Nejvyšší správní soud

7 As 26/2005

Pokud vznikne spor mezi dvěma podnikateli s chmelem o tom, kdo z nich má být zapsán do evidence chmelnic (§ 4 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele), musí správní orgán posoudit, který z těchto dvou podnikatelů splňuje definici "podnikatel s chmelem". Takové rozhodnutí nijak neupravuje vzájemné vztahy mezi těmito dvěma podnikateli ve smyslu soukromoprávním, ale pouze určuje, který z podnikatelů bude v evidenci chmelnic zapsán.

1 Ao 1/2006

I. Schválení či změna územně plánovací dokumentace jsou opatřením obecné povahy, k jehož přezkumu je v rozsahu stanoveném v § 101a a násl. s. ř. s. oprávněn Nejvyšší správní soud. II. Stanovit funkční využití území a jeho rozvoj při splnění všech cílů a zásad územního plánování (srov. § 1 a § 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) je činností, do které správní soudy mohou pouze minimálně zasahovat. Soudu rozhodně nepřísluší přezkoumávat, zda by bylo pro určitý pozemek či území vhodnější zvolit ten či onen způsob funkčního využití. Co mu však přezkoumávat přísluší, je, zda změnu územního plánu přijal pravomocí nadaný a kompetentní orgán a zda přitom postupoval zákonem předepsaným způsobem. III. Ochranu zemědělského půdního fondu, stejně jako ochranu jiných složek životního prostředí, nelze absolutizovat. Jednotlivé složky ochrany spolu musí být ve vzájemné rovnováze, stejně jako musí být hledána rovnováha mezi ochranou životního prostředí a jinými společenskými zájmy. Hledat a nalézat tuto rovnováhu při funkčním využití a zachování území je, po vyslechnutí dotčené veřejnosti, úkolem orgánů činných na úseku územního plánování a územního řízení. Do takto získané rovnováhy, tedy rozumného řešení získaného zákonným postupem, nepřísluší Nejvyššímu správnímu soudu věcně zasahovat. IV. Vlastník pozemku, který má být podle navrhované změny územního plánu proti jeho vůli zastavěn či vyvlastněn, je vždy dotčen ve smyslu § 22 odst. 4 a též § 21 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona. Stejně tak jsou ale dotčenými vlastníky ti, jejichž pozemky by v důsledku plánované změny byly zatěžovány hlukem nad obvyklou míru, spadem či jiným typem znečištění, které má svůj původ v zamýšlené změně.

3 Ads 49/2006

Pojištěnci, který dosáhl věku 50 let a získal 25 roků pojištění, avšak podmínku 10 roků pojištění ve vybraných zaměstnáních v hornictví v uranových dolech splnil a výkon tohoto zaměstnání v souvislosti s dovršením nejvyšší přípustné expozice ukončil až po 31. 12. 1990, nevzniká nárok na starobní důchod podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům.

30 Ca 59/2006

I. Výzva k odstranění nedostatku náležitostí návrhu na vyhlášení místního referenda (§ 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů) je zvláštní podmínkou řízení o návrhu na určení, že návrh na vyhlášení místního referenda nemá nedostatky [§ 91a písm. a) s. ř. s.]. Není-li bezvadnost návrhu na vyhlášení místního referenda zpochybněna, soud návrh na určení, že tento návrh nemá nedostatky, odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. II. Ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je třeba vyložit tak, že nezahrnuje toliko případy nepřípustnosti konání místního referenda vyjmenované v § 7 téhož zákona, ale také kogentní III. Na území části obce, která není městskou částí ani městským obvodem, lze místní referendum

Vol 36/2006

Výklad ustanovení § 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, není možno provést tak, že kompetence

Vol 66/2006

I. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, je třeba vykládat tak, že za určitých skutkových okolností lze vyslovit neplatnost volby všech zvolených kandidátů i jejich náhradníků. Za takové situace není důvodu k podání návrhu na zrušení tohoto ustanovení Ústavním soudem pro nemožnost podání návrhu na neplatnost voleb. II. Ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nezakládá subjektům volební kampaně právo na stejný přístup k mediální III. Ústavní princip svobodné soutěže politických sil je v publicistické a zpravodajské činnosti veřejnoprávních médií naplněn objektivním a vyváženým přístupem k volebním subjektům. Ten ovšem neznamená mechanickou rovnost v zastoupení ve všech pořadech, ale v odstupňování poskytnutých příležitostí odpovídajících reálnému postavení soutěžících subjektů v politickém a společenském životě.

Konf 132/2005

I. Je-li podání podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto, že podle jeho názoru by se měl žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního (resp. daňového) řízení. II. Stranou negativního kompetenčního sporu podle § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, není jen soud I. stupně, který popřel svou pravomoc rozhodovat o věci jemu předložené, nýbrž též soudy vyšších instancí, které k opravnému prostředku potvrdily závěr soudu I. stupně o nedostatku pravomoci.

5 Afs 15/2005

Zdanitelné plnění dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, se uskuteční dnem převzetí a předání díla, případně jeho dílčí části, nebo dnem jeho zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve. Zákon o dani z přidané hodnoty neváže uskutečnění zdanitelného plnění na žádné jiné podmínky, tedy například na sepsání protokolu o předání a převzetí díla, případně bezvadnost díla. Pokud objednatel díla se zhotovitelem díla nesepsali smluvně dohodnutý protokol o předání a převzetí díla, jde o porušení toliko smluvního ujednání nemající vliv na uskutečnění zdanitelného plnění, to je v daném případě faktického předání a převzetí díla, které bylo zkolaudováno a objednatelem předáno investorovi stavby k užívání; tato skutečnost není způsobilá ovlivnit vznik daňové povinnosti dle § 10 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Vol 59/2006

Výplatou příspěvků za mandáty do voleb Zastupitelstva hl. m. Prahy nedošlo k narušení volné soutěže politických stran, ani k jejich zvýhodnění ve volebním boji, které by vedlo k neplatné volbě jejich kandidátů.

2 As 52/2005

Za řádné uložení písemnosti ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) nelze považovat její uložení na služebně obecní policie; doručení takovýmto uložením písemnosti je neúčinné.

Vol 43/2006

I. Zákaz zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době vymezené v § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nelze vykládat tak, že mu odporuje vyslovení jakéhokoliv zveřejněného výroku, v němž lze subjektivně vnímat jinotajné poselství o vítězství některé z kandidujících politických stran. II. Jakkoli je třeba respektovat silný a legitimní veřejný zájem na tom, aby veřejnoprávní média působila v době voleb nestranně a vyváženě, je třeba tento zájem vyvažovat zejména se svobodou projevu. Výsledek tohoto vyvažování přitom zásadně nevede k tomu, aby se veřejný prostor médií, všichni jednotliví lidé v něm vystupující a všechna jejich jednotlivá slova a myšlenky stali názorově zcela sterilními a aby museli rezignovat i na náznaky humoru, ironie či osobitosti.

4 As 73/2005

Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na území hlavního města Prahy tuto působnost vykonávají orgány hlavního města Prahy; orgánům městských částí ji lze svěřit Statutem. Z aktuálního znění Statutu hlavního města Prahy nevyplývá, že by v současné době tato působnost orgánům městských částí svěřena byla.

Vol 50/2006

V rámci volebního systému poměrného zastoupení je myslitelná celá řada možností uspořádání volebního území, pohybujících se od varianty jediného území až k variantám rozdělení tohoto celku do většího počtu volebních krajů, přičemž právě jejich počet a velikost představuje jeden z nejdůležitějších prvků volebního systému, výrazně ovlivňujících jeho praktické fungování. Rozdělení území ve volbách do Poslanecké sněmovny na 14 volebních krajů (§ 26 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů) však není svévolné a nahodilé, nýbrž odpovídá rozdělení na vyšší územní samosprávné celky, které mají svoji nezpochybnitelnou legitimitu, neboť jsou jedním z projevů decentralizace státní moci, a vytváří tak i přirozenou bázi pro následný výkon poslaneckého mandátu. Rovněž D´Hondtova volební formule (§ 50 odst. 1 cit. zákona) představuje zcela běžný způsob přepočtu hlasů na mandáty a nelze ji považovat za jakkoliv porušující princip rovnosti volebního práva či dokonce popírající podstatu zásad poměrného volebního systému. Ačkoliv proto soud sdílí pochyby o vhodnosti rozdělení volebních krajů ve volbách do Poslanecké sněmovny zejména z hlediska principu rovnosti volebního práva, nesdílí přesvědčení o protiústavnosti citovaných ustanovení zákona.

2 Afs 143/2004

Pokud pracovník finančního úřadu konzultuje své rozhodnutí v konkrétní věci s pracovníkem finančního ředitelství, který bude rozhodovat o případném odvolání daňového subjektu, jedná se o porušení zásady dvojinstančnosti daňového řízení. Tím dochází k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které může mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního.

Vol 15/2006

I. Na různé druhy médií dopadají v předvolebním období zejména tři povinnosti: všechna média, regulovaná zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání, podléhají trvalému požadavku objektivnosti a vyváženosti vysílání; všechna veřejnoprávní a veřejnoprávními korporacemi provozovaná média podléhají zásadě vyváženosti a rovného přístupu kandidujících subjektů v období volební kampaně; Česká televize a Český rozhlas pak nadto plní ještě specifický úkol svěřený jim v § 16 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, poskytnout bezplatně 14 hodin vysílacího času, jenž se rozdělí rovným dílem mezi kandidující subjekty. II. Vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že jednak musí každý kandidující subjekt dostat alespoň určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek jejich plurality; nad tuto minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému významu. III. Ustanovení § 16 odst. 4 cit. zákona zakotvuje rovnost mezi jednotlivými kandidujícími subjekty z hlediska času, který je vyhrazen pro jimi prováděnou agitaci, nikoli z hlediska času, který je vyhrazen pro agitaci v jejich prospěch. Je tedy rozhodné, kdo agitaci provádí, nikoli v čí prospěch.

Vol 45/2006

Nedostatek etiky prohlášení činěných v rámci předvolební kampaně není porušením zákona, v jehož důsledku by bylo možno považovat volbu některých kandidátů za neplatnou (§ 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů).

1 Afs 92/2005

Příjemce dotace Vlastní zdroje potřebné k uhrazení stanovené části ceny dotovaného díla může příjemce dotace

3 As 26/2006

Při posuzování podmínek pro osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. není krajský soud oprávněn učinit si sám předběžný úsudek o právním názoru Nejvyššího správního soudu. Byla-li podaná kasační stížnost včasná, přípustná a stěžovatel byl zastoupen advokátem, nelze při konstatování jeho nemajetnosti zamítnout žádost o osvobození od soudních poplatků s tvrzením, že kasační stížnost, vzhledem k předpokládanému právnímu názoru Nejvyššího správního soudu, zjevně nemůže být úspěšná, neboť za této procesní situace nelze bez pochyb zjistit, že stěžovateli nemůže být vyhověno.

Vol 17/2006

I. Nelze považovat za porušení zásad čestného a poctivého vedení volební kampaně ve smyslu § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, směřuje-li volební kampaň pouze k určitým skupinám voličů. II. Platnost volby kandidátů určité politické strany nelze účinně zpochybnit obecným poukazem na nesplnitelnost jejich volebních slibů.

Vol 32/2006

I. Skutečnost, že se kandidát ve volbách do Poslanecké sněmovny výslovně nevzdá do posledního dne konání těchto voleb mandátu senátora, nezakládá bez dalšího neplatnost jeho volby do Poslanecké sněmovny (§ 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů). II. Jestliže je senátor ve volbách do Poslanecké sněmovny platně zvolen poslancem, zaniká jeho mandát

Vol 5/2006

I. Soudní přezkum voleb do Poslanecké sněmovny je možný toliko podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Soud proto není oprávněn vyslovit neplatnost voleb, nýbrž jen neplatnost volby jednotlivých kandidátů. II. Volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny je založen na monopolu kandidování politických stran a jejich koalic. Proto také občan může podat návrh na neplatnost volby kandidáta jen ve vztahu ke kandidátům zvoleným ve volebním kraji tam, kde je zapsán do stálého seznamu voličů nebo kde své aktivní volební právo reálně uplatnil, zatímco politická strana je aktivně legitimována k podání tohoto návrhu vůči všem kandidátům zvoleným v krajích, kde kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat zpochybnění i všech zvolených kandidátů v celé republice. III. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem ve smyslu a za podmínek obsažených v § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, může být shledán důvodným pouze tehdy, pokud soud zjistí porušení zákona ve smyslu odst. 5 uvedeného ustanovení a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní listiny jedné politické strany, anebo i napříč stranami, to však pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování a zjišťování volebních výsledků.

Vol 19/2006

Zakázanou volební agitací ve smyslu § 16 odst. 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění dalších zákonů, není, když v době volebního aktu volební místnost zdobí podobizna hlavy státu. Není podstatné, zda konkrétní osoba vykonávající tento nejvyšší úřad v zemi byla jakkoliv politicky profilována a aktivní, či nikoliv, neboť se nejedná o jakoukoliv formu ovlivňování názorů voličů, nýbrž o záležitost veskrze symbolickou.

Vol 29/2006

Psychiatrická léčebna je podle § 6 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, povinna předat údaje o voličích zde umístěných příslušnému obecnímu úřadu za účelem zapsání do zvláštního voličského seznamu, a to bez ohledu na obsah zdravotnické dokumentace jednotlivých pacientů. Jakákoliv omezení práv pacienta je totiž nutno vnímat velmi restriktivně a samotná skutečnost, že fyzická osoba je omezena ve svojí způsobilosti k právním úkonům a nachází se v psychiatrické léčebně, ještě neznamená, že je vystavena svévolnému posouzení lékařů, zda bude moci vykonat svoje aktivní volební právo. Takový postup by protiřečil základním atributům demokratického právního státu, založeného na primátu občana nad státem.

5 Ca 38/2006

Cena reklamou nabízené služby, platná pro případ podepsání smlouvy pouze do stanovené doby, je zvláštní nabídkou ve smyslu § 2b zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Reklama proto musí obsahovat datum, k němuž tato zvláštní nabídka končí.

1 As 42/2005

Právní závěr soudu, že nemůže provést důkazy navržené žalobcem v žalobě, pokud jejich provedení žalobce nenavrhnul již v průběhu správního řízení, je v rozporu s principem plné jurisdikce

57Ca 37/2004

Z žádného ustanovení zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 229/2003 Sb., ani z jiného obecně závazného právního předpisu nelze dovodit zákaz označení určitého prostranství přístupného bez omezení každému za veřejné jen proto, že vlastnické právo k němu svědčí fyzické či právnické osobě.

10Ca 69/2006

Úprava rozdílu mezi příjmy a výdaji v případech, kdy dochází k ukončení podnikatelské či jiné samostatně výdělečné činnosti, provedená daňovým subjektem v intencích § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není příjmem podle § 7 odst. 1 a 2 téhož zákona, neboť neuhrazené pohledávky žádný skutečný příjem nepředstavují. Pohledávky, stejně jako závazky, o které byl daňový subjekt povinen upravit dílčí základ daně z příjmů podle § 7 citovaného zákona, se proto nezahrnují do příjmu rozhodného pro přiznání dávek podle § 2 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, které jsou poskytovány v závislosti na příjmech. Rozhodný příjem podle § 5 zákona o státní sociální podpoře ovlivní až příjem z úhrady takové pohledávky, a to v období, kdy k příjmu skutečně došlo. Opačný výklad by byl v rozporu s účelem, který sleduje státní sociální podpora, cílená na osoby nacházející se v nepříznivé sociální situaci.

29 Ca 122/2004

Udělí-li Ministerstvo financí podle § 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, a § 45b zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, povolení k prodeji alkoholických nápojů v prodejnách DUTY/TAX FREE bez spotřební daně a daně z přidané hodnoty, aniž v povolení stanoví závazný výklad pojmu "alkoholický nápoj

5 Afs 86/2005

I. K použití institutu ustanovení zástupce právnické osobě podle § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přistoupí správce daně nikoli svévolně, bude-li to považovat za vhodné, ale vždy, když dojde k situaci v tomto ustanovení presumované, tj. pokud vzniknou pochybnosti o tom, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat. Správce daně zde nemá prostor pro volnou úvahu, co se týče volby dalšího procesního postupu, ale pouze co se týče volby osoby, kterou zástupcem ustanoví. II. Rozhodnutí o ustanovení zástupce podle § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je svou povahou rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení; takové rozhodnutí je ze soudního přezkumu vyloučeno [§ 70 písm. c) s. ř. s.].

3 Ads 38/2006

Pokud byl žadatel o příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, pravomocně odsouzen pro trestný čin zběhnutí do ciziny podle ustanovení § 283 odst. 1 trestního zákona, ve znění účinném k 30. 6. 1973, a nevyužil možnosti domoci se soudní rehabilitace cestou přezkumného řízení podle oddílu třetího zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nemůže se úspěšně domáhat přiznání nároku s poukazem na skutečnost, že byl na základě stížnosti pro porušení zákona zrušen výrok o trestu, neboť ani zrušením celého odsuzujícího rozsudku by mu nárok na tento příplatek nevznikl.

5 Ca 256/2005

Pokud žalovaný, aniž rozhodl o námitce podjatosti auditora, potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně o zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace [§ 6 odst. 6 písm. c) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích], jehož podkladem byl tímto auditorem provedený audit, je to důvodem pro zrušení rozhodnutí žalovaného.

2 Afs 198/2005

Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle § 42 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, není vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví.

8 Ans 3/2005

I. Pokud k nečinnosti správního orgánu došlo před účinností soudního řádu správního a tato nečinnost trvá i po 31. 12. 2002, je žaloba podle § 79 a násl. s. ř. s. počínaje dnem 1. 1. 2003 zásadně možná. U lhůt k podání této žaloby je nutno při nedostatečné úpravě v přechodných ustanoveních vycházet z § 80 odst. 1 s. ř. s. Lhůta k podání žaloby však nemohla začít běžet dříve, než bylo možné toto právo se zřetelem na právní úpravu uplatnit poprvé, tedy dříve než 1. 1. 2003. II. Úkonem ve smyslu § 80 odst. 1 s. ř. s. je nutno rozumět procesní úkon účastníka řízení nebo správního orgánu ve správním řízení. Takovýmto úkonem není samotná urgence vyřízení či sdělení správního orgánu, že má za to, že nejsou dány důvody, aby ve věci dále rozhodoval.

6 Ads 41/2005

Rozhodnutí o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity podle § 94 až § 98 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nepodléhá samostatně přezkumu ve správním soudnictví. Takové rozhodnutí soud přezkoumá jen k žalobě proti rozhodnutí o zastavení výplaty dávky nemocenského pojištění či proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dávku důchodového pojištění [§ 97 věta druhá cit. zákona, § 70 písm. f) s. ř. s.].

6 Ads 33/2005

Pojistné na zdravotní pojištění jsou ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v postavení pojištěnce jako zaměstnance účastného nemocenského pojištění a zaměstnavatele povinni platit duchovní církví (náboženských společností) a tyto církve (náboženské společnosti), pokud jde mezi nimi o vztah, jenž církev vůči státu v oblasti práva sociálního zabezpečení (včetně zdravotního pojištění) označí za zaměstnanecký a ve kterém se bude z hlediska veřejného práva chovat jako zaměstnavatel.

5 A 15/2002

Pokud majitel ochranné známky uzavíral se subjekty užívajícími jeho ochrannou známku (zde: kombinovaná ochranná známka "rekrea"

59 Ca 68/2004

Zohlednění splátek hrazených na základě smlouvy o finančním pronájmu v základu daně z příjmů u nájemců účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví, je upraveno v § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Obdobné ustanovení, pokud se jedná o příjmy pronajímatelů z finančního pronájmu, citovaný zákon neobsahuje a ani jiný právní předpis časové rozlišení příjmů ze smlouvy o finančním pronájmu na straně pronajímatele neumožňuje. Pronajímatelé, kteří neúčtují v soustavě podvojného účetnictví, tedy musí příjmy z finančního pronájmu účtovat v tom zdaňovacím období, ve kterém tyto příjmy skutečně obdrží. Nájemce a pronajímatel u finančního leasingu jsou dvě samostatné účetní jednotky. Skutečnost, že mezi těmito účetními jednotkami existuje závazkově právní vztah, nezpůsobuje jejich vzájemnou provázanost a pro posouzení správnosti postupu pronajímatele není rozhodné, jak je povinen o zaplaceném nájemném účtovat nájemce.

31 Ca 152/2005

Ani soutěžitel disponující dominantním postavením (§ 10 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže), jehož podíl na relevantním trhu dosahuje 100 %, nemá a priori

63 Ca 2/2006

Přestupkem podle § 22 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je s přihlédnutím k § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, i stání na parkovišti označeném dopravní značkou IP 13c (parkoviště s parkovacím automatem) poté, co uplynula doba, na kterou bylo zaplaceno parkovné.

10 Ca 41/2006

Rozhodnutí o tom, že pozemek je součástí zemědělského fondu, vydané podle § 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je ve vztahu k rozhodnutí o vydání nemovitostí podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, rozhodnutím předběžné povahy [§ 70 písm. b) s. ř. s.].

5 Afs 42/2004

Ustanovení § 47 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je třeba vykládat tak, že daň je nutno ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat, vyměřit či doměřit pravomocně. Nestačí tedy, když je v uvedené prekluzivní lhůtě vydáno nepravomocné rozhodnutí o vyměření či doměření daně.

Konf 6/2005

Dodávka televizních programů prostřednictvím satelitního signálu je službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Rozhodovat o nárocích plynoucích z porušení povinnosti platit cenu za tuto službu proto přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu (§ 129 odst. 1 citovaného zákona).

7 Afs 81/2005

Z ustanovení § 20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, jednoznačně vyplývá, že pokud má být od daně z převodu nemovitostí osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nové stavbě, musí se vždy jednat o stavbu dosud neužívanou, a nelze z něj dovodit, že tato podmínka nemusí být splněna u nové stavby, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí.

52Ca 17/2006

I. Z povahy veřejné listiny a z analogického použití § 134 občanského soudního řádu pro řízení před správním orgánem vyplývá, že není na účastníkovi správního řízení, aby správnímu orgánu předkládal důkazy o tom, že obsah veřejné listiny byl sepsán v souladu se zákonem a k tomu oprávněnou osobou. Je právě na správním orgánu, aby důkazem z opaku vyvrátil obsah veřejné listiny, či aby prokázal překročení pravomoci správního orgánu při vydání veřejné listiny, pokud o taková tvrzení opírá své rozhodnutí. II. Prokazuje-li žadatel o vydání koncese

6 Ads 43/2005

I. Odnětí dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností představující realizaci práva na pomoc, která je potřebná k zajištění nezbytných životních podmínek (čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), v důsledku nesplnění povinnosti osvědčit splnění podmínky nároku na dávku spočívající v projevování snahy uchazeče o zaměstnání zabezpečit si zvýšení příjmu vlastní prací vyžaduje ze strany správního orgánu určit individuálním způsobem obsah pojmu "projevovat snahu" II. Pomoc ve formě peněžitých dávek sociální potřebnosti nelze odepřít, aniž je současně jejich příjemci poskytnuta odborná pomoc a poradenství k řešení jeho složité sociální situace; neděje-li se tak, stát nerespektuje své závazky plynoucí z čl. 13 odst. 3 Evropské sociální charty (vyhlášena pod č. 14/2000 Sb. m. s.).

11 Ca 218/2005

Posouzení, co je či není předmětem integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, a který orgán je příslušný emisní limity stanovit, není otázkou skutkovou, ale otázkou právní, s níž se musí správní orgán v rozhodnutí o vydání integrovaného povolení náležitě vypořádat.

15 Ca 164/2005

Občan kraje má nejen právo vyjadřovat se k projednávaným věcem zařazeným na program zasedání zastupitelstva, nýbrž má i právo vyjádřit se k samotnému programu zasedání zastupitelstva, a to ještě před jeho schválením; vyplývá to z § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

31Ca 242/2005

O cenu sjednanou dohodou ve smyslu § 10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, jde nepochybně tehdy, když je nemovitost převáděna na základě dvoustranného právního úkonu, při němž se předpokládá sjednání ceny, a to ceny odchylné od ceny zjištěné podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Cenu stanovenou posudkem znalce dle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku za cenu sjednanou však považovat nelze, neboť se nejedná o cenu, která by byla stanovena projevem vůle účastníků smluvního vztahu.

10 Ca 250/2004

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě smluvního ujednání zaměstnavatelů není možný, pokud s předmětnou smlouvou zákoník práce ani žádný jiný právní předpis takové právní následky výslovně nespojuje [§ 249 odst. 1 zákoníku práce (č. 65/1965 Sb.)].

Na 112/2006

I. Ustanovení § 120 s. ř. s. ani jiné ustanovení tohoto zákona obecně nevylučuje, aby předběžné opatření vydal i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti. V úvahu může přicházet vydání předběžného opatření zejména v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí krajského soudu ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, nevyhověl-li krajský soud žalobě. II. Ustanovení § 38 odst. 3 s. ř. s. nutno vykládat tak, že předběžné opatření lze vydat v řízení žalobním i v řízení o kasační stížnosti za splnění nutné (ne však ještě dostatečné) podmínky, že přiznání odkladného účinku nebude postačovat k tomu, aby účel soudního řízení před krajským soudem či Nejvyšším správním soudem nebyl zmařen nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem. III. Vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který - v případě, že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu - představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených.