Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení↪ 1× citováno

Spisová značka

7 Td 37/2026

Téma · generováno AIMístní příslušnost při návrhu evropského pověřeného žalobce

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2026-10-08ECLI:CZ:NS:2026:7.TD.37.2026.1
Další údaje
Předmět řízení: Příslušnost soudu Evropský žalobce

Shrnutí · generováno AI

Evropský pověřený žalobce navrhl povolit sledování osob a věcí v prověřování rozsáhlého krácení DPH a legalizace výnosů. Nejvyšší soud určil příslušný okresní soud podle místa, kde se zřejmě odehrávala podstatná část jednání směřujícího ke krácení daně. Potvrdil, že pro návrhy evropského pověřeného žalobce platí pravidla místní příslušnosti jako pro státního zástupce.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Při úkonech v přípravném řízení na návrh evropského pověřeného žalobce se § 26 odst. 1 tr. ř. uplatní i na tohoto žalobce, který zůstává státním zástupcem. Je-li činný v obvodu vrchního státního zastupitelství, určí se konkrétní okresní soud podle obecných kritérií § 18 tr. ř., ústavně konformně s čl. 38 odst. 1 Listiny. U § 240 tr. zákoníku je rozhodné zejména sídlo správce daně, případně i místo podstatných jednání směřujících ke zkrácení daně.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Z uvedených ustanovení zákona o státním zastupitelství ( § 34b , § 34c ) přitom jasně vyplývá, že evropský pověřený žalobce zůstává i po dobu jmenování do této funkce státním zástupcem, a tudíž se na jím podávané návrhy v přípravném řízení vztahuje ustanovení § 26 tr. ř.
    Zobrazit v textu
  • Přitom bylo třeba vycházet z obecných ustanovení o místní příslušnosti soudu (v tomto směru lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14 , který stanovil, že ústavně konformním výkladem § 26 tr. ř. , souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod , je nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba aplikovat rovněž obecnou úpravu místní příslušnosti soudů v trestním řádu a místní příslušnost okresního soudu určit podle kritérií stanovených v § 18 tr. ř. , tj. z
    Zobrazit v textu
  • Místem spáchání uvedeného trestného činu však může být podle okolností i místo, kde docházelo k činnostem podstatným pro zkrácení daně a přímo k tomuto zkrácení daně směřujícím.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

7 Td 37/2026-15

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. 10. 2026 v trestní věci J. M. a dalších, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 43 Nt 3525/2026 o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. per analogiam je k projednání věci příslušný Okresní soud v XY.

Odůvodnění:

1. U Obvodního soudu pro Prahu 1 byl evropským pověřeným žalobcem podán návrh na vydání povolení soudce ke sledování osob a věcí podle § 158d odst. 1, 3 tr. ř. s odůvodněním, že Úřad Evropského veřejného žalobce vede na základě rozhodnutí evropského pověřeného žalobce ze dne 29. 7. 2026 trestní řízení pro podezření ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. b) tr. zákoníku. Prvý a přísněji trestný z těchto zločinů měl spočívat v podstatě v tom, že podezřelí J. M., N. V. A. a O. V. v období od roku 2021 do prosince 2025 založili a vedli několik obchodních společností, jejichž prostřednictvím prováděli dovoz použitých luxusních hodinek, které nakupovali od subjektů mimo Evropskou unii, a na daňových dokladech pro své odběratele neoprávněně deklarovali prodej zboží v režimu ziskové přirážky pro obchodníky prodávající použité zboží, a v důsledku toho zkrátili daň z přidané hodnoty celkem o 368 276 271 Kč.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 9. 2026, sp. zn. 43 Nt 3525/2026, byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 1 odůvodnil toto rozhodnutí tím, že má být rozhodnuto o návrhu evropského pověřeného žalobce přiděleného k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci a tedy podle § 34c zákona o státním zastupitelství činného u tohoto státního zastupitelství. Z toho plyne, že státní zástupce, který návrh podal, není činný v obvodě předkládajícího soudu, tj. Obvodního soudu pro Prahu 1. Pro posouzení hledisek uvedených v § 18 tr. ř. pak považuje předkládající soud za podstatné to, že hlavními podezřelými jsou dvě osoby ovládající řadu do věci zainteresovaných a prověřovaných obchodních společností a obě tyto osoby mají bydliště v XY. Kromě toho nejvyšší daňová škoda je zatím vyčíslena u společnosti, která nesídlí v Praze 1, nýbrž v Praze 2, a navíc předmětem prověřování je nejen daňová trestná činnost, kde je sídlo správce daně důležitým hlediskem, ale i trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, kde sídlo společnosti nemusí mít žádný význam. Nakonec Obvodní soud pro Prahu 1 dodal, že místem výkonu navrženého úkonu je server obchodní společnosti S., a. s., se sídlem v [adresa] uzavřel, že k projednání věci je podle jeho názoru příslušný Okresní soud v XY, eventuálně Okresní soud v YY nebo Okresní soud v ZZ.

3. Nejvyšší soud poté, co mu byl trestní spis dne 1. 10. 2026 předložen, shledal, že k rozhodnutí o příslušnosti soudu k úkonu v přípravném řízení v této věci podle § 24 odst. 1 tr. ř. per analogiam je příslušný jako soud nejblíže společně nadřízený předkládajícímu soudu a soudu, který má být podle rozhodnutí o předložení věci příslušný.

4. Při určení příslušnosti soudu bylo nutno především vycházet z ustanovení § 26 odst. 1 tr. ř., podle něhož k provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Okresním soudem se rozumí i obvodní soud (§ 12 odst. 4 tr. ř.). Podle § 34b odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ministr spravedlnosti po projednání s nejvyšším státním zástupcem a se souhlasem státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce stanoví určité státní zastupitelství jako místo výkonu jeho funkce. Podle § 34c odst. 1 cit. zák. se státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, považuje za státní zastupitelství, u kterého je evropský pověřený žalobce činný. Státním zastupitelstvím, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce Mgr. V. K., jenž podal předmětný návrh, a u něhož je tak tento evropský pověřený žalobce činný, je Vrchní státní zastupitelství v YY. Z uvedených ustanovení zákona o státním zastupitelství (§ 34b, § 34c) přitom jasně vyplývá, že evropský pověřený žalobce zůstává i po dobu jmenování do této funkce státním zástupcem, a tudíž se na jím podávané návrhy v přípravném řízení vztahuje ustanovení § 26 tr. ř.

5. Není tedy pochyb o tom, že v posuzované věci je podle § 26 odst. 1 tr. ř. k provádění úkonů v přípravném řízení, resp. zejména k provedení prvního takového úkonu, příslušný okresní soud, v jehož obvodu je činný dotyčný evropský pověřený žalobce. Ten je ovšem činný v obvodu všech okresních soudů, jejichž obvody spadají pod obvod Vrchního soudu v YY (totožný s obvodem Vrchního státního zastupitelství v YY – viz § 7 odst. 1 zák. č. 283/1993 Sb.). Proto bylo nutno určit, který okresní soud v tomto obvodu je místně příslušný pro rozhodnutí o předmětném návrhu. Přitom bylo třeba vycházet z obecných ustanovení o místní příslušnosti soudu (v tomto směru lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14, který stanovil, že ústavně konformním výkladem § 26 tr. ř., souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, je nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba aplikovat rovněž obecnou úpravu místní příslušnosti soudů v trestním řádu a místní příslušnost okresního soudu určit podle kritérií stanovených v § 18 tr. ř., tj. z množiny okresních soudů, v jejichž obvodech krajské nebo vrchní státní zastupitelství působí, zvolit ten, jehož místní příslušnost těmto kritériím odpovídá).

6. Místní příslušnost soudu se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchání trestného činu se rozumí místo, kde alespoň zčásti došlo k jednání nebo k následku anebo kde nastala jiná okolnost naplňující objektivní stránku trestného činu. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je v tomto případě zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.

7. Místem spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku je v první řadě místo, kde je nebo mělo být podáno daňové přiznání vztahující se k trestné činnosti. Tímto místem je sídlo příslušného správce daně (finančního úřadu). Místem spáchání uvedeného trestného činu však může být podle okolností i místo, kde docházelo k činnostem podstatným pro zkrácení daně a přímo k tomuto zkrácení daně směřujícím. Z hlediska místní příslušnosti soudu tedy není vyloučeno, aby věc projednal i ten soud, v jehož obvodu sice nemá sídlo příslušný správce daně, ale ve kterém např. byly provedeny jednotlivé zastírací úkony, které měly zamezit odhalení krácení daňových povinností a které představovaly nikoli nezanedbatelnou část protiprávního jednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. 7 Td 24/2025).

8. Jednou z obchodních společností uváděných v návrhu evropského pověřeného žalobce je M. G. I. C., s. r. o. se sídlem [adresa] trestné činnosti se jeví jako podstatná, neboť má být povolen přístup mj. právě k účetním dokladům a evidencím této obchodní společnosti. Kromě toho lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat (aniž by v této fázi řízení bylo možné činit definitivní závěry o místu spáchání trestného činu), že podstatná část trestné činnosti směřující ke zkrácení daně byla páchána v místě bydliště podezřelých, tj. v XY. Zde patrně mělo docházet k činnostem podstatným pro zkrácení daně, které představovaly nikoli nezanedbatelnou část protiprávního jednání.

9. Z uvedených důvodů bylo namístě určit z těch okresních soudů, v jejichž obvodu je činný evropský pověřený žalobce, který podal zmíněný návrh, příslušnost Okresního soudu v XY.

10. Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. per analogiam rozhodl, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v XY. Projednáním věci se zde rozumí projednání předmětného návrhu evropského pověřeného žalobce.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 8. 10. 2026

JUDr. Josef Mazák předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací