Plný text
7 Td 34/2026-753
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 9. 2026 v trestní věci obviněného V. N. H. vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 T 4/2026 o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
1. U Městského soudu v Praze byla podána obžaloba na obviněného V. N. H. pro přečin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit v podstatě tím, že od roku 2017 do března 2023 prostřednictvím sociálních sítí a mobilních aplikací sděloval negativní, urážlivé a lživé informace a recenze o subjektech podnikajících v oblasti úklidu v České republice, přičemž působil jako jednatel obchodních společností (se sídlem v Praze), jejichž předmětem činnosti je úklid a čištění, a takto jednal v úmyslu poškodit v rámci podnikání další subjekty podnikající v oblasti úklidu a získat zákazníky na jejich úkor. Takto měl jednat v případech konkrétně popsaných pod body 1 až 7 obžaloby. V důsledku tohoto jednání obviněného poškozená J. K. (bod 1 obžaloby) pro úbytek zákazníků podnikání ukončila, poškozený Z. J. (bod 7 obžaloby) přišel o konkrétní zakázku za nejméně 210 000 Kč s očekávaným čistým ziskem ve výši 160 000 Kč.
2. V obžalobě není uvedeno místo spáchání činu ani proč byla obžaloba podána právě k Městskému soudu v Praze.
3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2026, sp. zn. 74 T 4/2026, byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Městský soud v Praze v tomto rozhodnutí uvedl, že ve věci byla již jednou podána obžaloba, a to Krajským státním zastupitelstvím v Brně ke Krajskému soudu v Brně, který však vrátil věc státnímu zástupci k došetření s tím, že není najisto postavena jeho místní příslušnost. Ani po došetření však není známo místo, kde mělo dojít k jednání obviněného. Pokud jde o místo následku činu, tak s ohledem na chráněný objekt daného trestného činu je jím (obecně) místo, kde došlo k ohrožení nebo i reálnému narušení hospodářské soutěže v důsledku nekalosoutěžního jednání pachatele, tj. kde se – v daném případě obžalobou tvrzené zlehčování – mělo nebo mohlo negativně promítnout do podnikání poškozeného. Takovým místem je místo relevantní z hlediska podnikání poškozeného (soutěžitele), tedy jednak evidované místo podnikání (event. sídlo), a to event. z hledisek administrativních (např. v důsledku negativních recenzí kontrola finančního úřadu, živnostenského úřadu, policejní prohlídka apod.), a místo, kde poškozený reálně podniká, neboť tam může v důsledku negativních recenzí např. přijít o klienty, zakázky a další (např. v důsledku negativních recenzí kontrola provozovny z hledisek bezpečnosti práce, plnění požárních předpisů, hygiena apod.). Místem vzniku následku naopak podle předkládajícího soudu není (bez splnění dalších podmínek) místo, kde se poškozený nachází v době, kdy se dozví, že o něm někdo píše (nebo psal) negativní recenzi. Proto zjišťování takového místa v rámci došetření nemohlo přinést relevantní výsledek. Pokud je poškozený (soutěžitel) v době činu např. na dovolené na druhém konci republiky, než má své podnikatelské sídlo a než i reálně podniká, tak to, že se na tomto místě dozví, že o něm někdo píše negativní recenze, se do jeho podnikání na tomto místě (v tu dobu aktuálního) pobytu nijak negativně nepromítne, jednoduše proto, že na tomto místě nepodniká, tedy neúčastní se na tomto místě hospodářské soutěže. Následkem daného trestného činu není eventuální osobní dotčenost poškozeného, ale ovlivnění soutěže. Místo, kde se poškozený o negativní recenzi dozví a je tím třeba i osobně dotčen, tak není místem následku daného trestného činu. Dále Městský soud v Praze poukázal na to, že v rámci došetření bylo zjištěno, že k trestné činnosti vůči poškozenému Z. J. z hlediska následku trestného činu mělo docházet i v Brně, a takto se v důsledku došetření na místní příslušnosti Krajského soudu v Brně nic nezměnilo. Je pravdou, že z hlediska následku by ve věci (od počátku) byla dána i místní příslušnost jiných krajských soudů, a to podle formálně zapsaného místa podnikání, resp. reálného místa podnikání ostatních poškozených, ale na tom, že takto je současně dána i místní příslušnost Krajského soudu v Brně, se v důsledku došetření nic nezměnilo. Předkládající soud vyslovil názor, že pokud původní obžaloba byla podána ke Krajskému soudu v Brně a došetřením z hlediska místní příslušnosti tohoto soudu nedošlo k žádné změně, měla by být ve smyslu ust. § 22 tr. ř. nově podávaná obžaloba opět podána k témuž soudu, tj. ke Krajskému soudu v Brně, u něhož podáním první obžaloby byla založena místní příslušnost k projednání věci.
4. Nejvyšší soud poté, co mu byl trestní spis dne 10. 9. 2026 předložen, shledal, že je příslušným k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř., neboť je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být podle rozhodnutí o předložení věci příslušný. Dále konstatoval, že věcná příslušnost krajského soudu, resp. Městského soudu v Praze vyplývá z ustanovení § 17 odst. 1 písm. c) tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchání trestného činu se rozumí místo, kde alespoň zčásti došlo k jednání nebo následku anebo nastala jiná okolnost naplňující objektivní stránku trestného činu.
5. V posuzované věci z obžaloby ani jinak ze spisu nevyplývá, kde došlo k jednání obviněného relevantnímu pro naplnění objektivní stránky skutkové podstaty žalovaného trestného činu. Místní příslušnost pak může být dána také místem, kde nastal konkrétní následek trestného činu. Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, že tím je místo, kde došlo k ohrožení nebo i reálnému narušení hospodářské soutěže v důsledku nekalosoutěžního jednání obviněného, tj. místo, kde se toto jednání mělo nebo mohlo negativně promítnout do podnikání poškozených, ať už jde o sídlo poškozeného podnikatele nebo místo jeho reálného podnikání. Naproti tomu místem vzniku následku není, resp. nemusí být místo, kde se poškozený o nekalosoutěžním jednání dozví.
6. V daném případě je zjevné, že místa vzniku následku činu se nachází v obvodech různých krajských soudů. Nachází se ale i v obvodu Městského soudu v Praze. Ze spisu totiž vyplývá, že například poškozená J. K. podnikala na území hlavního města Prahy a měla zde v době činu i bydliště, poškozený L. Č. podnikal na různých místech České republiky, avšak podle faktur založených ve spise měl zákazníky v Praze, poškozený M. P. měl v Praze bydliště i sídlo podnikání. Příslušnost Městského soudu v Praze je tudíž zřejmá, neboť podle § 22 tr. ř. je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož byla podána obžaloba.
7. Nejvyšší soud se přitom neztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, že první podanou obžalobou byla založena příslušnost Krajského soudu v Brně i pro případ podání nové obžaloby po vrácení věci k došetření. Z judikatury vyplývá opačný závěr. V případě, že dojde k vrácení věci k došetření a poté je podána nová obžaloba, nastává formálně nové řízení před soudem, ačkoli se materiálně jedná o stejnou trestní věc. Proto se příslušnost soudu k projednání posléze podané obžaloby posoudí nově, tedy bez ohledu na to, u kterého soudu byla podána původní obžaloba (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 7 Td 13/2020 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 1995, sp. zn. Ntd 161/95, publikované pod č. 22/1996 Sb. rozh. tr.).
8. Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Městský soud v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. 9. 2026
JUDr. Josef Mazák předseda senátu