Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Nejvyšší soud

Celkem 161 000+ rozhodnutí

Pokročilé filtry

napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)

A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní

Zobrazeno 80251-80300 z 161 482

Usnesení25. 9. 2014
Rozsudek25. 9. 2014

Zavinění ve formě nepřímého úmyslu je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn. Na srozumění jednajícího se způsobením škody lze usoudit tehdy, jestliže jednající nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit škodnímu následku, který si představoval jako možný, nebo jestliže spoléhal jen na okolnosti, které nebyly reálně způsobilé takovému následku zamezit. Zavinění ve formě vědomé nedbalosti je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí. Pro účely rozlišení vědomé nedbalosti od nepřímého úmyslu je třeba hodnotit, zda důvody, pro které jednající spoléhá na to, že škodu nezpůsobí, mají charakter takových konkrétních okolností, které sice v posuzovaném případě nebyly způsobilé zabránit škodě (nešlo o „přiměřené“ důvody), které by ale v jiné situaci a za jiných podmínek k tomu reálně způsobilé být mohly. Odvolací soud při posuzování, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, přihlíží – obdobně jako soud prvního stupně – zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. Nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být - ve srovnání s náhradou nákladů řízení před soudem prvního stupně - jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením.

Rozsudek25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Rozsudek25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Stanovisko25. 9. 2014

Ochranné léčení podle § 99 odst. 1, věta druhá, a § 99 odst. 2 tr. zákoníku je možné na návrh státního zástupce uložit podle § 239 tr. ř. i v případě, že ve smyslu ustanovení § 159a tr. ř. došlo k odložení věci. Zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. není nezbytnou podmínkou pro uložení ochranného léčení.

Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Stanovisko25. 9. 2014

Zkrácené přípravné řízení se koná ve skutkově, právně a důkazně jednoduchých věcech. Tomu by měla odpovídat i délka prověřování předcházejícího zkrácenému přípravnému řízení. Podmínky uvedené v ustanovení § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., tzn. prověřováním trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání zjištěné skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání, včetně samostatně posuzované doby prověřování a očekávání, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. postavit před soud, zpravidla nebudou splněny, uplynula-li od počátku prověřování do sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. ř. doba podstatně převyšující dva týdny. V takovém případě samosoudce podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. návrh na potrestání odmítne.

Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Rozsudek25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Rozsudek25. 9. 2014
Rozsudek25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení25. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Rozsudek24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Rozsudek24. 9. 2014
Rozsudek24. 9. 2014

Uzavře-li zaměstnanec z důvodu převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli dohodu o rozvázání pracovního poměru s dosavadním zaměstnavatelem a zároveň pracovní smlouvu s přejímajícím zaměstnavatelem, může být v této pracovní smlouvě sjednána zkušební doba. Jestliže by však účelem takového postupu ze strany přejímajícího zaměstnavatele bylo vyhnout se přechodu práv a povinností z pracovního poměru mezi zaměstnancem a dosavadním zaměstnavatelem na přejímajícího zaměstnavatele proto, aby přejímající zaměstnavatel mohl zrušit pracovní poměr se zaměstnancem ve zkušební době, kterou při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nelze sjednat, bylo by ujednání o zkušební době pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Rozsudek24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
Rozsudek24. 9. 2014
Rozsudek24. 9. 2014
Usnesení24. 9. 2014
← PředchozíStrana 1606 z 3230Další →

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací