Nejvyšší správní soud

5 Azs 84/2004

Zamění-li krajský soud zcela obsah odůvodnění s jinou věcí a je-li tato vada vytýkána v kasační stížnosti, nelze takto vzniklou situaci napravit postupem dle § 54 odst. 4 s. ř. s. a vydat opravné usnesení, jehož obsahem bude zcela nové a patřičné odůvodnění výroku rozhodnutí, a v důsledku takového postupu soudu považovat kasační stížnost za nedůvodnou.

5 A 151/2001

Správa národního parku jako orgán ochrany přírody může v případě přemnožení škůdců udělit podle § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, souhlas k mimořádným opatřením v lesích národního parku (§ 32 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona) za současného stanovení podmínek sledujících zájmy ochrany přírody, tedy i za současného stanovení omezujících podmínek podle § 49 a § 50 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není přitom nutné, aby navrhovatel předložil k řízení jako podklad rozhodnutí Ministerstva životního prostředí coby orgánu ochrany přírody podle § 56 tohoto zákona.

7 A 83/2002

Rozhodnutím, jímž úřad práce vyřadil uchazeče z evidence pro úmyslné maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání (§ 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti) a jímž mu odňal hmotné zabezpečení [§ 14 odst. 1 písm. e) téhož zákona], se ruší právní vztahy vzniklé zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání a rozhodnutím o přiznání hmotného zabezpečení. Rozhodnutí je svojí povahou konstitutivní

Konf 2/2004

Rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, podaném před 1. 1. 2003 prostřednictvím příslušného katastrálního úřadu a doručeném krajskému soudu až po tomto datu, náleží soudu v občanském soudním řízení.

5 A 65/2002

Pokud na základě žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, byla již žadateli poskytnuta informace anebo bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí této žádosti (rozhodnutí faktické nebo fiktivní), nic nebrání žadateli, aby podal žádost novou, byť i obsahově shodnou. Pokud má povinný subjekt za to, že dotyčná informace již byla poskytnuta, byť i po lhůtě k vyřízení původní žádosti, má novou žádost v zákonné lhůtě z tohoto důvodu zamítnout.

5 A 125/2001

Jestliže udržovací práce byly prováděny toliko na základě ohlášení stavebnímu úřadu, a nebylo tedy vydáváno stavební povolení [§ 57 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)], nemohlo mít rozhodnutí o závazném stanovisku podle § 4 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, charakter podkladového rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Rozhodnutí o závazném stanovisku není v takovém případě vyloučeno ze soudního přezkumu ve správním soudnictví.

3 Azs 58/2004

Zastavil-li krajský soud řízení podle § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, aniž postavil najisto, že místo žalobcova pobytu v rozhodné době nelze zjistit, nevycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu; Nejvyšší správní soud proto takové rozhodnutí zruší.

2 Afs 39/2004

Zlaté uzanční slitky jsou zbožím zařazeným v celní nomenklatuře, které není osvobozeno od cla v rámci všeobecné sazby a není ani osvobozeno od daně z přidané hodnoty podle § 43 odst. 6 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

7 Azs 94/2004

Pokusil-li se žadatel o udělení azylu v průběhu řízení o neoprávněný vstup na území jiného státu a řízení bylo z tohoto důvodu zastaveno podle § 25 písm. h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, potom nemůže mít úspěch jeho námitka, že krajský soud se vůbec nevypořádal s otázkou jeho tvrzených obav před pronásledováním z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině a pro zastávání politických názorů, neboť soud v takovém případě tuto otázku nezkoumá.

5 Ads 61/2003

Lhůta k uplatnění nároku podle zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, je lhůtou prekluzivní a její zmeškání nelze prominout (§ 2 odst. 2 citovaného zákona).

5 As 31/2003

Ochranu proti nečinnosti správního orgánu nelze odepřít pouze z toho důvodu, že hmotněprávní nárok je povahy soukromoprávní.

2 Azs 233/2004

I v případě zastavení řízení podle ustanovení § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je třeba žalobci neznámého pobytu ustanovit opatrovníka. Rozhodnutí podle tohoto ustanovení není jiným opatřením ve smyslu § 29 odst. 3 o. s. ř.

3 Afs 14/2004

Pokud obsahuje výrok platebního výměru výslovný odkaz na list č. 2, který je jeho součástí, pak údaje uvedené na listu č. 2 jsou součástí výroku platebního výměru. Platební výměr není v důsledku takové úpravy neplatným rozhodnutím ve smyslu § 32 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Konf 92/2003

Cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o ceně za propojení, vydané podle § 78 odst. 2 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, je veřejnoprávní regulací v oblasti cen. Byla-li proti takovému rozhodnutí podána u soudu žaloba, náleží o ní rozhodnout soudu ve správním soudnictví.

Vol 6/2004

I. Mezi předpoklady k tomu, aby soud mohl vyhovět návrhu na neplatnost volby kandidáta podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, patří nejen nezákonnost a vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, ale i zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (tzv. "zatemnění" volebních výsledků). II. Jestliže nebyly vzaty v úvahu přednostní hlasy v případě tzv. vázaných kandidátních listin u volebních stran, které nepřekročily uzavírací klauzuli, nemůže to mít žádný vliv na celkové volební výsledky. Taková skutečnost není proto důvodem neplatnosti voleb.

2 Azs 258/2004

Řízení o udělení azylu má určitá specifika, mezi která patří i zjevná zvýšená snaha o rychlost a efektivnost (viz např. § 56 odst. 2 s. ř. s.). Aby však mohly být tyto procesní principy reálně naplněny, je nezbytná náležitá součinnost žadatele o azyl, jejímž projevem je krom jiného povinnost hlášení místa pobytu žadatele o azyl stanovená v § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a to tak, aby byla zajištěna vzájemná komunikace mezi ním a příslušným státním orgánem. Stěžovatelova argumentace spočívající v tom, že účinky doručení rozsudku nemohly nastat, neboť neoznámil změnu své adresy, a soudu se tak nepodařilo mu rozsudek doručit, je v přímém rozporu se zmíněnými zvláštnostmi azylového řízení.

2 Afs 40/2003

Dotaci ke splácení hypotečního úvěru poskytnutou právnickým osobám a fyzickým osobám, které provádějí bytovou výstavbu v rámci své podnikatelské činnosti, lze ke splácení jiného úvěru použít jen za podmínek uvedených v ustanovení § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) citovaného nařízení se na uvedené osoby nevztahuje.

7 Azs 138/2004

Potřeba další legalizace pobytu žalobce, který na území České republiky pobýval legálně od roku 1988 do 2001, není zákonným důvodem pro udělení azylu (§ 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu).

7 A 48/2002

I. Správní soud nemůže při přezkoumání rozhodnutí správního orgánu vyjít z právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), jestliže taková právní úprava byla v mezidobí zrušena Ústavním soudem pro neústavnost. II. Rozhodl-li správní orgán jedním rozhodnutím se stejným výrokem o rozkladu podaném účastníkem správního řízení i o rozkladu podaném osobou, která účastníkem takového řízení nebyla (tak, že se rozklady zamítají a rozhodnutí správního orgánu se potvrzuje), je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

6 A 176/2002

I. Pro nové skutečnosti nebo důkazy se obnovuje správní řízení dle ustanovení § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu jen za předpokladu, že vyšly najevo po právní moci rozhodnutí a že je účastník v původním řízení buď vůbec neznal, nebo je bez své viny nemohl uplatnit, např. proto, že listina nebo jiná věc potřebná k provedení důkazu byla nedostupná, že důležitý svědek nebyl dosažitelný nebo dodatečně vypověděl o důležitých okolnostech, ačkoliv v původním řízení odepřel výpověď. Pokud však účastník řízení doložil požadované doklady, z nichž dovozuje nové skutečnosti, v průběhu odvolacího řízení, není splněna základní podmínka pro povolení obnovy řízení, tj. existence nových skutečností nebo důkazů, které nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení, a proto obnova řízení není možná. II. Podá-li účastník řízení návrh na povolení obnovy řízení u věcně nepříslušného správního orgánu, avšak tento orgán v rozporu s ustanovením § 20 správního řádu neprodleně nepostoupí uvedený návrh příslušnému správnímu orgánu a neuvědomí o tom účastníka řízení, nelze z této skutečnosti dovodit jakékoliv prodloužení subjektivní lhůty pro podání takového návrhu: tato zákonem stanovená lhůta je nepřekročitelná, neboť její zmeškání nelze prominout.

5 As 25/2003

Oprávněným zajistit a provést opatření potřebná k ověření skutečností nasvědčujících tomu, že po vydání osvědčení přestala osoba splňovat některou z podmínek uvedených v § 18 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, byl ve smyslu § 36 odst. 5 tohoto zákona Národní bezpečnostní úřad, nikoli Bezpečnostní informační služba, resp. jiná zpravodajská služba.*)

1 Ads 5/2003

Odstupné poskytnuté pracovníkovi podle § 17a vyhlášky č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, nelze zahrnout do hrubých výdělků pro účely důchodového zabezpečení.

4 Ads 9/2004

Pokud v řízení o přezkoumání rozhodnutí orgánu důchodového pojištění o odnětí plného invalidního důchodu vyjde najevo, že pojištěnec byl k datu odnětí plného invalidního důchodu alespoň částečně invalidní, nemůže být přezkoumávané rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno jen proto, že současně s odnětím plného invalidního důchodu nebylo bez nové žádosti rozhodnuto i o přiznání částečného invalidního důchodu; ustanovení § 81 odst. 2 a 3 a § 86 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, takový postup orgánu důchodového pojištění neukládá.

2 Ans 1/2004

Žalobou proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 s. ř. s. se nelze domáhat provedení záznamu (§ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) spočívajícího ve výmazu zástavního práva v katastru nemovitostí.

Konf 123/2003

Rozhodl-li pozemkový úřad postupem podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, o tom, že určitá osoba není vlastníkem nemovitostí, na které podle tohoto zákona uplatnila nárok, může se taková osoba domáhat vydání nemovitostí žalobou podanou podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.) proti osobě povinné. O takové žalobě je příslušný rozhodovat soud v občanském soudním řízení, nikoli soud ve správním soudnictví.

5 A 20/2001

Při rozhodování o povinnosti správce vodního toku podle ustanovení § 35 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), musí být především najisto postaveno, kdo je tímto správcem.

2 Ads 16/2003

Jestliže soud zavázal správní orgán svým názorem k započtení jedné doby zaměstnání a nezapočtení dvou dob zaměstnání pro účely důchodového pojištění a správní orgán potom při respektování tohoto názoru vydal nové rozhodnutí, nemůže být úspěšná žaloba a následně ani kasační stížnost proti tomu, že správní orgán v novém rozhodnutí takové dvě doby zaměstnání nezapočetl. Vázanost správního orgánu soudním rozhodnutím by mohla být prolomena jen v důsledku nových skutkových zjištění nebo v důsledku změny právní úpravy.

28 Ca 405/2001

Zaniklo-li nevyužitím v zákonem stanovené lhůtě právo domáhat se zrušení rozhodnutí o vyvlastnění, založené ustanovením § 21 zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, nemůže se obnovit tím, že pozdější zákon (§ 116 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) obdobné právo žádnou lhůtou neomezuje. Použití později platného zákona na posouzení právních skutečností a právních vztahů, které se uskutečnily dříve, než tento zákon nabyl účinnosti, by znamenalo nepřípustnou zpětnou působnost zákona.

1 Ads 12/2003

Rozhodnutí krajského soudu trpí nedostatkem důvodů [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], jestliže krajský soud zaměnil obsah přezkoumávaného rozhodnutí a na takto zaměněném obsahu rozhodnutí založil svůj úsudek o jeho zákonnosti. Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zruší, i když stěžovatel v kasační stížnosti tento důvod neuplatní (§ 109 odst. 3 s. ř. s.).

2 As 81/2003

Úkonem ke zjištění dlužného penále na pojistném, přerušujícím promlčecí lhůtu podle § 16 odst. 1 (§ 19) zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je jen takový úkon, který směřoval ke zjištění vyměřovaného penále.

4 Azs 112/2004

Jestliže stěžovatelka sepsala část podání, jímž doplňovala žalobu, v jazyce mongolském, a na výzvu soudu o přeložení této části podání do českého jazyka reagovala sdělením, v němž poukazovala na nutnost přibrání tlumočníka za účelem realizace zásady rovnosti účastníků řízení před soudem, jde o situaci, v níž vyšla v řízení před krajským soudem najevo potřeba ustanovit tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk. Krajský soud proto pochybil, pokud v dané věci neustanovil v řízení tlumočníka a návrh stěžovatelky odmítl pro neodstranění vad podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

5 Afs 25/2003

Zrušení či změny rozhodnutí správce daně, kterými byla stěžovateli vyměřena daň z převodu nemovitostí, lze v daňovém řízení dosáhnout jen opravnými prostředky upravenými v zákoně ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Vznik přeplatku na této dani za rok 1996 z důvodu nezákonnosti rozhodnutí žalovaného nelze dovozovat jen proto, že Ústavní soud nálezem v konkrétní věci jiného účastníka rozhodl o tom, že u něj byla napadená rozhodnutí vydána v rozporu s právními předpisy (zde: II. ÚS 485/98 ve věci ústavní stížnosti města Stříbra).

Konf 4/2003

Byl-li pozemek náležící do zemědělského půdního fondu územním rozhodnutím v roce 1961 určen k výstavbě, následně v témže roce na základě stavebního povolení zastavěn a poté vyčleněn ze zemědělského užívání a v roce 1965 vyvlastněn, nelze v řízení o jeho vydání užít zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, neboť nejde o pozemek uvedený v ustanovení § 1 nebo § 30 tohoto zákona; restituce

4 As 4/2003

Při ukládání pokuty orgánem státního odborného dozoru podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, za porušení povinnosti uvedené v § 133 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se zaměstnavatel nemůže zprostit odpovědnosti poukazem na § 191 zákoníku práce, neboť podle uvedeného ustanovení je možno postupovat pouze v rámci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech, tedy ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Nao 9/2004

Ve skutečnosti, že věcně nepříslušný krajský soud nesprávně rozhodl o návrhu na delegaci (§ 9 s. ř. s.) sám a věc nepředložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí, nelze bez přistoupení dalších okolností, předpokládaných ustanovením § 8 odst. 1 s. ř. s., ještě spatřovat důvod pro vyloučení soudců senátu, který o delegaci nesprávně rozhodoval.

4 Azs 38/2004

Jestliže se předvolání k pohovoru nepodařilo žadatelce o azyl dvakrát doručit a zásilka byla uložena v pobytovém středisku, v němž byla žadatelka o udělení azylu hlášena k pobytu, oznámení o uložení nedoručené písemnosti bylo vyvěšeno v pobytovém středisku na úřední desce a žadatelka si zásilku nevyzvedla ani v jednom případě do deseti dnů od uložení, lze učinit závěr, že se žadatelka k pohovoru nedostavila bez vážných důvodů. Byly tak splněny podmínky pro zastavení řízení podle ustanovení § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

3 Ads 54/2003

V postupu vrchního soudu, jenž poté, co bylo z moci § 129 odst. 3 s. ř. s. zastaveno řízení o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu, zaslal žalobci poučení o možnosti podat do 31. 1. 2003 proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku kasační stížnost podle soudního řádu správního, nelze spatřovat nezákonnost, neboť řízení před vrchním soudem bylo zastaveno ze zákona a soud zaslal žalobci poučení nad rámec své zákonné povinnosti v zájmu ochrany jeho práv.

1 Ads 4/2003

Rozhodovat o určení výše vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti], od něhož se odvíjí výše pojistného, kterou je povinna organizace odvést za sebe i za zaměstnance, nenáleží do pravomoci soudů v občanském soudním řízení, a proto ani soud v řízení o žalobě na určení výše vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění nemůže schválit smír, jímž se účastníci dohodli na vyměřovacím základu pro určité období. Jestliže soud přesto svým usnesením takový smír schválil, nelze z něj vyvozovat zjištění o jiném vyměřovacím základu, z něhož by měla být žalobci stanovena výše plného invalidního důchodu, a tím i dány důvody pro zvýšení důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

4 Azs 53/2004

Pokud bylo soudu známo, že žalobce byl v průběhu řízení o žalobě hlášen k pobytu na jiné adrese, než kterou uvedl v žalobě, nebyla mu řádně doručena výzva k doplnění náležitostí podání, jestliže ji soud bez dalšího adresoval na adresu v žalobě uvedenou. Žalobce tak nebyl řádně vyrozuměn o nutnosti doplnit náležitosti podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. a nelze mu klást za vinu, že náležitosti podání nedoplnil.

1 Afs 6/2003

Měnil-li žalovaný rozhodnutí, jímž správce daně jedním výrokem uložil pokutu, stanovil její výši, splatnost a místo plnění, musí z výroku žalovaného jasně a jednoznačně vyplývat, v čem je odvoláním napadené rozhodnutí touto změnou dotčeno. Není na úkor srozumitelnosti závěru žalovaného o změně napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jestliže vedle konkretizované změny rozhodnutí (zde: změna výše pokuty) zároveň vyjádří, které části výroku nemění. Rozhodnutí žalovaného není rozhodnutím nesrozumitelným [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

5 A 157/2002

Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí je pojmově spjata se soudním přezkumem takového rozhodnutí. K tomu, aby soud takový závěr učinil, není zapotřebí, aby žalobce nepřezkoumatelnost namítal; dojde-li soud k závěru, že napadené správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné, zruší je, aniž se žalobcovými námitkami musí věcně zabývat [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

Nad 79/2004

Za bydliště fyzické osoby podle ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. je nutno považovat místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde zdržovat trvale. Určení místní příslušnosti podle druhého pravidla zde uvedeného, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve tehdy, když místní příslušnost nelze určit podle pravidla prvého, a to např. proto, že v České republice neexistuje žádné místo, kde by navrhovatel bydlel s úmyslem zdržovat se trvale. Skutečnost, že navrhovatel je ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá na určení místa jeho bydliště vliv, neboť z žádných skutečností nelze usuzovat, že by ve věznici bydlel s úmyslem dlouhodobě či trvale se zde zdržovat.

5 A 1/2001

Ustanovení § 87 odst. 2 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 362/2000 Sb., je nutno vykládat tak, že pokutu lze pravomocně uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise pro cenné papíry dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro uložení pokuty, nikoliv tak, že stačí, když je v uvedené lhůtě vydáno nepravomocné správní rozhodnutí. Z citovaného ustanovení nelze dovodit, že lhůta pro uložení pokuty začíná běžet, až když se Komise pro cenné papíry dozví o všech rozhodných skutečnostech.

3 Azs 130/2004

Ustanovil-li soud žalobci, jehož pobyt nebyl znám, opatrovníka (§ 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.) a jemu doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) běžet ode dne doručení rozsudku opatrovníkovi. Pro běh lhůty k podání kasační stížnosti je právně bezvýznamné, že žalobce si později (po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti) rozsudek u soudu sám vyzvedl. Kasační stížnost, která byla podána ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy si žalobce rozsudek u soudu sám vyzvedl, je třeba odmítnout jako opožděnou [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

5 As 34/2003

"Výkonem advokacie" není jen samotné poskytování právních služeb, ale také veškeré úkony, k nimž je advokát povinen v souvislosti s poskytováním právní služby i poté, kdy je zastupování klienta ukončeno. Takové úkony advokát činí nikoliv jako občan, ale jako advokát při výkonu advokacie.

7 A 140/2002

Do doby rozhodné pro přiznání příspěvku za službu podle § 116 odst. 1 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, lze zahrnout u celníka jen takovou dobu trvání pracovního poměru, při které byl celník vystaven srovnatelným podmínkám výkonu práce příslušníků bezpečnostních sborů, a to vzhledem k většímu rozsahu jeho zákonem stanovených povinností či ohrožení života a zdraví vyplývajícímu z plnění úkolů celní správy při ochraně zájmů státu.

5 A 24/2002

Napadá-li žalobce rozhodnutí vydané v prvním stadiu řízení o obnově, může účinně namítat pouze to, že existují podmínky její přípustnosti z hlediska ustanovení § 62 správního řádu, nikoliv však okolnosti týkající se skutkového stavu věci, které lze uplatnit až ve druhém stadiu řízení o obnově, v němž by se znovu rozhodovalo ve věci.

7 Ads 41/2003

Jestliže účastník, jemuž byla k přípravě na jednání poskytnuta lhůta kratší deseti pracovních dnů (§ 49 odst. 1 s. ř. s.), neprohlásil, že tato lhůta je dostačující, soud nemůže jednat a vydat rozhodnutí, ale musí nařízené jednání do uplynutí zákonem stanovené lhůty odročit. Nepostupuje-li tak a ve věci rozhodne, je vydané rozhodnutí zatíženo vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Konf 17/2004

Popřel-li okresní soud jako strana kompetenčního sporu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, nesprávně svou pravomoc rozhodnout ve věci a jeho rozhodnutí bylo v odvolacím řízení potvrzeno odvolacím soudem, zruší zvláštní senát nejen rozhodnutí okresního soudu, ale také rozhodnutí soudu odvolacího (§ 5 odst. 3 tohoto zákona per analogiam

9 Ca 76/2003

Závazná informace o sazebním zařazení zboží, vydávaná podle § 46 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, je – jakožto úkon správního orgánu předběžné povahy – z přezkumu ve správním soudnictví vyloučena podle § 70 písm. b) s. ř. s.