UsneseníOdmítnutoTrestní↪ 3× citováno

Spisová značka

7 Tdo 272/2003

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2003-03-20Zpravodaj: JUDr. Michal MiklášECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.272.2003.1
Další údaje

Právní věta

⚠ Generováno AI

Doručuje-li se obviněnému rozhodnutí do vlastních rukou na jím uvedenou adresu pro doručování a adresát si uloženou zásilku v desetidenní lhůtě nevyzvedne, považuje se podle § 64 odst. 2 tr. ř. za doručenou posledním dnem této lhůty, i když ji později osobně převezme. Dovolací lhůta podle § 265e odst. 1 tr. ř. se proto počítá od tohoto náhradního doručení; opožděné dovolání se odmítne podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

7 Tdo 272/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. března 2003 v neveřejném zasedání

o dovolání obviněného Z. Ř., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2002, sp. zn. 6 To 65/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 6 T 36/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání o d m í t á , protože bylo podáno opožděně.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 5. 2002, sp. zn. 6 To 65/2002, bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto odvolání obviněného, které podal proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. 12. 2001, sp. zn.

6 T 36/2001.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný dne 6. 1. 2003 u soudu I. stupně osobně doručené dovolání, které prostřednictvím svého obhájce odůvodnil podáním, které bylo soudu I. stupně doručeno dne 8. 1. 2003.

Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci

v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.

Podle § 63 odst. 2 tr. ř. je-li adresátem obviněný, doručuje se mu především na adresu, kterou za tím účelem uvedl /§ 55 odst. 1 písm. c) tr. ř./. Protože v řízení před soudem I. stupně obviněný vypověděl plnou moc svému obhájci, sám si jiného obhájce nezvolil a nejde o případ nutné obhajoby, bylo v daném případě rozhodnutí odvolacího soudu doručováno pouze obviněnému a nikoli také jeho obhájci.

Jak vyplývá ze spisu, obviněný při svém výslechu v přípravném řízení dne

16. 11. 2000 uvedl pro účely doručování adresu L., K. čp. [č.p.] (viz čl. 2 a čl. 23

tr. spisu). Dle pokynu předsedy senátu bylo usnesení odvolacího soudu odesláno soudem I. stupně na obviněným uvedenou adresu dne 25. 7. 2002 (viz č. l. 67 p. v. spisu). Tato zásilka (viz č. l. 70 spisu) obsahující usnesení odvolacího soudu byla dne 26. 7. 2002 uložena na poště protože, jak vyplývá ze záznamu pošty s podpisem doručovatele, adresát nebyl v místě doručování zastižen a uložení zásilky do

5. 8. 2002 mu bylo oznámeno. Dále je dodejka nedoručené zásilky opatřena razítkem poštovního úřadu L. ze dne 5. 8. 2002 se záznamem, že zásilka nebyla v úložné době (10 denní) vyzvednuta a vrací se zpět odesílateli. Okresnímu soudu v Litoměřicích byla zásilka jako nedoručená vrácena dne 6. 8. 2002.

Na č. l. 68 tr. spisu se pak nachází obviněným podepsána dodejka potvrzující převzetí zásilky s rozhodnutím odvolacího soudu dne 7. 11. 2002. Posledním dnem lhůty k podání dovolání, pokud by se počítala od tohoto dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu, by bylo úterý dne 7. 1. 2003. Obviněný pak podal dovolání dne

6. 1. 2003. Dovolání obviněného ale za včas podané nelze považovat.

Podle § 64 odst. 2 tr. ř. nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, jak tomu bylo také v tomto případě, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.

Protože v daném případě byla zásilka uložena dne 26. 7. 2002 a obviněný si ji ani

v desetidenní úložné době nevyzvedl, ač jak vyplývá z protokolu sepsaného dne

8. 11. 2002 (č. l. 76 tr. spisu) „pořád bydlí na adrese [adresa] L.“ a zásilka mu byla doručována na jím uvedenou adresu pro účely doručování, je nutno rozhodnutí odvolacího soudu považovat za doručené obviněnému dne 5. 8. 2002 uložením a nikoli až dne 7. 11. 2002, kdy obviněný osobně zásilku s tímto rozhodnutím převzal. Nejde přitom o zásilku, kterou by podle § 64 odst. 4 tr. ř. nebylo možno uložit.

Protože poslední den dvouměsíční lhůty k podání dovolání tak byl s ohledem na ustanovení § 60 odst. 3 tr. ř. den 7. 10. 2002 a nikoli den 7. 1. 2003, bylo dovolání obviněného doručené soudu osobně až dne 6. 1. 2003 podáno až po uplynutí této lhůty a tedy opožděně. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle

§ 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., aniž napadené rozhodnutí přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. března 2003

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací