Plný text
8 Td 25/2026-96
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2026 v trestní věci obviněné mladistvé AAAAA (pseudonym), vedené u Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, pod sp. zn. 11 Tm 1/2026, o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněné mladistvé AAAAA , Okresní soud v Písku, soud pro mládež.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Písku podal dne 10. 4. 2026 u Okresního soudu v Písku (jako soudu pro mládež) obžalobu na obviněnou mladistvou AAAAA (dále jen „mladistvou“) pro provinění krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchané ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku s obviněnou J. M. Tohoto provinění se měla mladistvá dopustit tím (zkráceně), že dne 7. 1. 2026 v době od 16:25 hodin do 16:45 hodin v Písku se společně a po předchozí vzájemné domluvě se spoluobviněnou J. M., dopustila jednání spočívajícího v tom, že do nákupního vozíku uložila zboží v obchodním domě Albert v souhrnné hodnotě 18 311 Kč, a bez zaplacení za přispění spoluobviněné opustila prodejní plochu a dále pokračovala ven z obchodního domu, kde byly následně zadrženy ostrahou prodejny, přičemž odcizením věcí způsobily poškozené společnosti Albert škodu ve výši 18 311 Kč. 2. Okresní soud v Písku, soud pro mládež, usnesením ze dne 29. 4. 2026 pod č. j. 11 Tm 1/2026-79, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 24 odst. 1 tr. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež, jako soudu místně a věcně příslušnému k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu. Z odůvodnění předloženého usnesení vyplývá, že okresní soud tak učinil proto, že podle jeho zjištění se mladistvá aktuálně zdržuje na adrese XY, okres XY, když současně podle sdělení mladistvé a její tety K. Š., se mladistvá u tety bude zdržovat i po narození dítěte, což podle mínění Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, je okolnost odůvodňující postup podle § 24 odst. 1 tr. ř.
3. Nejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje v této věci v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 tr. ř. jako nejblíže společně nadřízený soud soudu, jenž tuto věc předložil k rozhodnutí sporu o příslušnost, a tomu, jemuž má být věc postoupena. Přitom je vázán zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti v řízení ve věcech mladistvých zakotvenými především v ustanovení § 37 a § 39 z. s. m.
4. Podle § 37 odst. 1 z. s. m. řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle § 37 odst. 2 z. s. m. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo. Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v § 37 z. s. m. Z předloženého spisu rovněž vyplývá, že se vede trestní řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, neboť nebyly zjištěny podmínky vymezené v § 73 odst. 1 písm. a), b) z. s. m., jelikož mladistvá spáchala čin, pro nějž se řízení vede, ve věku přibližně 16 let a 6 měsíců, a do dne rozhodování nedovršila věku osmnácti let.
5. Nejvyšší soud po seznámení se s předmětnou věcí dospěl k závěru, že návrh Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, ze dne 29. 4. 2026, č. j. 11 Tm 1/2026-79, není důvodný při argumentaci, že by věc měl projednat Okresní soud v Uherském Hradišti, soud pro mládež, z důvodu, že se obviněná má zdržovat na adrese XY, okr. XY, u své tety.
6. Z obsahu připojeného trestního spisu Nejvyšší soud zjistil k poměrům mladistvé následující poznatky. Mladistvá v době vyhlášení předmětného usnesení Okresním soudem v Písku, soudem pro mládež, se podle svého vyjádření a vyjádření své tety měla zdržovat, a to i do budoucna na adrese tety mladistvé – XY, okr. XY, což by mohlo odůvodňovat správnost úvah okresního soudu. Ze spisu však současně vyplývá, že následně, a to při doručování usnesení Okresního soudu v Písku, soudu pro mládež, ze dne 29. 4. 2026, č. j. 11 Tm 1/2026-79, nebylo možno mladistvé doručit na jí uvedenou adresu XY, a proto bylo doručováno na adresu Výchovný ústav pro nezletilé matky XY, XY (č. l. 79, 85). Tuto skutečnost si ověřil Nejvyšší soud mj. také dotazem na zmíněný ústav [Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola s jídelnou, XY, XY, XY (což odpovídá okresu XY)] a ze zprávy, kterou zmíněný výchovný ústav Nejvyššímu soudu doručil, vyplývá, že do uvedeného ústavu byla obviněná přijata 6. 5. 2026, tedy krátce po vydání usnesení Okresním soudem v Písku dne 29. 4. 2026. 7. V souvislosti s postupem navrženým Okresním soudem v Písku, soudem pro mládež, je vhodné zmínit, že ze smyslu ustanovení § 37 odst. 1 z. s. m. rovněž plyne, že hledisko stálého bydliště by mělo zaručovat, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a právě tato určitá fixace ke konkrétnímu místu může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, eventuálně s jeho rodinou či blízkými osobami, a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení. Jenom propojením těchto, ale i dalších způsobů, jimiž lze na mladistvého působit, lze docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§ 1 z. s. m.). V posuzované věci jsou však rozhodná další hlediska vymezená v § 37 odst. 2 z. s. m., která přicházejí do úvahy, pokud nelze některé místo, které je uvedeno v § 37 odst. 1 z. s. m. zjistit, nebo je-li mimo území České republiky. 8. Nejvyšší soud již ve své judikatuře podmínky postupu podle § 37 z. s. m. vymezil a stanovil tak, že za místo, v jehož obvodu mladistvý bydlí, podle kterého se ve smyslu § 37 odst. 1 z. s. m. určuje místní příslušnost soudu pro mládež, nelze mechanicky přejímat formálně vykazované místo jeho trvalého pobytu, ale je potřeba pro jeho určení vždy ověřit, kde mladistvý skutečně bydlí. Za takové místo lze považovat například i výchovné zařízení, v němž mladistvý vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu, pokud se nejedná jen o dočasný pobyt (viz např. rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.). Je však nutné, aby v takovém místě mladistvý skutečně bydlel, takové místo nemůže být jen formální.
9. V tomto směru tak nemůže být rozhodujícím hlediskem pro určení místní příslušnosti soudu v předmětné věci skutečnost, že mladistvá dočasně, přechodně nebo sporadicky pobývá u příbuzných (u tety) nebo ve výchovném ústavu, který se nachází v obvodu jiného místně příslušného soudu, když bez významu není ani zjištění, že zde v místě bydliště mladistvé nejsou ani orgány pověřené péčí o dítě, které by byly s mladistvou ve stálém kontaktu a znají nejen jí samotnou, ale také poměry s osobou mladistvé spojené – z nichž pochází (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 8 Td 46/2011). Hledisko uvedené jako první v § 37 odst. 1 z. s. m. je tak dáno zejména v případě, že mladistvý, jemuž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova a nachází se v některém z ústavů pro ně určených, eventuálně byl rozhodnutím soudu svěřen do péče jednomu z rodičů, udržuje kontakt s rodinou (eventuálně s druhým z rodičů), vrací se do místa svého původního bydliště nebo se v něm trvaleji zdržuje a má v něm okruh svých přátel, se kterými udržuje kontakty a další pevnější vazby (viz přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 8 Td 21/2012). 10. V posuzované věci Nejvyšší soud z dokladů založených ve spise zjistil, že čin, pro který je mladistvá stíhána, tato spáchala dne 7. 1. 2026 v obvodu Okresního soudu v Písku. Ze spisu rovněž vyplývá (viz shora bod 7), že mladistvá na adrese okresním soudem zmiňované se zdržovala pouze krátkodobě a ani zde nepřevzala předmětné usnesení, které bylo vydáno 29. 4. 2026. Jak si Nejvyšší soud ověřil, v době jeho rozhodování se mladistvá zdržovala, opět na jiném místě, ve Výchovném ústavu XY, tedy opět na místě bez bližších trvalejších vazeb, přičemž uvedená skutečnost byla následně známa i Okresnímu soudu v Písku, kam jí předmětné usnesení doručoval. Přehlédnuta nemohla být ani skutečnost, že před spáchanou trestnou činností se měla mladistvá zdržovat na adrese XY, XY (adresa obecního úřadu – kdy stěží lze dovozovat k danému místu vazbu předpokládanou shora) a před tím, jak uvedla ve své výpovědi (č. l. 44), však původně bydlela v XY. 11. Z takto zjištěných poměrů mladistvé a všech dalších okolností, jak byly dosud v řízení konstatovány, Nejvyšší soud v souladu s podmínkami stanovenými v § 37 z. s. m. dospěl k závěru, že nelze učinit spolehlivý poznatek o tom, že mladistvá je fakticky poutána k jakémukoliv místu pobytu jakoukoliv vazbou, ať již osobní nebo věcnou, tudíž se jako jediné možné řešení určení místní příslušnosti nabízí místní příslušnost právě soudu pro mládež, v jehož obvodu mělo být provinění spácháno (v obvodu zmíněného soudu měla také původně bydlet), tudíž Okresní soud v Písku, soud pro mládež (§ 37 odst. 2 z. s. m.).
12. Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud podle § 24 odst. 1 tr. ř. určil, že soudem místně příslušným k projednání věci mladistvé AAAAA, je Okresní soud v Písku, soud pro mládež.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 7. 2026
JUDr. Jan Engelmann předseda senátu