Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu 7 504,52 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 508,24 Kč, kapitalizovaným úrokem 1 182,19 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 7 939,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 18,17 % ročně z částky 7 939,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 2 833,16 Kč, kapitalizovaným úrokem 3 860,76 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 14 914,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 29,49 % ročně z částky 14 914,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 814,25 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu dvou neplacených úvěrů.
2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovanému poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit 17 893 Kč, což představuje kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit 52týdenními splátkami po 729 Kč. Žalovaný uhradil celkem 10 350 Kč s tím, že poslední splátka byla žalovaným uhrazena 15. 2. 2022. Dále dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovanému poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit 10 477 Kč, což představuje kapitalizované úroky, poplatek za zpracování půjčky a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit 52týdenními splátkami po 394 Kč. Žalovaný uhradil celkem 4 300 Kč s tím, že poslední splátka byla žalovaným uhrazena 15. 2 2022. Obě pohledávky byly ke dni [datum] postoupeny žalobkyni.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázán následující skutkový stav.
5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 16 333 Kč sestávající z úroku 10 201 Kč, částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru a částky 4 632 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba činila 88 % a RPSN 167,14 %. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 37 893 Kč, a to v 52týdenních splátkách ve výši 729 Kč s poslední splátkou ve výši 714 Kč. Žalovaný měl rovněž potvrdit, že poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]).
6. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut další úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě vrácení úvěru zaplatit poplatek 8 917 Kč sestávající z úroku 5 101 Kč, částky 1 500 Kč za zpracovaní spotřebitelského úvěru a částky 2 316 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba činila 88 % a RPSN 198,45 %. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 20 477 Kč, a to v 52týdenních splátkách ve výši 394 Kč s poslední splátkou ve výši 383 Kč. Žalovaný měl rovněž potvrdit, že poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]).
7. Žalovaný při uzavírání smluv sdělil, že bydlí jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, je zaměstnán jako skladník, je svobodný a vyživuje tři osoby. Čistý příjem žalovaného byl uveden ve výši 20 167 Kč, další blíže nespecifikované příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 25 000 Kč a výdaje 3 650 Kč, přičemž při uzavírání druhé smlouvy byl jako výdaj uvedena splátka právní předchůdkyni žalobkyně 3 208 Kč. Příjem žadatele měl být v obou případech ověřen dvěma výplatními páskami za záři a říjen 2021 – žádný z těchto dokumentů nebyl soudu doložen a dle sdělení žalobkyně tato jimi nedisponuje (zjištěno ze zákaznické karty ze dne [datum] a ze dne [datum]).
8. Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru č. [hodnota] celkem 10 350 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 2. 2022 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. [hodnota]).
9. Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na úvěru č. [hodnota] celkem 4 300 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 2. 2022 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 2. 10. 2023 ke smlouvě č. [hodnota]).
10. Dne [datum] byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně uvědomen (zjištěno ze smlouvy o postoupení ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku).
11. Žalovaný byl vyzván k úhradě 53 838,97 Kč nejpozději do 1. 3. 2024 (zjištěno z výzvy z 15. 2. 2024 a podacího lístku).
12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.
13. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.
14. Soud se nejprve zabýval platností předmětných úvěrových smluv. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl v obou případech spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016, Sb. o spotřebitelském úvěru, je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (§ 588 o. z.).
15. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Příjem žalovaného byl ověřen dvěma výplatními páskami za záři a říjen 2021, a to i v případě druhé úvěrové smlouvy ze dne [datum]. V zákaznické kartě je uvedeno, že příjem žalovaného činí 20 167 Kč a dále byl uveden nijak neupřesněný a nedoložený příjem domácnosti 25 000 Kč. Dále nelze přehlédnout, že dle zákaznické karty činily výdaje žalovaného pouhé 3 650 Kč (plus splátka prvního úvěru 3 208 Kč), které nebyly vůbec posuzovány v tom smyslu, co představují a doloženo nebylo ničeho, přičemž lze prakticky vyloučit výši výdajů dospělé osoby, která vyživuje tři další osoby, v této výši, pokud by měly zahrnovat platby za bydlení, stravu a dopravu a případně i volný čas. Tyto skutečnosti v očích soudu svědčí o laxnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného a posouzení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně soud považuje za nedostatečné k tomu, aby obě smlouvy o úvěru byly považovány za platné.
16. Soud tedy dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru byly od počátku absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a pro zjevné narušení veřejného pořádku. Právní předchůdkyně žalobkyně tak v případě smlouvy č. [hodnota] žalovanému poskytla plnění ve výši 20 000 Kč a v případě smlouvy č. [hodnota] žalovanému poskytla plnění ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl proto podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil.
17. Vzhledem k tomu, že žalovaný již na splátkách uhradil celkem částku 14 650 Kč (10 350 Kč + 4 300 Kč), uložil mu soud zaplatit 15 350 Kč (20 000 Kč + 10 000 – 14 650 Kč) a ve zbývající části žalobu zamítl.
18. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle o. z. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je nekontaktní, na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.
19. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla úspěch toliko do částky 15 350 Kč a neúspěch do částky 7 504,52 Kč a poměr jejího úspěchu tak činí 34,4 % (67,2 % úspěch – 32,8 % neúspěch). Náklady řízení žalobkyně činí 2 367 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 915 Kč, dále z odměny za zastupování advokátem podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a podání žaloby, předžalobní výzva k plnění – za doplnění žaloby soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť doplňované skutečnosti měly být součástí žaloby) a dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to včetně DPH ve výši 21 % z nákladů právního zastoupení. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení poměrnou částku 814,25 Kč.