108 C 314/2024

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 465 486,63 Kč se zákonným příslušenstvím a smluvenými úroky. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba]. a mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], která na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Banka uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o Rychlé půjčce č. [hodnota], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 815 Kč vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % p. a., měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 691 Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, na základě Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba]. přistoupila banka dne 23. 2. 2024 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 460 342,63 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 32 214,92 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 314,85 Kč a z dlužných poplatků za sjednané pojištění (6x 691 Kč) a za zaslání výzvy k úhradě dluhu (2x 499 Kč) v celkové výši 5 144 Kč.

2. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Z žalobkyní předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „banka“), na základě Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] poskytla žalovanému zřízení a vedení běžného účtu č. [č. účtu]. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“), Produktové podmínky a Ceník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil a zavázal se je výslovně dodržovat. Dne [datum] žalovaný podepsal návrh na uzavření Smlouvy o Rychlé půjčce. Dle tohoto návrhu žalovaný požádal banku o úvěr ve výši 500 000 Kč, který se zavázal splácet formou 96měsíčních splátek po 8 815 Kč. Výše smluveného úroku byla 11,99 % ročně, dále byl uváděn poplatek za pojištění ve výši 691 Kč měsíčně. Úvěr měl být žalovanému poskytnut na účet č. [č. účtu]. V návrhu žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem je 45 600 Kč a nezbytné výdaje 5 000 Kč, splácí úvěr částkou 10 475 Kč měsíčně (viz návrh smlouvy č. [hodnota] a souhrn žádosti o úvěrový produkt, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Banka následně prováděla ověření úvěruschopnosti žalovaného, kdy po vyhodnocení KO kritérií, informací z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS (které byly vyhodnoceny tak, že žalovaný zde neměl negativní záznam), dokladů o příjmech a výdajích žalovaného, autorizace IP adresy a tel. čísla mobilního telefonu, kontroly insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a interního Black listu, návrh na poskytnutí úvěru schválila (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný k doložení svých příjmů předložil svoje daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021. Dále měla žalobkyně k dispozici přehled pohybů na účtech žalovaného, neboť mu poskytovala bankovní služby, vč. vedení běžného účtu. Znala tedy příjmovou i výdajovou stránku nákladů žalovaného a jeho platební morálku. Dopisem ze dne [datum] pak banka sdělila žalovanému, že jeho návrh na uzavření Smlouvy o Rychlé půjčce schvaluje s tím, že bude poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, kdy první splátka je splatná 20. 7. 2022 ve výši 9 3785,33 Kč a další splátky vždy k 20. dni v měsíci ve výši 8 815 Kč (viz akceptace návrhu ze dne 2. 6. 2022). Součástí smlouvy pak byl i Ceník banky a produktové podmínky pro osobní úvěry.

5. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu bylo zjištěno, že banka dne [datum] poskytla žalovanému částku 500 000 Kč na jeho účet. Žalovaný splácel úvěr až do 21. 8. 2023 avšak nepravidelně. Od uvedeného data však nezaslal na splácení úvěru žádnou částku. Dopisem ze den 23. 2. 2024 pak banka sdělila žalovanému, že s ohledem na nedodržení smluvních podmínek prohlásila poskytnutý úvěr za okamžitě splatný. Banka současně vyzvala žalovaného k úhradě částky 499 016,40 Kč (viz Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k úhradě dluhu).

6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkami spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi bankou a společností [právnická osoba], a smlouvy z dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. (viz Smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o odeslání, potvrzení o zaplacení úplaty).

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 898/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V tomto závazkovém vztahu vystupovala právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků (§ 1970 o. z.). V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dlužná částka je představována částkou ve výši 460 345,63 Kč na jistině, ve výši 5 144 Kč na sjednaných poplatcích, ve výši 32 214,92 Kč na smluvním úroku splatném ke dni 21. 2. 2024 a ve výši 1 314,85 Kč na úroku z prodlení ke dni 21. 2. 2024.

8. Žalovaný svoji povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky v celém rozsahu nesplnil, proto žalobkyni (jakožto procesní nástupkyni úvěrujícího) vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné částky, spolu s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Část úroků z prodlení je kapitalizována. Zbývající úroky z prodlení soud přiznal od data 15. 6. 2024, jak požadovala žalobkyně. Současně dle ust. § 2395 o. z. má žalobkyně právo na sjednané úroky, které byly ve smlouvě o úvěru dohodnuty ve výši 11,99 % ročně. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, nepředložil ani netvrdil ničeho, z čehož by soud mohl případně usoudit, že nárok žalobkyně je vůči němu z hmotně právního hlediska nedůvodný.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci byla plně úspěšná žalobkyně a vzniklo jí tedy právo na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 18 620 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně v celkové výši 50 723,20 Kč. Náklady právního zastoupení žalobce jsou představovány odměnou zástupkyně žalobkyně dle 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 10 180 Kč, náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobkyně dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a písemné doplnění skutkových tvrzení). Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům právního zastoupení přičetl i 21 % DPH. Celkem tedy žalovaného zavázal uhradit na náhradě nákladů řízení žalobkyně částku 69 343,20 Kč.

Odůvodnění

Rozsudkem Městského soudu v Brně uvedeným ve výroku tohoto usnesení bylo rozhodnuto o žalobě žalobkyně na zaplacení částky 465 486,63 Kč se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení, kdy bylo žalobkyni zcela vyhověno.Soud zjistil, že při písemném vyhotovení protokolu o jednání i rozsudku došlo k zjevné nesprávnosti, a to ve výroku I. rozsudku, kdy došlo k písařské chybě v uvedení výše zákonných úroků, když na místo 14,75 % byla uvedena výše 14,78 %.Dle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.Jelikož soud dospěl k závěru, že při vyhotovení protokolu o jednání a rozsudku došlo k zjevné nesprávnosti vlivem administrativního nedopatření, což vyplývá z podané žaloby i průběhu soudního řízení, kdy žalobkyni bylo zcela vyhověno, a výše úroků z prodlení byla přiznávána v zákonné výši, která vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud v souladu s ust. § 164 o. s. ř. výrok rozsudku opravil.