116 C 148/2022

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky dvou pozemků, pč. [Anonymizováno] – dálnice o výměře [Anonymizováno] m2 a p.č. [hodnota] dálnice o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaných v katastru nemovitostí v k.ú. [adresa]. Návrh na vydání majetku dle zákona o půdě žalobci uplatnili u [právnická osoba] ([Anonymizováno]). [Anonymizováno] návrh zamítl a v navazujícím odvolacím řízení bylo zamítnutí z důvodu věcné nepříslušnosti potvrzeno. Správní orgány obou stupňů dospěly k závěru, že se na uvedené pozemky zákon o půdě nevztahuje, neboť se nejedná o zemědělské pozemky dle § 1 zákona o půdě ani se nejednalo o pozemky, které by k zemědělským účelům byly v době odnětí užívány ve smyslu § 30 zákona o půdě. [Anonymizováno] jako soud správní následně podanou žalobu odmítl s tím, že se jedná o soukromoprávní spor, který rozhodují civilní soudy.

2. Žalobci s rozhodnutím správních orgánů nesouhlasili a mají za to, že se na předmětné pozemky zákon o půdě vztahuje, neboť nebyly ke dni prodeje vyňaty ze zemědělského půdního fondu, když v rozhodnutích ze dne [datum] a ze dne [datum] o trvalém a dočasném záboru půdy zemědělské výrobě pro výstavu dálnice nejsou předmětné pozemky uvedeny. Žalobci také namítají, že rozhodnutí o dočasném a trvalém záboru půdy nemohlo nabýt právní moci, když nebylo právním předchůdcům doručeno. Správní orgány v napadených rozhodnutích pouze uvedly, že orgány rozhodující o záboru půdy jednali pouze s uživateli pozemků – [Anonymizováno] [adresa], nikoli s vlastníky.3. [právnická osoba] nárok žalobců neuznal, vyjádřil se však pouze ke kupní ceně ve výši 0,40 Kč/m2 a k tomu, že bylo vykupováno podle cenových předpisů v té době platných a rodiče žalobců kupní smlouvy uzavřeli dobrovolně a nikoliv v tísni.4. Žalobci označili jako zúčastněnou osobu i [právnická osoba]. Ten namítl, že není účastníkem řízení, jelikož od [datum] zaniklo obligatorní účastenství [Anonymizováno] – [právnická osoba] jako právního nástupce [právnická osoba] [Anonymizováno].5. Podle § 250a odst. 1 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem. [právnická osoba] není účastníkem řízení, neboť jím nebyl ani v předcházejícím řízení. V řízení se nejedná o přezkum jeho rozhodnutí, soud jen rozhoduje o stejné věci. Usnesení se nevydává, soud bez dalšího přestane jednat s účastníkem, kterého žalobce označil navíc.6. Soud provedl ve věci následující dokazování:7. Z rozhodnutí o odnětí půdy zemědělské výrobě ze dne [datum] a ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] včetně přílohy bylo zjištěno, že na základě souhlasu s trvalým a dočasným odnětím půdy ze zemědělské výroby byl vyňat mmj. i pozemek p.č. [hodnota] orná půda v k.ú. [adresa] pro výstavbu dálnice [Anonymizováno].8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO], jako vlastnice id. ½ uzavřela kupní smlouvu s [adresa] na prodej pozemku [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 za 0,40 Kč/m2 celkem [částka]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [Jméno žalobce] jako vlastník id. ½ pozemku [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 obdržel kupní cenu 0,40 Kč za 1 m2, tj. [částka].9. Z geometrického plánu ze dne [datum] č. [hodnota] bylo zjištěno umístění předmětných prodávaných pozemků. V době prodeje pozemků na nich již byla vybudována dálnice.10. Z Rozhodnutí [právnická osoba], [Anonymizováno], ze dne [datum], č.j. [IBAN] /[Anonymizováno] a z Rozhodnutí [právnická osoba] č.j. [č. účtu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že odvolání [jméno FO] proti rozhodnutí [Anonymizováno] bylo zamítnuto a rozhodnutí [Anonymizováno], kterým byl zamítnut návrh oprávněných osob na vydání pozemků podle zákona o půdě, a to části původních pozemků p.č. [Anonymizováno] (před scelením [Anonymizováno]) a p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], dnes KN p.č. [hodnota] a [Anonymizováno], bylo potvrzeno. Správní orgány obou stupňů dospěly k závěru, že na uvedené předmětné pozemky se zákon o půdě nevztahuje, neboť se nejedná o zemědělské pozemky dle § 1 zákona o půdě ani se nejednalo o pozemky, které by k zemědělským účelům byly v době odnětí užívány ve smyslu § 30 zákona o půdě.11. Z usnesení [spisová značka] bylo zjištěno, že žaloba proti rozhodnutí [Anonymizováno] [č. účtu] ze dne [datum] byla odmítnuta, jelikož se jedná o soukromoprávní spor, o nichž rozhodují civilní soudy. Zároveň poučil žalobce o možnosti podat ve věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému soudu.12. Z připojeného správního restitučního spisu [Anonymizováno] k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že se v daném případě jedná o pozemek p.č. [hodnota], dříve [Anonymizováno] l (před scelením [Anonymizováno]). Přípisem ze dne [datum] požádal pozemkový úřad katastr nemovitostí o zaslání porovnání parcel dřívější pozemkové evidence a zaslání katastrální mapy doplněné orientačním zákresem dřívějších evidencí. Dle této mapy je zřejmé, že pozemek [Anonymizováno] byl součástí pozemku p.č. [Anonymizováno] K rozhodnutí o odnětí půdy zemědělské výrobě ze dne [datum] ve správním spise příloha není, avšak z rozhodnutí o odnětí půdy zemědělské výrobě ze dne [datum] kterým se předchozí rozhodnutí prodlužuje a rozšiřuje, již přílohu obsahuje a je v ní uveden pozemek p.č. [hodnota]. Druhým pozemkem je p.č. [Anonymizováno]. Dle srovnávací katastrální mapy byl tento pozemek sloučen s pozemkem [Anonymizováno] č. [hodnota]. Je uveden v příloze k rozhodnutí o dočasném odnětí půdy zemědělské výrobě ze dne [datum], které prodlužovalo odnětí.13. V rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1615/2016 z 3.5.2017 se uvádí, že pro použitelnost zákona o půdě je nutné zjistit, kdy byl vlastník pozemku z jeho užívání fakticky vyloučen, přičemž k tomu mohlo dojít již před uzavřením kupní smlouvy, a to chopením se držby pozemků státem. Již samotným chopením se držby předmětných pozemků by byla naplněna restituční skutková podstata dle § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě-převzetí nemovitostí bez právního důvodu.14. Ze správního spisu nebylo zjištěno, kdy byly pozemky vneseny do zemědělského družstva [Anonymizováno] [adresa], avšak jejich vnesením nepřecházelo jejich vlastnictví na družstvo či stát. Vlastnictví bylo výrazně omezeno, ale po zrušení právního institutu družstevního užívání (vystoupením z družstva, vyloučením či smrtí) by se vlastnictví plně obnovilo. Právní předchůdci žalobců tak nebyli z vlastnictví fakticky vyloučeni. To však neplatí v případě odnětí pozemků pro výstavu dálnice.15. Za rozhodný okamžik pro určení aplikace zákona o půdě soud považuje odnětí pozemků pro výstavbu dálnice.16. V obou případech se jedná o zemědělské pozemky, jejichž uživatelem bylo JZD [adresa]. V době faktického odnětí pozemků rodičům žalobců (odnětí za účelem výstavy dálnice) se jednalo o zemědělské pozemky, a proto se zákon o půdě použije, a je tak naplněna restituční skutková podstata dle § 6 odst. 1 písm. p) zákona o půdě-převzetí nemovitostí bez právního důvodu.17. Soud se následně zabýval podmínkami pro vydání nemovitosti:18. Zda žadatelé (žalobci) jsou oprávněnými osobami – na žalobce jako dědice oprávněných osob přešel nárok na vydání majetku dle § 4 odst. 4 zákona o půdě a jejich právní předchůdci uplatnili nárok včas.19. Povinnou osobou je subjekt, který nárokovaný majetek držel ke dni účinnosti zákona o půdě. [právnická osoba] má pozemky ve vlastnictví na základě kupních smluv z roku 1988, tj. byly ke dni účinnosti zákona o půdě zapsány v jeho vlastnictví.20. Zda je dán restituční titul dle § 6 zákona o půdě – v daném případě je restitučním titulem převzetí nemovitosti bez právního důvodu, nikoliv uzavřené kupní smlouvy, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1615/2016, když rodiče žalobců byli z užívání předmětných pozemků fakticky vyloučeni ještě před uzavřením kupních smluv, když pozemky byly vyčleněny pro výstavbu dálnice a stát se k těmto pozemkům začal chovat jako vlastník. Z tohoto důvodu pak již není nutné zkoumat, zda kupní smlouvy byly uzavřeny v tísni a za nenápadně nevýhodných podmínek, či nikoli.21. Dále soud musel posoudit otázku, zda lze pozemky vydat – předmětné pozemky nelze žalobcům vydat ani určit jejich vlastnické právo, neboť je zde překážka jejich vydání dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, jelikož pozemky jsou zastavěny dálnicí. Žalobci tak mají právo na náhradu.22. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.23. Úspěšným žalobcům náleží náhrada nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč a dále v odměně advokáta za zastupování. V tomto případě advokát zastupoval tři žalobce a učinil ve věci úkony převzetí a přípravu a sepis žaloby za účinnosti advokátního tarifu 177/1996 Sb. (AT) do 31.12.2024. Mimosmluvní odměna pak vyplývá z ustanovení § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s ustanovením § 12 odst. 4, kdy při zastupování dvou nebo více osob náleží odměna za každou takto zastupovanou osobu snížená o 20 %. V daném případě pak výše mimosmluvní odměny činí částku 7 440 Kč za jeden úkon. V souladu s ustanovením § 13 odst. 4 AT náleží ke každému z úkonů náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Za úkony učiněné po 1.1.2025 pak náleží odměna ve výši 13 488 Kč za jeden úkon dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ustanovením § 12 odst. 4 AT (tarifní hodnota činí částku 113 000 Kč a za 1. osobu náleží plná odměna tj. 5 620 Kč, za 2. osobu snížená o 20 % tj. 4 496 Kč a za 3. osobu snížená o 40 % tj. 3 372 Kč). Náhrada hotových výdajů po 1.1.2025 činí částku 450 Kč. Z odměny a náhrad pak přísluší i 21 % DPH ve výši 6 177,78 Kč. Celkem je povinen žalovaný nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně k rukám právního zástupce částku 38 595,78 Kč.