Nejvyšší správní soud

2 As 66/2010

Pedagogicko-psychologická poradna nemůže být zapsána do rejstříku školských zařízení podle § 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, pokud služby jí poskytované odporují preferencím Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a příslušného kraje. Zamítnutí žádosti z těchto důvodů není omezením práva podnikat ve smyslu čl. 26 Listiny základních práv a svobod.

1 Ao 5/2010

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy (§ 101a s.ř.s.) založený na vlastnictví nemovitosti ve společném jmění manželů je oprávněn podat byť i jen jeden z manželů. V případě podílového spoluvlastnictví nemovitosti může tento návrh podat i jen jeden ze spoluvlastníků, ačkoliv jeho podíl není nadpoloviční. II. V případě pořizování změny územního plánu lze za splnění podmínek stanovených v § 55 odst. 2 větě druhé stavebního zákona z roku 2006 upustit od zpracování zadání změny a konceptu nebo upustit jen od zpracování konceptu změny v souladu s § 47 odst. 5 užitým na základě § 55 odst. 2 věy první citovaného zákona. III. Koncept změny územního plánu je třeba zpracovat vždy, jestliže dotčený orgán na úseku posuzování vlivů na životní prostředí uplatnil požadavek na posouzení změny územního plánu na životní prostředí v různých variantách (§ 47 odst. 3 a 5 stavebního zákona z roku 2006). Uvedený požadavek dotčeného orgánu determinuje výrazným způsobem průběh procesu pořizování a schvalování změny územního plánu. Nedodržení tohoto požadavku nemůže být následně zhojeno tím, že dotčený orgán upusí od svého požadavku ve fázi, kdy mu byl předložen návrh změny územního plánu k zaujetí stanoviska. IV. Proces pořizování změny územního plánu je dynamický, její obsah se proměňuje v čase tak, jak tento proces prochází jednotlivými fázemi. Z § 50 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 nelze dovodit příkaz, aby návrh změny územního plánu byl identický s obsahem schváleného zadání, nýbrž toliko pokyn, aby návrh ze schváleného zadání vycházel. V. Požadavky, které uplatňují k návrhu zadání změny územního plánu dotčené orgány dle § 47 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006, nejsou stanovisky, jejichž obsah by byl závazný pro výslednou podobu zadání změny územního plánu. Jestliže tedy pořizovatel změny územního plánu neakceptoval požadavek dotčeného orgánu uplatněný včas k návrhu zadání, nezatížil proces pořizování změny územního plánu vadou. Vadou procesu není ani zohlednění požadavku dotčeného orgánu v zadání změny územního plánu, který byl vznesen až po uplynutí stanovené lhůty. VI. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, které nepopisuje vliv na zvláště chráněné živočichy, na jejichž výskyt upozornil ve svém vyjádření orgán ochrany přírody, neodpovídá požadavkům stanoveným přílohou stavebního zákona z roku 2006 (bod 5 přílohy). Stanoviska dotčených orgánů vyddaná v návaznosti na toto vyhodnocení, stejně jako opatření obecné povahy samotné tudíž vychází z neúplných podkladů, resp. neúplně zjištěného skutkového stavu. VII. Na odůvodnění rozhodnutí o námitkách je třeba klást stejné požadavky jako v případě typických správních rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu z roku 2004). Musí z něho být seznatelné, z jakého důvodu považuje obec námitky uplatněné oprávněnou osobou (§52 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006) za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jiným

9 As 2/2008

Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, která se týkají základních práv a svobod, tj. nejméně rozhodnutí o uložení trestů dle § 46 odst. 3 písm. f), g) a h) tohoto zákona, podléhají soudnímu přezkumu.

2 As 34/2008

9 Aps 5/2010

I. Prostředkem právní ochrany proti tvrzenému nezákonnému zahájení vytýkacího řízení (§ 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) je žaloba dle § 65 a násl. s.ř.s. podaná proti konečnému rozhodnutí správce dně ve věci vyměření daně, nikoli žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 s.ř.s. Přestředkem právní ochrany proti účelově prodlužovanému vytýkacímu řízení (§ 43 zákona o správě daní a poplatků) je žaloba nečinnostní podaná dle § 79 a násl. s.ř.s. II. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 s.ř.s.) spočívajícím v šíření určité informace prostřednictvím formulářů SCAC 2004 rozeslaných do jiných členských států Evropské unie, jakož i v zaevidování žalobce v databázi EUROCANET (European Carousel Network) nelze odmítnout ve smyslu § 85 s.ř.s., neboť žalobce nemá k dispozici jiné právní prostředky, jimiž by se mohl před tvrzeným nezákonným zásahem domáhat ochrany.

5 As 69/2009

I. K tomu, aby do nařízení vlády bylo možné zařadit odkaz na ustanovení technické normy, není třeba výslovného zmocnění v zákoně. Podstatné je, aby takové nařízení vlády, jehož součástí se na základě odkazu stane i příslušné ustanovení technické normy, svým obsahem nepřekračovalo meze zákona, k jehož provedení bylo vydáno. II. Ustanovení § 3 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2 písm. f) nařízení vlády č. 198/2007 Sb., o bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh, nejsou v rozporu se směrnicí 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků, se zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ani s jiným nadřazeným předpisem.

1 Afs 77/2010

Rozhoduje-li finanční orgán o porušení rozpočtové kázně žalobcem (fyzickou nebo právnickou osobou jinou než stát) podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ke kterému mělo dojít neoprávněným použitím nebo zadržením peněžních prostředků poskytnutých žalobci úřadem práce na základě dohody o zřízení společensky účelného pracovního místa, pak je povinností finančního orgánu zvažovat také to, zda jsou ujednání obsažená v dohodě o poskytnutí příspěvku dostatečně jasná a srozumitelná a zda nedošlo k porušení těchto ujednání v důsledku neposkytnutí patřičné součinnosti ze strany úřadu práce. Nelze připustit postihování žalobce za nedodržení určité zákonné povinnosti, které bylo zapříčiněno orgány veřejné moci (ať již jejich aktivní činností, nebo naopak nečinností).

4 Ads 61/2010

I v případech, kdy byl pojištěnec v minulosti plně (částečně) invalidním (§ 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), avšak dávka důchodového pojištění mu nebyla přiznána z příčin jiných než zdravotních, např. pro nesplnění potřebné doby pojištění, je povinností posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace jeho zdravotního stavu při porovnání s obdobím, kdy byl uznán plně (částečně) invalidním.

Konf 5/2010

O žalobě na náhradu škody vzniklé neuhrazením nákladů, které odborové organizaci vznikly výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (§ 322 odst. 4 zákoníku práce z roku 2006), je příslušný rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

3 As 12/2010

Jestliže provozovatel vysílání nesplnil povinnost uloženou mu § 48 odst. 4 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, přičemž delikt byl spáchán odvysíláním sponzorského vzkazu, jenž byl Radou pro rozhlasové a televizní vysílání následně posouzen jako reklama, je pro naplnění účelu § 59 odst. 1 citovaného zákona před uložením sankce podle § 60 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb. nutné, aby byl na porušení povinnosti upozorněn v každém takovém případě, ač jinak postačuje upozornění precedenční.

3 Ads 106/2010

Zdravotnické zařízení, které opakovaně a soustavně nevybírá v případech uvedených v § 16a odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, od pojištěnců nebo jejich zákonných zástupců regulační poplatky v okamžiku poskytnutí zdravotní péče, se dopouští správního deliktu podle §16a odst. 9 tohoto zákona.

8 Afs 51/2010

"Výzva k poskytnutí součinnosti k výkonu správy spotřební daně", jíž se celní orgán domáhal, aby dle § 41 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, žalobce umožnil jeho pracovníkům vstup do provozní budovy, do místností nebo míst, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky žalobce, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a nelze tedy proti ní brojit žalobou ve správním soudnictví.

Konf 52/2010

Spor o peněžité plnění ze smlouvy, na jejímž základě umožnil žalobce užívání mobilní telekomunikační služby žalovanému, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad (§ 129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu pak přísluší soudu (§ 7 odst. 1 o.s.ř.).

8 As 9/2010

8 Azs 11/2010

Pokud je žalovaným podána kasační stížnost proti zrušujícímu rozsudku krajského soudu ve věci mezinárodní ochrany, nelze řízení o kasační stížnosti zastavit podle § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, z důvodu, že se žadatel o udělení mezinárodní ochrany po vydání rozsudku krajského soudu nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

4 Ans 13/2008

V případech, kdy jsou informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytovány v rámci samostatné působnosti kraje, zákon nebrání tomu, aby žádost o posyktnutí informací vyřídil a odpovídající informace poskytl krajský úřad, a to i v případě, že žádost o poskytnutí informací byla směřována vůči jinému orgánu kraje (např. radě kraje).

8 Ans 5/2009

8 Afs 57/2009

K porušení § 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, mohlo dojít také provedením postupných, na sebe navazujících kroků, které směřovaly k obcházení tohoto zákona, přestože každý z těchto kroků jednotlivě by rozpor se zákonem nezpůsoboval.

Konf 13/2010

Ujednání o bezúročné půjčce sjednané mezi účastníky ve smlouvě o vzniku závazku veřejné služby podle § 19 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je třeba podřadit pod § 657 a násl. občanského zákoníku pojednávající o smlouvě o půjčce. Spor o vrácení bezúročné půjčky je tak sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu, který náleží rozhodovat doudům v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o.s.ř.).

2 Ans 7/2010

Držitel povolení podle § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícímu záření (atomový zákon), který je zároveň povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytuje v režimu zákona č. 106/1999 Sb. i informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jejichž poskytnutí mu ukládá § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona.

2 As 79/2010

Ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je nutné vykládat ve světle čl. 5 odst. 4 písm. a) ve spojení s čl. 13 Schengenského hraničního kodexu (pro krátkodobá "schengenská" víza) a ve spojení s čl. 18 Úmluvy k provedení Schengenské dohody (pro dlouhodobá víza) tak, že cizinci není zásadně možné odepřít vstup na území ČR, pokud je držitelem povolení k pobytu nebo zpětného víza vydaného jedním z členských států, za účelem průjezdu a následného vstupu na území tohoto členského státu. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy by tento cizinec byl uveden ve vnitrostátním seznamu osob, u kterých je veden záznam pro účely odepření vstupu.

5 As 1/2010

Poučovací povinnost správních orgánů v řízení, která vedou, je obecně zaměřena na poučení o procesních právech a povinnostech (§ 4 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Do poučovací povinnosti však již nepatří návod, co by účastník řízení měl nebo mohl činit, aby dosáhl žádaného výsledku.

5 As 62/2009

Zánikem manželství cizince s občanem EU v průběhu řízení o žádosti tohoto cizince o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 87h zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, se tato žádost nestává zjevně bezpředmětnou, a není tudíž dán důvod k zastavení tohoto řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z roku 2004. Pokud cizinec nedoloží správnímu orgánu doklad, z něhož by vyplývalo, že zůstává rodinným příslušníkem občana EU i po zániku jeho manželství, je dán důvod pro zamítnutí jeho žádosti podle § 87k odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, neboť žadatel v takovém případě nepředložil náležitosti stanovené zákonem.

6 Ao 5/2010

I. Občanské sdružení, jehož předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, je aktivně legitimováno k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy - návštěvního řádu národního parku, pokud opatření upravuje otázky, jež jsou předmětem hodnocení podle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. II. Absence stanoviska podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v případě vyhrazení určitého úseku řeky Vltavy na území Národního parku Šumava pro splouvání (vodní sporty) v opatření obecné povahy - návštěním řádu - způsobuje rozpor se zákonem, pro který je důvodné takové opatření zrušit.

1 As 16/2010

Rozhodnutí o přestupku, jehož výrok je v návaznosti na další části rozhodnutí nesrozumitelný, není způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů (§ 123b a násl. zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu).

1 As 51/2010

Poučovací povinnost správního orgánu dle § 4 odst. 2 správního řádu z roku 2004 nezahrnuje poskytování komplexního návodu, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku, ale jen pomoc k tomu, aby mohl zákonem stanoveným způsobem dát najevo, co hodlá v řízení učinit. Správní orgán proto v řízení o odstranění stavby ( § 129 stavebního zákona z roku 2006) není povinen poučit vlastníka stavby o právu podat návrh na zahájení řízení o jejím dodatečném povolení. Pokud však účastní řízení o odstranění stavby učiní náznak žádosti o dodatečné povolení stavby, resp. rozpoznatelným způsobem vyjádří vůli usilovat o zachování stavby, je stavební úřad povinen ho poučit o náležitostech žádosti.

Konf 127/2009

Zastavil-li civilní soud řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, aniž se jí zabýval věcně a aniž vyslovil názor, zda je či není ve věci příslušný, nevydal „pravomocné rozhodnutí“ ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů: zákon předpokládá pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Existence pravomocného usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby tak nijak nebrání dalšímu projednávání věci v řízení před správním soudem; pozitivní kompetenční spor nenastal.

7 Ans 10/2010

3 Ads 23/2010

Účelem příspěvku na bydlení podle § 24 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je poskytovat finanční pomoc na úhradu nákladů na bydlení. Z hlediska posouzení nároku na dávku nelze vysledovat objektivní a rozumné důvody, proč odlišovat osoby, které prokazatelně trvale bydlí ve stavbě určené k individuální rekreaci, kterou vlastní, a které zároveň nemají byt nebo obytnou místnost podle § 24 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, a osoby, jejichž byt se nachází ve stavbě určené k bydlení.

7 Afs 51/2007

7 As 71/2010

Lyžařský vlek, jehož mezilehlé podpěry oběžného lana i horní (vratná) a dolní (poháněcí) stanice jsou upevněny do podkladu (travnaté plochy) jen vetknutím trnů či malých bezonových patek, takže jej lze přemístit jinam úkonem jen minimálně měnícím či poškozujícím podklad a umožňujícím jeho narušení velmi jednoduše odstranit a napravit, je přemístitelnou stavbou, avšak nikoli přenosnou stavbou ve smyslu § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona z roku 2006.

1 As 77/2010

I. Pokud tříčlenný senát Nejvyššího správního soudu nevezme při svém rozhodování v úvahu rozhodnutí rozšířeného senátu, jež na rozhodování v dané věci dopadá, jedná se o exces proti povinnosti respektovat rozhodnutí rozšířeného senátu (§ 17 odst. 1 s. ř. s. a contrario). Takové opomenutí, resp. pochybení jednoho senátu však bez dalšího nezakládá konflikt judikatury, a tím pádem ani povinnost dalšího tříčlenného senátu předložit věc k posouzení rozšířenému senátu, aplikuje-li posléze uvedený tříčlenný senát právní závěr vyjádřený v předchozím rozhodnutí rozšířeného senátu.; II. Rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na výstavbu podle § 169 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., které podléhá přezkoumání soudem, a nedopadá na ně kompetenční výluka rozhodnutí předběžné povahy uvedená v § 70 písm. b) s. ř. s.

3 Ads 61/2010

Konstrukce výpočtu příspěvku na bydlení pomocí stanovení tzv. normativních nákladů na bydlení vychází mj. z premisy, že nájemní bydlení je nákladnější než bydlení v družstevním či vlastním bytě, a proto jsou hodnoty normativních nákladů na bydlení pro rodiny bydlící v nájemních bytech vyšší než pro rodiny bydlící v družstevních či vlastních bytech. Je zákonnou povinností orgánů státní sociální podpory z těchto rozdílných částek vycházet při výpočtu příspěvku na bydlení (§ 27 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

8 Afs 36/2008

I. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitostí, nelze vyložit tak, že pojmem "vodní hospodářství" se rozumí pouze hospodaření na vodních plochách, ale je jím třeba rozumět i hospodaření s vodami v režimu zákona č. 138/1973 Sb., o vodách. Proto při stanovení daně z nemovitostí u budov sloužících v převážné míře k výrobě a rozvodu pitné a užitkové vody a likvidaci odpadní vody bylo třeba ve zdaňovacích obdobích let 2002 až 2005 vycházet z nejnižší sazby daně za metr čtvereční zastavěné plochy. II. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, neobsahuje výslovnou úpravu, podle které by bylo možné při stanovení sazby daně vycházet z odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). V takovém případě sice nelze bránit správnímu orgánu, aby si za využití této klasifikace učinil o věci úsudek, avšak klasifikace nemůže být v důsledku nezávaznosti jediným a stěžejním argumentem pro přijaté řešení. To musí obstát samo o sobě ve vztahu k platné právní úpravě.

5 As 56/2009

Jestliže odvolací orgán rozhodne o odvolání, které směřuje proti obsahu závazného stanoviska dotčeného správního orgánu, aniž by si v souladu s § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 vyžádal potvrzení či změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného dotčenému správnímu orgánu, dopustí se podstatného porušení ustanovení o řízení, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

1 Afs 70/2010

Přenechá-li nájemce po ukončení nájmu pronajímateli za úplatu technické zhodnocení provedené nájemcem na najatém majetku v průběhu nájemního vztahu se souhlasem pronajímatele, jedná se o poskytnutí služby spočívající v poskytnutí práva využití jiné majetkově využitelné hodnoty podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V takovém případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem ukončení nájmu.

3 As 11/2010

Oprava chyb v katastrálním operátu podle § 8 zákona č. 344/1992, o katastru nemovitostí České republiky, je faktický správní úkon, kterému nepředchází zákonem formalizovaný postup. Správní řízení zahájí katastrální úřad teprve poté, co mu byl doručen nesouhlas oprávněné osoby s provedením či neprovedením opravy.

4 As 16/2010

8 Afs 47/2010

Cenová regulace provedená cenovými výměry Ministerstva financí č. 01/2003 a č. 01/2004 byla v části, v níž cenové výměry stanovily maximální roční nájemné za nájem ostatních pozemků nesloužících k podnikání nájemce, v rozporu s § 1 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Osobě, která pronajímala pozemky nesloužící k podnikání nájemců za ceny vyšší než stanovené těmito výměry, proto nemohla být uložena pokuta za porušení cenových předpisů podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona o cenách.

6 As 20/2009

I. Předchozí upozornění dle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, musí být vnímáno v materiálním smyslu, tedy předáním informace o tom, že provozovatel vysílání porušuje povinnosti stanovené zákonem a že mu hrozí sankce. Nelze přitom bez dalšího dovozovat, že by takové upozornění musela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání činit u každého jednotlivého skutku, kterým byla porušena tatáž zákonná povinnost u téhož provozovatele. Na straně druhé však musí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dbát na to, zda vazba (zejména typová podobnost) mezi upozorněním a konkrétním postihovaným skutkem není příliš „tenká“ či zda vůbec nechybí.; II. Typová podobnost jednání není dána v případě, v němž je předmětem předchozího upozornění (§ 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání) televizní vysílání neoddělené reklamy nebo sponzorského vzkazu na hojivé náplasti a následně ve vazbě na toto upozornění sankcionovaným jednáním televizní vysílání slovního upozornění moderátora v televizním pořadu na rozhlasový pořad o tomtéž televizním pořadu na konkrétním rozhlasovém programu, byť se má jednat v obou případech o porušení § 48 odst. 4 písm. a) citovaného zákona (rozeznatelnost reklamy a teleshoppingu a jejich zřetelné oddělení od ostatních částí programu).

8 As 59/2010

Řidič se dopustí přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, pokud byla zjištěna hladina alkoholu v jeho krvi v době odběru nejméně 0,24 g/kg. Vychází-li právní rámec z tzv. nulové tolerance k hladině alkoholu v krvi řidiče, není jeho odpovědnost vyloučena tím, že se zjištěná hladina alkoholu jeví po odečtení tzv. fyziologické hladiny (0,20 g/kg) marginální

5 Afs 3/2010

I. Zařízení, které vyžaduje stavba z hlediska stavebního zákona z roku 2006 pro funkci a daný konkrétní účel stavby, obvykle bude součástí stavby pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.; II. Určitá věc - část stavby - někdy umožňuje a jindy nikoli funkci a účel stavby, je nutno proto vždy pro daňové účely zkoumat a priori hledisko funkční a účelové. Nejprve je proto třeba individuálně určit funkci a účel stavby a teprve následně posoudit, co ten který účel stavby umožňuje.

Komp 4/2010

Ve věci řízení o poplatku za komunální odpad podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, je odvolacím orgánem proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy Ministerstvo financí.

4 Ao 5/2010

6 Aps 5/2010

1 As 47/2010

K naplnění skutkové podstaty podle § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je třeba, aby reklama využívala motivy strachu, a to takovým způsobem, že bude současně rozporná s dobrými mravy. Ne každý eventuální motiv strachu v reklamě proto bude automaticky protiprávní.

Konf 115/2009

Jestliže žadatel o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nezaplatí částku, kterou správní orgán podmínil poskytnutí informace (§ 17 odst. 5 tohoto zákona), a správní orgán žádost odloží, je možno toto usnesení o odložení věci napadnout žalobou ve správním soudnictví. Jestliže však žadatel požadovanou částku zaplatil a u nadřízeného orgánu neuspěl se svou stížností proti výši úhrady [§ 16a odst. 1 písm. d) citovaného zákona], není pro něj dalším možným prostředkem obrany správní žaloba, nýbrž žaloba z titulu bezdůvodného obohacení podle části třetí občanského soudního řádu. Soud v občanském soudním řízení pak přezkoumá, zda byla úhrada vyčíslena v souladu s § 17 odst. 1 citovaného zákona, tedy zda nepřesahuje náklady spojené s pořízením kopií atd., a zda ceny uvedené v sazebníku zásadním způsobem nepřesahují ceny nezbytné.

1 Afs 45/2010

Zásada transparentnosti (§ 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách) je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehlédnutelným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.

1 As 55/2010

Je-li žalobou ve správním soudnictví napadeno rozhodnutí, jež není rozhodnutím v materiálním smyslu (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), je z povahy věci vyloučeno, aby takový úkon správního orgánu zasáhl do práv žalobce, jakož i do práv jakýchkoli jiných osob. V takovém případě je bezpředmětné aktivovat zúčastněné osoby (tj. trvat na povinnosti předsedy senátu krajského soudu vyzvat tyto osoby k vyjádření, zda budou uplatňovat svá práva), byť je žalobce ve svém podání jako osoby zúčastněné na řízení označí.

1 As 34/2010

I. Význam úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 61 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, spočívá v přestupkovém řízení v tom, že na jeho základě si může správní orgán předběžně vyhodnotit relevanci případné svědecké výpovědi dané osoby z hlediska skutečností, které je třeba v konkrétním řízení o přestupku prokazovat. Při samotném výslechu svědka (obviněného) však nesmí být úřední záznam o podaném vysvětlení čten namísto výpovědi svědka (obviněného).; II. V situaci, kdy cestující nepředloží platnou jízdenku a následně nesplní ani sekundární povinnost dle § 37 odst. 5 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, totiž povinnost dle výzvy pověřené osoby buď následovat ji na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, útočí na zájem chráněný zákonem, kterým je ochrana majetkových práv provozovatele. V takovémto případě je nutná obrana ze strany revizora nebo jiné pověřené osoby přípustná, a to možností odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích].