Plný text
Skno 5/2001
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího soudu složený z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Jiřího Pácala, JUDr. Juraje Malika, JUDr. I. Z. a JUDr. K. P. rozhodl ve věci kárně obviněného JUDr. L. L., předsedy senátu Krajského soudu v Brně o zpětvzetí odvolání JUDr. L. L. proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. dubna 2001 pod sp. zn. Ds 6/2001 t a k t o :
Řízení o odvolání se podle § 21 odst. 3, § 14 písm. a) zák. č. 7/2001 Sb. zastavuje
Odůvodnění:
Rozhodnutím kárného senátu Vrchného soudu v Olomouci ze dne 6. dubna 2001 pod sp. zn. Ds 6/2001 byl kárně obviněný JUDr. L. L., předseda senátu Krajského soudu v Brně zproštěn podle § 16 odst. 4 zák. č. 412/1991 Sb., závažného kárného provinění podle § 2 odst. 2 zák. č. 412/1991 Sb., kterého se měl dopustit tím, že v 5 trestních věcech provostupňové agendy Krajského soudu v Brně byl nečinný, konkrétně ve věci :
sp. zn. 40 T 16/97 – obž. P. F., nečinnost soudu počítána minimálně od prosince 1999 – 11 měsíců,
sp. zn. 40 T 30/97, obž. D. H. a spol., nečinnost soudu 3roky,
sp. zn. 40 T 113/96, obž. L. T. a spol., nečinnost 3 roky,
sp. zn. 40 T 25/97, obž. A. V., nečinnost 2 roky a 5 měsíců,
sp. zn. 40 T 3/99, obž. P. N. a spol., nečinnost 2 rok a 7 měsíců,
čímž zaviněně porušil soudcovské povinnosti a ohrozit důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, přičemž závažnost jeho jednání měla být zvyšována způsobem jednání a rozsahem zjištěné nečinnosti.
Vrchní soud v Olomouci rozhodnutím ze dne 6. dubna 2001 pod sp. zn. Ds 6/2001 zprostil kárně obviněného závažného kárného provinění podle § 2 odst. 2 zák. č. 412/1991 Sb., na tom základě, že zjistil, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil.
Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání jen kárně obviněný JUDr. L. L. a to proto, že sice byl kárným senátem zproštěn kárného obvinění pro nejpříznivější důvod podle § 16 odst. 4 zák. č. 412/1991 Sb., a konečné rozhodnutí kárného senátu je tedy správné, že však postup kárného soudu nebyl v souladu se zákonem, pokud tento nevyhověl návrhu odvolatele, aby nejdříve bylo řízení v souladu s § 11 písm. a) zák. č. 412/1991 Sb., zastaveno pro opožděně podaný návrh na zahájení kárného řízení.
Toto odvolání kárně obviněný vzal zpět a to na základě dopisu ministra spravedlnosti České republiky ze dne 17.5. 2001 pod sp. zn. M – 774/2001, v němž se kárně obviněnému sděluje, že ministr spravedlnosti uvažoval o zpětvzetí kárného návrhu, podaného předchozím ministrem spravedlnosti, avšak vzhledem k tomu, že po vydání rozhodnutí kárného senátu již tento postup není možný, rozhodl se ministr spravedlnosti respektovat zprošťující rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci. Současně ministr spravedlnosti vyslovil kárně obviněnému uznání za výkon soudcovské funkce v nepříznivých podmínkách, s tím, že po opětovném posouzení všech skutečností je zřejmé, že podaný kárný návrh neměl věcné opodstatnění.
Kárně obviněný na základě tohoto dopisu ministra spravedlnosti České republiky vzal odvolání zpět.
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání zpětvzetí odvolání kárně obviněného, dospěl k závěru, že vzhledem k výslovnému projevu kárně obviněného již není třeba se zabýval subjektivními podmínkami přípustnosti odvolání a že v důsledku toho nelze než řízení o odvolání zastavit.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2003
JUDr. Oldřich Jehlička, CSc., v.r.
předseda kárného senátu