přikázáním věci Městskému soudu v Brně. Namítla, že ze skutečnosti, že je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové, nevyplývá nic, co by mohlo odůvodnit postup spočívající v přikázání věci Městskému soudu v Brně. Poukázala na to, že důvody, pro které Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 3. 1998 sp. zn. 11 Nd 46/98 přikázal věc nezletilého [nezletilý] Městskému soudu v Brně, nelze vztahovat na řízení, které se týká zvýšení výživného na nezletilou [nezletilý] Podání návrhu na přikázání věci této nezletilé označila za snahu otce prodloužit řízení a oddálit rozhodnutí o zvýšení výživného.
Okresní úřad v Hradci Králové jako opatrovník nezletilé vyjádřil souhlas s přikázáním věci Městskému soudu v Brně. Toto své stanovisko blíže nezdůvodnil.
Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné důvody k tomu, aby věc nezletilé [nezletilý] byla přikázána jinému než příslušnému soudu.
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.
Postup podle citovaného ustanovení je výjimkou z ústavně garantované zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Z toho je zřejmé, že uvedený postup se musí opírat o takové skutečnosti, které jsou výjimečné.
Samotná okolnost, že matka nezletilé je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové, není přesvědčivým důvodem pro přikázání věci. Z titulu uvedené funkce nemůže matka nezletilé nijak zasahovat do řízení konaného před Okresním soudem v Hradci Králové. Pokud by případně mezi ní a některým ze soudců Okresního soudu v Hradci Králové, kteří jsou povoláni k tomu, aby o věci rozhodovali, byl nějaký osobní vztah, je to důvodem k vyloučení takového soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. Jestliže by se případně ukázalo, že jsou vyloučeni všichni soudci, byl by to důvod pro tzv. delegaci nutnou (§ 12 odst. 1 o. s. ř.) a nikoli důvod pro tzv. delegaci vhodnou (§ 12 odst. 2 o. s. ř.), kterou navrhl otec nezletilé. Postavení matky nezletilé jako soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové by však samo o sobě muselo být hodnoceno ve stadiu případného odvolacího řízení z toho hlediska, zda není důvodem pro přikázání věci jinému krajskému soudu.
Ostatně ani v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1998 sp. zn. 11 Nd 46/98 nebylo uvedené postavení matky nezletilé považováno za okolnost, která by sama o sobě byla důvodem pro přikázání věci. Tímto důvodem se zmíněná okolnost stala teprve ve spojení s tím, že ve věci nezletilého [nezletilý] soudy postupovaly nesprávně tak, že Okresní soud v Hradci Králové návrh otce nezletilého, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně, předložil Krajskému soudu v Hradci Králové, který ho zamítl, ačkoli k rozhodnutí nebyl příslušný. Ze strany obou soudů, avšak zejména ze strany Krajského soudu v Hradci Králové šlo o tak závažné pochybení, které v řízení týkajícím se nezletilého [nezletilý] mohlo vyvolat u otce nezletilého opodstatněné pochybnosti ohledně řízení před těmito soudy, a proto Nejvyšší soud rozhodl o přikázání věci nezletilého [nezletilý] jinému soudu, aby tak vytvořil podmínky pro takové řízení, v němž nebudou moci vyvstávat pochybnosti o dodržení zásad spravedlivého procesu s odkazem na uvedená pochybení Okresního soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Hradci Králové. Důvody citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu však nelze mechanicky přenášet na jiná řízení, a to ani na řízení ve věci nezletilé [nezletilý]
Ve věci nezletilé [nezletilý] bylo řízení zahájeno návrhem matky nezletilé na zvýšení výživného, které je povinen platit otec nezletilé. Toto řízení nebylo až dosud provázeno ničím, co by mohlo vyvolat opodstatněnou pochybnost o jeho nestrannosti a objektivnosti. Žádné konkrétně zjištěné okolnosti týkající se tohoto řízení nemohou odůvodnit úvahu, že u Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, nemůže být řízení provedeno plně v souladu se zásadami spravedlivého procesu. Řízení o zvýšení výživného na nezletilou [nezletilý] bylo zahájeno po vyhlášení rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 7. 1999 sp. zn. 24 P 72/98, jímž bylo rozhodnuto ve věci nezletilého [nezletilý] Zřetel na to, aby řízení ve věci nezletilé [nezletilý] bylo provedeno za podmínek zaručujících respektování zásad spravedlivého procesu, nezakládá potřebu konat toto řízení u jiného než příslušného soudu.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že ve věci nezletilé [nezletilý] nejsou dány takové skutečnosti, vzhledem k nimž by bylo vhodné, aby věc projednal a rozhodl jiný než příslušný soud, a proto návrh otce nezletilé na přikázání věci zamítl.
Jinak považuje Nejvyšší soud za nutné upozornit na to, že podle návrhu matky nezletilé na zahájení řízení se nezletilá [nezletilý] dne 8. 12. 1983, zatímco podle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. 3 1992 sp. zn. 44 C 254/91, k jehož změně návrh matky nezletilé na zahájení řízení směřuje, se nezletilá narodila dne 5. 12. 1983.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. září 2000
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec