8 Tz 15/2026

Plný text

4 3

8 Tz 15/2026-204

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 8. 2026 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. S. (rozený Š.), proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162,

byl porušen zákon

v neprospěch obviněného v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

Pravomocné usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, se zrušuje. Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Praze se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

1. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného J. S., podaná proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, kterým Okresní soud v Kladně rozhodl podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku tak, že obviněný „J. S., se ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil a trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 4. 2023, č. j. 2 T 45/2023-29, vykoná, když podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou“.

2. Proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, podal ve prospěch obviněného ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona, ve které po rekapitulaci průběhu trestního stíhání obviněného, poukázal na skutečnost zmiňovanou obviněným v podané stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, že trestní příkaz vydaný zmíněným okresním soudem dne 11. 4. 2023, č. j. 2 T 45/2023-29, nemohl nabýt právní moci, neboť proti němu v zákonné lhůtě podal odpor, o kterém do dne rozhodnutí Okresním soudem v Kladně dne 15. 4. 2025, pod č. j. 2 T 45/2023-88, respektive do vydání usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, nebylo rozhodnuto. Podle ministra spravedlnosti „nelze klást k tíži obviněného skutečnost, že okresní soud nedohledal originál jeho odporu“. Případná ztráta odporu podaného obviněným, nemůže být podle ministra spravedlnosti důvodem proto, aby obviněný přišel o opravný prostředek. Vzhledem k tomu, že podle mínění stěžovatele nebyly splněny podmínky pro zamítnutí stížnosti obviněného, navrhl v závěru stížnosti pro porušení zákona, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení napadené stížností pro porušení zákona, jakož i všechna další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Praze věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.

3. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedla, že s návrhem ministra spravedlnosti se nelze ztotožnit bez výhrad, neboť podle jejího mínění pouhé konstatování zaměstnankyň soudu, že kopie podacího razítka podatelny Okresního soudu v Kladně na listině předložené obviněným vzhledem odpovídá razítku podatelny, nelze vnímat jako prohlášení o autenticitě předložené listiny. Dále vznáší výhrady vůči údajům, které jsou uvedeny na předložené listině, když poukazuje na to, že uvedený sken neobsahuje např. údaje o čase podání, počtu vyhotovení, podpis pracovníka podatelny atd. Rovněž vyjadřuje své přesvědčení, že obviněný z jiných proběhnuvších soudních řízení musel vědět o tom, že trestní příkaz je pravomocný. S ohledem na neochotu obviněného spolupracovat se soudy, navrhla zamítnout podanou stížnost pro porušení zákona.

4. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.

5. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

6. Z předloženého spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 2 T 45/2023, Nejvyšší soud zjistil, že na podkladě návrhu na potrestání státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 5. 4. 2023, č. j. ZK 184/2023-6, vydal Okresní soud v Kladně dne 11. 4. 2023 pod č. j. 2 T 45/2023-29, trestní příkaz, jímž uznal obviněného vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a obviněného odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu 18 (osmnácti) měsíců. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručován datovou schránkou dne 11. 4. 2023 a oprávněná osoba se přihlásila dne 25. 4. 2023 (viz č. l. 29), přičemž obviněný sám tuto skutečnost akceptuje (viz jím dodaná příloha č. 1, č. l. 139). Na č. l. 33 se pak nachází referát k vyznačení právní moci dnem 4. 5. 2023. Na den 31. 10. 2024 (č. l. 48) pak bylo Okresním soudem v Kladně v předmětné trestní věci nařízeno veřejné zasedání, jehož předmětem bylo rozhodnout „o zkušební době PO“. O konání veřejného zasedání byl obviněný vyrozuměn (opět prostřednictvím DS s přihlášením se dne 5. 10. 2024 (č. l. 48). K tomuto veřejnému zasedání (č. l. 63), stejně jako i dalším odročeným veřejným zasedáním, o jejichž konání byl obviněný vyrozumíván [č. l. 63 – na den 28. 11. 2024 (přihlásil se do DS dne 24. 11. 2024), č. l. 78 – na den 15. 4. 2025 (přihlásil se do DS dne 27. 3. 2025)], se tento nedostavil.

7. Dne 15. 4. 2025 vydal Okresní soud v Kladně pod č. j. 2 T 45/2023-88, usnesení, podle kterého se obviněný podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku neosvědčil v době podmíněného odsouzení, a proto vykoná trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který mu byl uložen Okresním soudem v Kladně dne 11. 4. 2023 pod č. j. 2 T 45/2023-29, když pro výkon trestu odnětí svobody obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Toto usnesení bylo obviněnému doručeno prostřednictvím datové schránky dne 8. 5. 2025 (č. l. 89) a dne 11. 5. 2025 (č. l. 90-91) okresní soud přijal od obviněného textovou zprávu, ze které, pomine-li Nejvyšší soud nepodstatná pro rozhodnutí ve věci sdělení a stanoviska obviněného, je relevantní pouze skutečnost – sdělení obviněného, že proti výše uvedenému usnesení podává stížnost, kterou do sedmi dnů odůvodní a svá tvrzení doloží a současně sděluje, že trestní příkaz vydaný Okresním soudem v Kladně dne 11. 4. 2023 pod č. j. 2 T 45/2023-29, nemohl nabýt právní moci. Následně byly okresnímu soudu dne 20. 5. 2025 doručeny písemnosti (jejichž relevantnost byla soudy nižších stupňů posouzena) – viz č. l. 92-144, přičemž z pohledu posuzování relevantnosti lze toliko zmínit uvedení spisových značek – tj. vymezení, vůči kterým rozhodnutím směřují a relevantnost písemnosti na č. l. 138, ze které vyplývá, že proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, podává obviněný stížnost, neboť trestní příkaz, který se stal podkladem pro uvedené usnesení, které napadl stížností, nemohlo nabýt právní moci vzhledem k tomu, že proti němu osobně u okresního soudu podal odpor.

8. Spis byl následně předložen s opravným prostředkem soudu druhého stupně k rozhodnutí. Stížnostní soud (č. l. 147, 148) vrátil spis zpět soudu prvního stupně bez věcného vyřízení k ověření skutečností tvrzených obviněným v podané stížnosti. Po provedení úkonů požadovaných soudem druhého stupně byl spis se stížností obviněného znovu předložen Krajskému soudu v Praze, který vydal usnesení, které je předmětem řízení o stížnosti pro porušení zákona.

9. Po takto obsáhlé rekapitulaci doposud proběhlého trestního řízení musí Nejvyšší soud konstatovat, že stížnost podaná ministrem spravedlnosti je důvodná, neboť stížnostním soudem bylo dle mínění Nejvyššího soudu rozhodnuto předčasně. Úvodem je nutno uvést, že pokud měly být obviněným předloženy v rámci podaného odporu listiny (viz shora bod 7 (č. l. 92-144), tak převážná část z nich nemá pro rozhodnutí ve věci žádnou relevanci, zejména listiny na č. l. 99-134. Předmětem přezkoumání věci Nejvyšším soudem není v tuto chvíli otázka existence podmínek pro rozhodnutí o podmíněném odsouzení podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku (zda obviněný vedl ve zkušební době řádný život), ale posouzení, zda byly dány procesní podmínky pro takový postup, tj. zda trestní příkaz, jímž byl obviněnému uložen trest odnětí svobody podmíněně odložený, nabyl právní moci.

10. Bylo uvedeno, že trestní příkaz byl vydán (č. l. 29) a pokyn k vyznačení právní moci byl učiněn 12. 6. 2023, s vyznačením právní moci dne 4. 5. 2023 (č. l. 33). Žádná písemnost, která by v době zmíněného referátu mohla soudu signalizovat, že byl podán odpor na č. l. 30-32, ve spise založena nebyla. Na základě pokynu soudu druhého stupně (viz shora bod 8) bylo provedeno šetření na podatelně Okresního soudu v Kladně, jehož závěry lze shrnout v následující – evidence došlé pošty není vedena; - kopie podacího razítka na písemnosti předložené obviněným (č. l. 140) vzhledem odpovídá razítku používanému okresním soudem (vzhledem ke kvalitě kopie mohou být o jeho autentičnosti pochybnosti); - na kopie (oproti originálu) písemností předkládané podateli se dává shodně jako na originál podací razítko, neuvádí se však již, zda byla písemnost podána osobně či poštou, počet příloh ani se taková písemnost nepodepisuje pracovnicí podatelny [v tomto směru tedy státní zástupkyně uvádí nepřesné údaje (viz bod 6 vyjádření)]. Soud druhého stupně, považoval argumentaci obviněného za účelovou s ohledem na skutečnost, že obviněný, který byl soudem „požádán o předložení originálu, resp. stejnopisu předmětné listiny s originálním razítkem podatelny okresního soudu, této výzvě nevyhověl“, tudíž soud vycházel z evidentně kompletního a správně zažurnalizovaného spisového materiálu (viz bod 4 usnesení). Nejvyšší soud souhlasí se závěrem ministra spravedlnosti, že ztráta písemnosti-odporu na soudě se nedá vyloučit, a proto nemůže být důvodem, aby obviněný přišel o opravný prostředek. V reakci na závěry vyslovené soudem druhého stupně k okamžiku právní moci trestního příkazu a skutečnostem vyplývajících z úředního záznamu na č. l. 149 a odmítavé stanovisko obviněného na č. l. 158, se jevilo dle názoru Nejvyššího soudu důvodným zjistit, zda je (bylo) na Okresním soudu v Kladně na podatelně v rozhodné době používáno pouze jedno či více razítek podatelny, které(á) se dávala mj. také na tiskopis předložený podatelem, potvrzující pro něj podání určité písemnosti, zda toto razítko v letech 2023 a 2025 bylo či nebylo shodné, a pokud pracovnice podatelny hovoří sice o podobnosti, ale nikoli jistotě shody takového razítka, jevilo se např. také vhodným, pokud se obviněný stavěl negativně k požadavku soudu na předložení takové listiny, provést pouhé přeměření rozměrů všech razítek podatelny ve spise založených (otištěných) Okresního soudu v Kladně, zda tyto jsou či nejsou rozměrově v průběhu let (2023, 2025) shodné (např. č. l. 26, 31, 32, 53, 71, 92, 138), a zda jediné razítko podatelny okresního soudu, které by mělo potvrzovat pravdivost tvrzení obviněného na písemnosti na č. l. 140, je s nimi rozměrově shodné či nikoli. V případě, že by tomu tak nebylo, pak obviněného na tuto skutečnost upozornit s opětovnou žádostí, jak již jednou soud učinil (viz č. l. 148a, dle poznatků soudu koncipovanou), aby bylo najisto postaveno, zda skutečně odpor proti trestnímu příkazu byl podán včas, jak tvrdí obviněný. V případě, že by obviněný opětovně takovou spolupráci se soudy odmítl a bylo zjištěno, že rozměrově toto jedno razítko (na jím předložené listině – tvrzeném odporu) neodpovídá ostatním a nenastala situace používání jiného rozměrového razítka v předmětné době a nevznikly na straně soudu žádné důvody pro další dokazování v tomto směru, pak by bylo na soudu, aby se s touto skutečností adekvátně vypořádal. V případě, že by však i poté přetrvávaly pochybnosti, pak by bylo nutno postupovat v souladu s právem obviněného na spravedlivý proces, neboť jak uvedly pracovnice podatelny Okresního soudu v Kladně, pokud by obviněný předložil kopii písemnosti, kterou nyní označuje jako odpor, pak by na takové písemnosti bylo pouze razítko podatelny a nikoli údaje zmiňované státní zástupkyní a nelze vyloučit ztrátu takové písemnosti na soudě, když navíc její označení bylo problematické.

11. Z důvodů shora uvedených musel proto Nejvyšší soud zrušit pravomocné usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, neboť došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného, a to v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., když jím podaná stížnost byla předčasně jako nedůvodná zamítnuta. Současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 8. 2026

JUDr. Jan Engelmann předseda senátu

Plný text

8 Tz 15/2026

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2026 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. S. (rozený Š.) proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, o návrhu ministra spravedlnosti na odložení výkonu rozhodnutí v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 T 45/2023, takto:

Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se odkládá výkon trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který byl obviněnému J. S. uložen usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162.

Odůvodnění:

1. Trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 4. 2023, č. j. 2 T 45/2023-29, byl obviněný J. S. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a byl mu za tento přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku odložen na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 4. 5. 2023.

2. Okresní soud v Kladně svým usnesením ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, rozhodl podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku, že se obviněný J. S. v době podmíněného odsouzení neosvědčil a vykoná trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 4. 2023, č. j. 2 T 45/2023-29, a to ve věznici s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, zamítl.

3. Toto rozhodnutí odvolacího soudu napadl stížností pro porušení zákona, podanou ve prospěch obviněného, ministr spravedlnosti. Podle jeho názoru byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162, kterým tento podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., a proto navrhl zrušení stížností pro porušení zákona napadeného usnesení, jakož i všech obsahově navazujících rozhodnutí a přikázání věci Krajskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí [§ 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř.]. Součástí podané stížnosti pro porušení zákona byl také návrh ministra spravedlnosti na postup Nejvyšším soudem podle § 275 odst. 4 tr. ř., tj. aby odložil výkon napadeného rozhodnutí.

4. Podle § 275 odst. 4 věty třetí tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona spolu se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 22. 6. 2026.

5. Z předloženého spisu Nejvyšší soud zjistil, že tento obsahuje referát k nařízení VTOS u obviněného, s nástupem do Věznice XY do 5. 12. 2025 (viz č. l. 164), kdy pokyny dle referátu byly realizovány dne 24. 11. 2025. Aniž by Nejvyšší soud předjímal, jak bude o podané stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto, dospěl k závěru, že u obviněného jsou splněny zákonné podmínky pro odklad výkonu trestu odnětí svobody [dne 30. 6. 2026 bylo Nejvyšším soudem zjištěno, že obviněný do doby rozhodnutí Nejvyšším soudem do výkonu trestu odnětí svobody nenastoupil], který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 4. 2023, č. j. 2 T 45/2023-29, v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen, avšak následně podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku bylo rozhodnuto, že se neosvědčil a shora uvedený trest odnětí svobody vykoná, a to usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2025, č. j. 2 T 45/2023-88, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2025, č. j. 10 To 171/2025-162.

Poučení:Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 30. 6. 2026

JUDr. Jan Engelmann předseda senátu