Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 667,20 Kč s 12,75% úrokem z prodlení z částky 11 519,28 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízní částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 667,20 Kč se zákonným příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]., ze dne [datum]. Banka uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o Presto půjčce č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 141 912 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v 84 pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 4,4 % p. a. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení přistoupila banka dne [datum] k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 519 Kč a z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 147,92 Kč.
2. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
3. Z žalobkyní předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen „banka“), na základě Smlouvy o úvěru „Presto půjčka“ ze dne [datum] poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 141 912 Kč, a to tak, že dne [datum] žalovaný podepsal návrh na uzavření Smlouvy o úvěru, který banka dne [datum] akceptovala. Dle tohoto návrhu žalovaný požádal banku o úvěr ve výši 141 912 Kč (120 000 Kč bez prokazování účelu, 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a 20 412 Kč na úhradu pojištění), který se zavázal splácet formou 84 měsíčních splátek po 1 967 Kč. Výše smluveného úroku byla 4,4 % ročně. V žádosti o poskytnutí Presto půjčky a jejím doplnění žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, jeho měsíční příjem je 20 000 Kč a výdaje související s bydlením jsou 3 000 Kč. Banka následně prováděla ověření úvěruschopnosti žalovaného, kdy po vyhodnocení informací z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS, kontroly insolvenčního rejstříku, návrh na poskytnutí úvěru schválila (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).
5. Žalovaný úvěr do roku 2024 splácel, avšak k říjnu 2024 mu vznikl dluh ve výši 12 391,31 Kč. Dopisem ze dne 10. 10. 2024 pak banka sdělila žalovanému, že s ohledem na nedodržení smluvních podmínek prohlásila poskytnutý úvěr za okamžitě splatný. Banka současně vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 391,31 Kč (viz výzva k úhradě dlužné částky ze dne 10. 10. 2024).
6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkami spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. (viz Smlouva o postoupení pohledávek).
7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 898/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V tomto závazkovém vztahu vystupovala právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků (§ 1970 o. z.). V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dlužná částka je představována částkou ve výši 11 519,28 Kč na jistině a ve výši 147,92 Kč na smluvním úroku splatném ke dni 10. 10. 2024.
8. Žalovaný svoji povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky v celém rozsahu nesplnil, proto žalobkyni (jakožto procesní nástupkyni úvěrujícího) vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky, spolu s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, nepředložil ani netvrdil ničeho, z čehož by soud mohl případně usoudit, že nárok žalobkyně je vůči němu z hmotně právního hlediska nedůvodný.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci byla plně úspěšná žalobkyně a vzniklo jí tedy právo na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně v celkové výši 1 815 Kč. Náklady právního zastoupení žalobce jsou představovány odměnou zástupkyně žalobkyně dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb za 3 úkony právní služby po 400 Kč, náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobkyně dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby). Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům právního zastoupení přičetl i 21 % DPH. Celkem tedy žalovaného zavázal uhradit na náhradě nákladů řízení žalobkyně částku 2 615 Kč.