Plný text
7 Tdo 896/2026-71
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2026 o dovolání obviněného J. M. podaném proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 5. 2026, sp. zn. 4 To 109/2026, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 6 Nt 835/2025, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá.
Odůvodnění:
I.Dosavadní průběh řízení
1. Obviněný J. M. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, ze dne 29. 5. 2026, č. j. 4 To 109/2026-51, jímž tento soud podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 30. 1. 2026, č. j. 6 Nt 835/2025-37, jímž bylo rozhodnuto podle § 283 písm. d) tr. ř. o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení.
2. Jako důvod dovolání uvedl obviněný nesprávné právní posouzení a existenci vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Vyjádřil přesvědčení, že jím uplatněná nova postačovala k naplnění zákonných podmínek pro povolení obnovy řízení. Dále kritizoval, že okresní soud i krajský soud nezákonně nahradily znalecké posouzení jeho duševního stavu vlastní úvahou a rovněž, že se nezabývaly případnými dopady nových zjištění na otázku trestu uloženého obviněnému. Brojil proti formalistickému odmítnutí nových zjištění a důkazů, v čemž spatřoval porušení vlastního práva na spravedlivý proces a zásady in dubio pro reo. V neposlední řadě pak vytkl okresnímu soudu nezákonné opomenutí aplikace § 282 tr. ř. Na základě výše uvedeného se obviněný domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, stejně jako usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově a věc vrátil Okresnímu soudu v Českém Krumlově k novému projednání a rozhodnutí s pokynem přibrat znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, klinické psychologie a neurologie, k posouzení vlivu DCC a duševní poruchy na rozpoznávací a ovládací schopnosti v době skutku a k dopadu na výrok o vině a trestu. Dále s pokynem, aby okresní soud postupoval podle § 282 tr. ř. a případně zvážil odklad či přerušení výkonu uloženého trestu. 3. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k podanému dovolání uvedl, že z něj lze nepřímo dovodit, proti kterému soudnímu rozhodnutí obviněný dovolání podal. Zdůraznil však, že dovolatel svým dovoláním napadl rozhodnutí soudu, proti kterému není dovolání přípustné, neboť absentuje v taxativním výčtu zakotveném v § 265a odst. 2 tr. ř. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné.
4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř.
5. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Podle § 265a odst. 2 tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí: a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). 6. V posuzovaném případě představuje napadené usnesení pravomocné rozhodnutí a také rozhodnutí soudu druhého stupně, avšak není rozhodnutím, proti němuž zákon dovolání připouští podle § 265a odst. 2 tr. ř. Výčet zde uvedený je taxativní, tedy pouze do něj zařazená rozhodnutí lze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je následně přípustné dovolání, naopak žádná jiná rozhodnutí do uvedeného okruhu nepatří. Za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu citovaného zákonného ustanovení proto nelze považovat rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 7 Tdo 374/2021). 7. Nejvyšší soud proto konstatuje, že v dané věci nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného podle ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Z toho důvodu rozhodl, že se dovolání obviněného J. M. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné, aniž by se jím meritorně zabýval. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 9. 2026
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu