Nejvyšší správní soud

1 Afs 147/2005

I. Pojem "rozhodnutí" ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. je třeba chápat v materiálním smyslu jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Námitky, že rozhodnutí nemělo příslušnou formu a nebylo vydáno v žádném řízení, je nutno odmítnout již proto, že potřeba soudního přezkumu faktických správních rozhodnutí je ještě intenzivnější právě tam, kde správní orgán nepostupuje předem stanoveným a předvídatelným způsobem podle příslušného procesního předpisu. II. Právní úpravu financování politických stran je třeba vykládat tak, aby byl v maximální míře sledován politický pluralismus

5 A 57/2001

Při výkladu čl. 6 septies Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nelze vycházet pouze z vnitrostátního výkladu pojmů "zástupce" či "jednatel", nýbrž je zapotřebí vycházet z výkladu používaného v celém mezinárodním společenství, v rámci něhož tato úmluva platí, přestože takový výklad uvedených pojmů je širší než ve vnitrostátním právním řádu. O zastoupení ve smyslu citovaného ustanovení se proto bude jednat i tehdy, jestliže mezi vlastníkem ochranné známky a obstaravatelem existoval či existuje hospodářský vztah, na základě něhož obstaravatel získal informaci o ochranné známce, kterou následně využil ve svůj prospěch. Podstatný není formální typ smlouvy, tedy to, zda mezi obchodními subjekty existoval vztah zastoupení tak, jak jej zná český právní řád.

1 Afs 77/2005

Čestné prohlášení (§ 39 správního řádu) se v obecném správním řízení může stát podkladem pro rozhodnutí, i když není důkazním prostředkem; zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, naproti tomu čestné prohlášení nezná a správní řád se v daňovém řízení nepoužije (§ 99 zákona o správě daní a poplatků).

3 As 36/2005

V rámci soudního přezkumu rozhodnutí o uložení pokuty podle § 116 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, za nesplnění povinností k ochraně vod nemůže žalobce účinně namítat nezákonnost jiného pravomocného rozhodnutí I. stupně, jež mu uložilo povinnost k ochraně vod, za jejíž nesplnění byl nyní sankcionován.

1 Afs 109/2005

Ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se užije nejen v případech poplatníků uvedených v § 2 téhož zákona, pokud přeruší svoji podnikatelskou nebo jinou samostatnou činnost, ale dopadá i na poplatníky, kteří změní způsob uplatňování výdajů. Stanoví-li zákon, že stejným způsobem jako při ukončení činnosti postupují poplatníci i při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou, pak se základ daně (dílčí základ daně) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.

10 Ca 138/2005

Převedení na jinou funkci podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, tedy z organizačních důvodů, nemůže spočívat v pouhém novém stanovení platové třídy a tomu odpovídající formální změně pracovní náplně. Je třeba, aby faktická pracovní činnost policisty této nové pracovní náplni plně odpovídala.

59Ca 104/2004

Oprávnění požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů svědčí poplatníkovi do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období; zákon tak stanoví pouze termín, do kterého může poplatník prokázat rozhodné skutečnosti a podepsat prohlášení. Výklad, podle kterého nelze o roční zúčtování záloh požádat 31. prosince, tak nemá oporu v § 38k odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

7 Ca 180/2005

Namítatel v řízení o námitkách podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, může úspěšně vznášet i výtky týkající se zápisné nezpůsobilosti (tedy připomínky) a Úřad průmyslového vlastnictví se s nimi musí vypořádat. Bylo by nemístným formalismem, pokud by namítatel musel tyto připomínky podávat jiným podáním než námitkami.

2 Afs 101/2005

I. Silniční daň upravená zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, představuje přímou majetkovou daň. To mimo jiné znamená, že ke zdanění dochází bez ohledu na skutečnost, zda příslušné vozidlo bylo či nebylo ve zdaňovacím období užíváno. II. Poplatníkem daně je provozovatel registrovaného vozidla zapsaný v technickém průkazu, a to i tehdy, pokud již není jeho vlastníkem.

2 Afs 52/2005

Platebním výměrem se daň vyměřuje, nelze jej tedy považovat za úkon směřující k vyměření daně, který přerušuje běh tříleté lhůty podle § 47 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

7 Ca 104/2005

V řízení o služebním poměru podle zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je třeba při zjišťování skutečného stavu věci vycházet zejména z původních důkazů. Je-li možné v dané věci vyslechnout svědky, nemůže dokazování spočívat pouze v provedených úředních záznamech, ale je nutné svědky vyslechnout, a to i za přítomnosti policisty, s nímž je vedeno příslušné řízení ve věci služebního poměru, aby mohly být svědkům kladeny otázky, a policista tak měl i reálnou možnost vyjádřit se ke skutečnostem, které tito svědci uvádějí.

29Ca 303/2005

Jestliže ustanovení § 31 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, upravuje povinnost vytvářet rezervy na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou a současně výslovně stanoví, že tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pak zvláštním zákonem, předvídaným v § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a určujícím způsob tvorby a výši daňově uznatelných rezerv, je pro případ tvorby rezerv na sanaci a rekultivaci pozemků horní zákon.

30 Ca 23/2006

Skutečnost, že zaměstnanec pověřeného obecního úřadu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, která se týká obce, v níž je současně zastupitelem, nemá vliv na zánik jeho mandátu člena zastupitelstva podle § 55 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

3 As 21/2005

I. Cílem právní úpravy obsažené v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, je naplnit právo každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí a uvést práva a povinnosti při zpracování osobních údajů do souladu se směrnicí č. 95/46/ES. II. "Zabezpečení osobních údajů" ve smyslu § 13 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, není jednou z činností zahrnutých pod pojem "zpracování osobních údajů" a demonstrativně vypočtených v § 4 písm. e) cit. zákona. Tyto termíny označují aktivity druhově odlišné, byť vzájemně provázané, neboť povinnost zabezpečení dopadá na veškeré úkony zahrnované pod zákonný pojem zpracování osobních údajů (jeho přípravu i samotné provádění). Ustanovení § 47 odst. 2 a 3 zákona se tudíž na povinnost upravenou v ustanovení § 13 zákona nevztahují.

10 Ca 247/2004

I. Dlouhodobé působení navrhované osoby ve složce Státní bezpečnosti, která se zabývala sledováním osob, přičemž výsledky této činnosti sloužily mimo jiné k represivním opatřením, včetně trestního stíhání, vůči domnělým či skutečným odpůrcům tehdejšího totalitního režimu, představuje bezpečnostní riziko podle § 23 odst. 2 písm. b) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. II. Skutečnost, že se navrhovaná osoba při takové činnosti pohybovala v mezích tehdejších zákonů a jiných právních předpisů, nevylučuje její podíl na potlačování základních lidských práv a svobod. Základní práva a svobody mají přirozenoprávní základ. Pozitivní právo v právním státě deklaruje existenci těchto práv a poskytuje jim ústavněprávní ochranu, tato práva jsou však přirozenou součástí podstaty člověka a občana, a tudíž existují i v režimech, jejichž pozitivní právo jejich existenci popírá. Činnost v rámci represivní složky totalitního režimu namířená proti existenci těchto práv může být považována za legální, nikoli však za legitimní.

6 Ads 24/2005

I. Pochybnost o procesní způsobilosti žalobce (zde v řízení ve věci jeho práv z oboru důchodového pojištění) je na místě, pokud žalobce ve věku 25 let nezvládá při vyšetření u psychiatra test školní zralosti a jeho zdravotní postižení je odborným lékařem hodnoceno jako těžká debilita. II. Soud zatíží řízení zmatečností [§ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], pokud nepřihlédne k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (zde procesní způsobilost žalobce), ačkoli v tomto ohledu vzniká při podání žaloby důvodná pochybnost, a nepostaví skutkově najisto, zda zletilý žalobce, ač není zbaven způsobilosti k právním úkonům, může před soudem samostatně jednat.

2 Afs 61/2005

I. Určujícím okamžikem pro úročení neoprávněně vymožené částky podle § 73 odst. 10 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, není vydání exekučního příkazu, kterým se znemožňuje nakládat s vymáhanou peněžní částkou, nýbrž teprve odepsání této částky z příslušného bankovního účtu. II. Výklad § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle něhož se výše úrokové sazby určuje proměnlivě vždy podle sazby platné první den příslušného kalendářního čtvrtletí, a nikoliv fixně podle okamžiku vzniku přeplatku, není protizákonný ani protiústavní za podmínky, že bude jednotný a důsledný. Rozhodné je, že metoda stanovení úroků pomocí jejich "proměnlivé sazby" je v zásadě neutrální k ceně peněz. Stejným způsobem proto musí být určovány úrokové sazby v případě daňového penále (§ 63 odst. 2, 3 cit. zákona) i úroku (§ 64 odst. 6 cit. zákona); zejména je nepřípustné, aby správce daně volil výši úroku stanovenou fixně či proměnlivě účelově podle toho, co je pro daňový subjekt méně výhodné.

7 As 11/2005

Není vyloučeno, aby se žalobce jednou žalobou domáhal přezkumu několika správních rozhodnutí. Jestliže rozhodnutím krajského soudu nebyl vyčerpán celý žalobní petit

15 Ca 39/2005

Pochybnosti celního orgánu o pravdivosti a přesnosti celní hodnoty uvedené v příslušném celním prohlášení, založené pouze na nízké výši této hodnoty oproti prodejním cenám obdobného zboží dováženého do tuzemska, musí být podepřeny uvedením obvyklé výše převodní hodnoty příslušného zboží při jeho proclívání, případně obvyklé prodejní ceny takového zboží v tuzemsku, v odůvodnění rozhodnutí. V opačném případě je dlužníkovi odepřena možnost se k rozhodným skutečnostem účinně vyjádřit a pochybnosti vyvrátit, což představuje podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].

29 Ca 120/2006

Ustanovení § 68 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, o náležitostech písemného vyhotovení správního rozhodnutí jsou aplikovatelná dle § 16 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, také na rozhodnutí o zákazu shromáždění. Je-li zakázáno shromáždění z důvodů uvedených v § 10 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, musí správní orgán ve svém rozhodnutí uvést konkrétní právně relevantní

9 Ca 35/2004

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, neukládá kontrolnímu orgánu povinnost pořídit o kontrolních zjištěních vždy pouze jeden protokol. Z řady důvodů může být vhodnější, aby kontrolní orgán pořídil z téže kontroly více protokolů, přičemž každý z nich může zachycovat kontrolní zjištění ve vztahu k jinému kontrolovanému období či jinému dílčímu předmětu kontroly.

15Ca 114/2005

Účastníkem řízení o uznání honiteb podle § 17 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je ve smyslu § 14 odst. 1 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) i vlastník pozemku - nečlen honebního společenstva, jehož pozemek má být přičleněn k navrhované honitbě.

4 Aps 3/2005

I. Pravomoc prezidenta republiky jmenovat soudce [čl. 63 odst. 1 písm. i) Ústavy] je výrazem jeho postavení v rámci moci výkonné jako "správního úřadu" sui generis II. Na jmenování soudcem není právní nárok. Funkce soudce je ovšem veřejnou funkcí a justiční čekatel nejmenovaný prezidentem republiky do funkce soudce je oprávněn dovolávat se práva na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím [čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech]. Ve spojení s tím je oprávněn dovolávat se toho, aby nebyl na tomto právu diskriminován (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny), stejně jako je oprávněn i k tomu, dovolávat se práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny), a to i když sám návrh na projednání věci podat nemohl. III. Právo na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím (v daném případě na přístup k funkci soudce), jakož i právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, ve spojení s právem nebýt diskriminován, není s ohledem na znění čl. 36 Listiny, a to i ve spojení se zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ze soudního přezkoumání vyloučeno. Akty či úkony prezidenta republiky při výkonu jeho pravomoci jmenovat soudce jsou ve spojení s uvedenými právy přezkoumatelné ve správním soudnictví.

2 Afs 158/2005

I. Správce daně nese podle § 31 odst. 8 písm. a) a b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve spojení s § 17 odst. 5 tohoto zákona důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, že písemnost doručovaná daňovému subjektu mu také byla fakticky doručena, nebo že byla doručena nikoli fakticky, nýbrž náhradním způsobem (tzv. fikcí) za splnění striktních zákonných podmínek. Správce daně proto nese důkazní břemeno ve vztahu ke všem skutkovým podmínkám, jež musí být splněny v případě, že má být adresátu doručeno fikcí. II. Veřejnou listinou byla poštovní doručenka v daňovém řízení od účinnosti zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, až do 1. 7. 2000. Po tomto datu jí přestala být a stala se toliko listinou soukromou.

11 Ca 169/2005

Je třeba odlišovat stavební řízení podle zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, a správní řízení podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, o opatřeních, která je vlastník kulturní památky povinen učinit, aby byly splněny povinnosti dle § 9 tohoto zákona. Z žádného ustanovení zákona o státní památkové péči nelze dovodit, že by u nemovitosti, u které již předtím proběhlo stavební a kolaudační řízení, nemohlo řízení podle § 10 tohoto zákona proběhnout.

59 Ca 94/2005

I. O zřejmý omyl ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona, nepůjde tam, kde by katastrální úřad v řízení o opravě chyby napravoval chybnou úvahu orgánu geodézie o tom, kdo měl být v době zakládání evidence nemovitostí oprávněným nebo povinným z právního vztahu, učiněnou v rámci šetření dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. O zřejmý omyl nepůjde rovněž tam, kde by katastrální úřad takové šetření orgánu geodézie zcela nahrazoval v případě, kdy není mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, jak měl být dotčený právní vztah do operátu evidence nemovitostí vyznačen. II. Pokud stav zápisů v pozemkové knize byl takový, že bylo zapsáno pouze věcné břemeno a tomu odpovídající právo již v pozemkové knize zapsáno nebylo, a výsledkem šetření orgánu geodézie dle § 4 odst. 1 písm. b) a odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, bylo neprovedení zápisu právního vztahu do evidence nemovitostí, nelze dospět k závěru, že by se jednalo o zřejmý omyl při zakládání evidence nemovitostí.

1 Azs 13/2006

I. Přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je - kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce - pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů. II. Přijatelnost kasační stížnosti je třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Přípustnost (či tedy spíše absence některého z důvodů nepřípustnosti) kasační stížnosti je dána splněním zákonných procesních předpokladů, jako je včasné podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), řádné zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§ 104 s. ř. s.) apod. Důvodnost kasační stížnosti na straně druhé je otázkou věcného posouzení kasačních důvodů stěžovatelem uváděných (§ 103 odst. 1 s. ř. s.). III. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů kasační stížnosti, stanovených v § 103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž též uvést, v čem stěžovatel spatřuje - v mezích kritérií přijatelnosti - v konkrétním případě přesah svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.

11 Ca 194/2005

Pojem "provozovatel telefonního přístroje" dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, nelze interpretovat ve smyslu "vlastník", ale ve smyslu "uživatel". Pro uložení sankce za provozování neschváleného telefonního přístroje je proto nerozhodné, kdo je vlastníkem přístroje.

3 As 59/2005

Žalobu proti rozhodnutí, jímž Magistrát hlavního města Prahy v rámci výkonu své dozorové činnosti v souladu s § 112 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, pozastaví výkon opatření vydaného úřadem městské části a nařídí úřadu městské části zrušení takového opatření, soud odmítne [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. a) s. ř. s.], neboť se nejedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

3 Ads 49/2005

Podmínil-li zákonodárce vznik nároku na jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 261/2001 Sb., jakož i výši této částky, délkou účasti v národním boji za osvobození a odkazuje-li současně na § 1 odst. 1 bod 1 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, je nutno termín "národní boj za osvobození" vykládat ve smyslu posléze citovaného zákona, a to včetně časového vymezení uvedeného v jeho § 15 (tzv. doby strávené ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození).

1 Afs 60/2005

Dodatečným platebním výměrem nelze doměřit daň pouze na základě výsledků získaných při vyhledávací činnosti (§ 36 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a při místním šetření (§ 15 citovaného zákona), aniž by byla zahájena a provedena daňová kontrola při zachování všech práv, která jsou daňovému subjektu garantována ustanovením § 16 citovaného zákona.

3 Afs 5/2004

I. Okamžikem splatnosti dosud nesplatné nebo dosud nestanovené daně, jejíž úhrada byla zajišťována dle § 71 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti, a stává se tak neúčinným ve smyslu § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zajišťovací exekuce II. Je-li v rámci daňové exekuce

9 As 83/2021

I. Novela soudního řádu správního provedená zákonem č. 77/2021 Sb. (s účinností od 1. 4. 2021), kterou byl rozšířen okruh případů, při jejichž přezkumu Nejvyšší správní soud posuzuje přijatelnost kasační stížnosti (§ 104a s. ř. s.), nezakládá žádný rozumný důvod měnit judikatorně ustálená kritéria přijatelnosti kasační stížnosti vycházející z usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS. II. K odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s.) dochází na základě zjednodušeného věcného posouzení případu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS), o náhradě nákladů řízení proto soud rozhodne podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

10 Ca 247/2005

I. Je třeba rozlišovat dvě administrativně právní povinnosti směřující k vydávání jednotného telefonního seznamu. Základní právní povinností je povinnost poskytovatele univerzální služby vydat aktuální jednotný telefonní seznam účastníků všech poskytovatelů veřejné telefonní služby za stanovených podmínek [§ 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů]. Podkladovou povinností je pak povinnost každého držitele telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby předat za stanovených zákonných podmínek a předpokladů poskytovateli univerzální služby, popř. jinému poskytovateli veřejné telefonní služby, identifikační údaje o svých účastnících [§ 35 odst. 1 písm. c) citovaného zákona]. Tuto povinnost mohl za právní úpravy dané zákonem o telekomunikacích příslušný držitel telekomunikační licence splnit jen tehdy, byla-li mezi ním a poskytovatelem univerzální služby dohodnuta forma předání údajů. II. Nedošlo-li přes úkony a vzájemné návrhy ze strany držitele telekomunikační licence a poskytovatele univerzální služby k takové dohodě, která podle § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, byla obligatorním zákonným předpokladem předání identifikačních osobních údajů o účastnících poskytovateli univerzální služby, neporušil držitel telekomunikační licence nepředáním identifikačních údajů právní povinnost a nenaplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 97 odst. 1 písm. n) tohoto zákona.

8 As 21/2005

Usnesení, kterým soud zamítá žádost o ustanovení zástupce (§ 35 odst. 8 s. ř. s.), musí obsahovat odůvodnění.

30 Ca 5/2006

Doručování veřejnou vyhláškou představuje formu uvědomění účastníků řízení o skutečnostech, které by jim byly jinak sděleny přímým doručením písemnosti. Nelze proto tímto způsobem nahrazovat postup předvídaný v § 70 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a mít jej za informaci toho kterého občanského sdružení, dobrovolného sboru či aktivu občanů o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné tímto zákonem. O tom musí být každý z uvedených subjektů informován individuálně a písemně, neboť jedině tak lze zajistit reálnost oprávnění plynoucích z citovaného zákonného ustanovení.

6 Ans 2/2005

Žaloba na nečinnost podle § 79 a násl. s. ř. s. je nedůvodná, pokud žalovaný správní orgán přerušil správní řízení, přičemž okolnosti, za nichž tak učinil, odpovídají požadavkům, které pro tento procesní postup předpisy o řízení před takovým orgánem stanoví (§ 29 odst. 1, § 40 odst. 1 správního řádu).

6 Ads 18/2005

I. Plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě pojistného zaplaceného na základě pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance, v níž jako pojistná událost, v jejímž důsledku pojišťovna poskytne zaměstnanci (osobám obmyšleným) pojistné plnění, byla sjednána pouze smrt zaměstnance (pojištění pouze pro případ smrti), nesplňuje požadavky § 5 odst. 2 písm. c) bodu 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném v období od 1. 12. 1997 do 30. 9. 2003 (zde období kontrolované orgánem sociálního zabezpečení), a musí být proto zahrnuto do vyměřovacího základu pro placení pojistného. II. Opakování kontroly podkladů rozhodných pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 13 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) za období, v němž již kontrola s totožným předmětem proběhla, přičemž žádné nedostatky u poplatníka pojistného neshledala, je přípustné toliko při splnění podmínek obdobných těm, které předpisy o správním řízení, popřípadě předpisy o řízení ve věcech pojistného, vymezují pro obnovu řízení; skutečnost, že dosud neuplynula promlčecí doba pro právo předepsat dlužné pojistné (§ 18 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), je nerozhodná.

15 Ca 221/2004

Stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí podle § 82 stavebního zákona z roku 1976, pokud se v průběhu kolaudačního řízení nevyskytnou skutečnosti, které by bránily řádnému užívání stavby. Jestliže naopak takové závady shledá, je povinen podle § 81 odst. 3 stavebního zákona z roku 1976 stanovit lhůtu pro jejich odstranění a kolaudační řízení přerušit. Teprve poté, co se tyto závady nepodaří odstranit a stavbu uvést do náležitého stavu, ani není možné situaci řešit vydáním časově omezeného povolení k jejímu předčasnému užívání podle § 83 stavebního zákona z roku 1976, je stavební úřad oprávněn návrh stavebníka na vydání kolaudačního rozhodnutí zamítnout.

15 Ca 220/2004

Rozhodování o prodloužení lhůty k dokončení stavby je řízením o povolení změny stavby ještě před jejím dokončením podle § 68 stavebního zákona z roku 1976.

8 Afs 76/2005

Žádost o vrácení přeplatku na dani (§ 64 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), podaná po daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, nicméně před vypršením lhůty pro podání tohoto daňového přiznání, je jako předčasná správně zamítnuta, neboť nejdříve okamžikem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání lze považovat daň za vyměřenou.

15 Ca 99/2005

Jednou z podmínek stavebního povolení je i dokončení stavby ve stanovené lhůtě. Pokud stavebník tuto podmínku nesplnil, prováděl stavbu v rozporu se stavebním povolením, a tím naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 106 odst. 3 písm. a) stavebního zákona z roku 1976.

7 Ca 48/2006

Rozhodnutí správního orgánu o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 10 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je zvláštním druhem rozhodnutí, jímž není udělována licence nová a ani nejsou zamítány žádosti jiných žadatelů, neboť tomuto rozhodnutí nepředchází žádné licenční řízení. Práva jiného subjektu než provozovatele vysílání s licencí nemohou být tímto správním rozhodnutím nijak dotčena.

15 Ca 219/2004

V kolaudačním řízení o části stavby je stavební úřad povinen nejprve posoudit, zdali tato část je schopná samostatného užívání, tedy zda ostatní části stavby mají nějaký vliv na využití její užitné hodnoty. Dále zkoumá, zda navržená část stavby byla provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení, zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení a zda skutečné provedení této části stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení. Tato kritéria uvedená v § 81 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 však posuzuje toliko ve vztahu k navržené části stavby, nikoliv k celé stavbě. Proto závady bránící užívání ostatních částí stavby nemají vliv na kolaudaci té části stavby, kterou stavebník navrhl.

2 Afs 136/2005

Postupem podle § 56 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, lze opravit v rozhodnutí nebo opatření, jímž byla stanovena daňová povinnost, i takové zřejmé chyby v počítání, psaní nebo jiné omyly, které nejsou chybami při stanovení daňové povinnosti, nýbrž chybami jinými.

10 Ca 75/2004

Zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, stanoví v § 13 podrobnou úpravu lhůt pro vyměření a vymáhání soudního poplatku, která je k zákonu ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v poměru speciality. Ustanovení § 70 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se tedy v tomto ohledu na vymáhání soudního poplatku nepoužije. Tříletá lhůta pro vymáhání soudního poplatku podle § 13 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je lhůtou prekluzivní a uplatní se i pro ručitele. Vzhledem k akcesorické povaze ručitelského závazku vůči hlavnímu závazku dlužníka nemůže být nikdo ručitelem za pohledávku na soudním poplatku, která již vůči dlužníkovi zanikla.

3 Ads 82/2005

Soud se nemůže vypořádat s naplněním podmínek pro uložení pokuty za porušení § 1 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, pouhým konstatováním kopírujícím dikci zákona, že práce vykonávané v provozovně žalobce na základě živnostenských listů osobami sdruženými v konsorciu jsou plněním běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti zaměstnavatele. Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

10 Ca 196/2004

Předpis, který vymezuje působnost jednotlivých složek a pracovníků správního orgánu ve správním řízení, nelze považovat za výlučně vnitřní pokyn nebo personální předpis povinného subjektu dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výkon veřejné správy je vždy činností orgánů veřejné moci navenek, ve vztahu k veřejnosti, k níž patří zejména rozhodování o právech a povinnostech osob. Je tudíž třeba, aby tato činnost byla prováděna transparentním způsobem a pod přiměřenou kontrolou veřejnosti.

8 As 35/2005

Diskriminací spotřebitele ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je třeba rozumět obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými. Platba v hotovosti a platba platební kartou nejsou srovnatelnými transakcemi, a nezakládají tak diskriminaci jedné z uvedených skupin.

31 Ca 39/2005

I. Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí zpravidla spočívající v nedostatku jeho důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Může to však způsobit i nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti, a to tehdy, pokud v případě správního trestání za více správních deliktů z výroku ani z odůvodnění rozhodnutí zřetelně nevyplyne počet a popis jednotlivých skutků, za něž je delikvent postižen, a správní orgán se opomene vyjádřit k námitce, podle níž jeden ze skutků, jimiž se správní orgán v řízení zabýval, správním deliktem není. II. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné nepřezkoumatelnosti pro nedostatek jeho důvodů; důvody rozhodnutí lze zkoumat toliko u rozhodnutí srozumitelného.