Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 600,- Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z téže částky za dobu od 2. 3. 2024 do zaplacení a částku 1 200,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 914,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne 26. 11. 2024 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 13 600,- Kč s příslušenstvím, a to z titulu nezaplacené ceny za dílo spočívající v profesionálních fotografiích, změření prostor a virtuálního návrhu interiéru dle objednávky vyfakturované 23. 2. 2024.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání pouze na základě listinných důkazů.
3. Fakturou č. [hodnota] z 23. 2. 2024 byla žalovanému vyúčtována částka 13 600,- Kč splatná 1. 3. 2024, a to za fotografické služby a vizualizaci bytu v [adresa]. Z dokumentu ze 7. 5. 2024 označeného jako „Uznání pohledávek“ soud zjistil, že žalobce evidoval shora uvedenou pohledávku za žalovaným jako neuhrazenou. Žalovaný se na daný dokument podepsal. Uvedená částka nebyla dosud uhrazena přes výzvu z 14. 8. 2024.
4. Na projednávanou věc soud aplikoval ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když předmětem plnění ze strany žalobce bylo zhotovení fotografií a vizualizace bytových prostor patrných z předložené faktury. Jakkoli nebylo z předložených listin patrno, jakým způsobem byla dohodnuta cena za dané dílo, skutečnost, že se strany dohodly na ceně plyne jednak z faktury, jednak z dokumentu „Uznání pohledávek“, kde je obsažen podpis žalovaného, uvedena dlužná částka a není zmíněn žádný nesouhlas s tím, že by snad cena měla být sjednána jinak. Soud tak měl za to, že cena požadovaná žalobcem odpovídala ujednání se žalovaným. Ten měl možnost soudu sdělit, že cena byla jiná, případně že byla zcela či zčásti uhrazena. Zůstal však nečinný. Pokud žalovaný neuhradil dluh ve stanovené lhůtě, dostal se jejím uplynutím do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku a je tak povinen uhradit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K tomu je třeba zohlednit, že se jednalo o vztah mezi podnikateli a je tak na místě přiznat i částku související s vymáháním pohledávek ve výši 1 200,- Kč podle § 3 citovaného nařízení. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ.
5. Výrok pod bodem II. je odůvodněn skutečností, že žalobce jako úspěšný účastník řízení má podle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Náleží mu tak náhrada v podobě soudního poplatku ve výši 800,- Kč, odměny jeho zástupce ve výši 1 660,- Kč/úkon podle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), s paušální náhradou ve výši 300,- Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu. Součástí je též daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 234,80 Kč. Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě dle § 160 odst. 1 OSŘ částku 7 914,80 Kč.