Výrok
I. Řízení se v části jistiny ve výši 15 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 Kč od 8.3. 2017 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.763 Kč a úrokem z prodlení ve výši 16 000 Kč od 8. 3. 2017 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 015 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 11 840 Kč ve 58 pravidelných týdenních splátkách; poslední splátka byla splatná dne 25. 9. 2015. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 4 077 Kč, který předchůdce žalobce započetl na poplatek, a vůči právnímu předchůdci žalobce mu vznikl dluh na jistině ve výši 16 000 Kč a na kapitalizovaném úroku (dlužný poplatek) ve výši 7 763 Kč. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele [právnická osoba]., který následně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.
2. Podáním došlým soudu dne 23. 1. 2025 vzal žalobce návrh částečně zpět v rozsahu jistiny ve výši 15 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 Kč od 8.3. 2017 do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o chybné uvedení jistiny. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žalobního návrhu soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku částečně zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.
3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.
4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. Žalobkyně s tímto postupem soudu souhlasila, souhlas žalovaného za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá.
5. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 15. 8. 2014 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 16 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 840 Kč v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, nejpozději do 25. 9. 2015. Žalovaný na dluh uhradil 4 077 Kč, přičemž dle smlouvy o půjčce byla úhrada žalovaného započtena na souhrnný poplatek.
6. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru byla vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. V době žádosti o úvěr byl zaměstnaný v hlavním pracovním poměru, jeho příjem činil 15 000 Kč; příjem byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami. Výdaje žalovaného činily celkem 12 320 Kč a byly tvořeny náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč, náklady na domácnost ve výši 4 000 Kč, výdaji na telefon ve výši 200 Kč a splátkami jiných dluhů ve výši 3 120 Kč; výdaje byly ověřeny na základě předložených výpisů z účtu a nájemní smlouvou.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2016 se podává, že s účinností k témuž dni společnost [právnická osoba] jako původní věřitel postoupila svoji pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba]. jako přechodného věřitele, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 3. 2017 soud zjistil, že přechodný věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce, přičemž tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dne 22. 9. 2017.
8. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 9. 2024 byl žalovaný na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě; upomínka byla odeslána 9. 9. 2024.
9. Žalovaný výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).
11. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.
12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. V závazkovém vztahu vystupoval předchůdce žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Za účelem posouzení úvěruschopnosti předchůdce žalobce vyžádal pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a výpisy z účtu. Předchůdce žalobce v případě uzavření smlouvy o úvěru přiměřeně zkoumal a ověřoval osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného a tyto následně hodnotil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2016 a 22. 9. 2017.
14. Žalovaný, ačkoliv se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, neplnil svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas. Žalovaný na dluh uhradil 4 077 Kč. Jelikož byla úhrada žalovaného započtena dle smluvních podmínek nejdříve na souhrnný poplatek, vznikl žalovanému vůči žalobci dluh na jistině ve výši 16 000 Kč a dluh na zbylém souhrnném poplatku (označeno jako kapitalizovaný úrok) ve výši 7 763 Kč (poplatek ve výši 11 840 Kč ponížený o úhradu žalovaného 4 077 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky.
15. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto podle § 1970 občanského zákoníku vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.
16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 2 252 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce, které jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč. Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.
18. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.