Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 60 628 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 5 867,38 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 469,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 709,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 267,38 Kč od [datum] [datum], úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 867,38 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 52 400 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 58 267,38 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5 025,23 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 418,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 866,95 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 253,23 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 025,23 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 8 228 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 13 253,23 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 71 520,61 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smluv o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], IČO: [IČO]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] byl žalovanému poskytnut úvěr výši 15 000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 78 týdenních splátek ve výši 437 Kč, poslední ve výši 399 Kč, celkovou částku ve výši 28 270 Kč. Částka 28 270 Kč byla tvořena úvěrem ve výši 15 000 Kč, úrokem ve výši 11 770 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za doplňkovou službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši 3 438 Kč a pojistným ve výši 2 340 Kč.
5. Z předložené tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze 15 splátek v celkové výši 6 772 Kč, přičemž poslední úhrada byla učiněna dne [datum]. Z tabulky je zřejmé, že žalovaný některé splátky neuhradil v termínu a ve sjednané výši.
6. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl svobodný, žil s rodiči, měl základní vzdělání a neměl žádnou vyživovací povinnost. Účelem úvěru bylo vybavení domácnosti. Byl zaměstnán na plný úvazek do [datum] u uvedeného zaměstnavatele s příjmem ve výši [částka] měsíčně. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce [částka], přičemž částka ve výši [částka] představovala splátku jiného úvěru/zápůjčky u právního předchůdce žalobce.
7. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] byl žalovanému poskytnut úvěr výši 61 000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 21 měsíčních splátek ve výši 6 511 Kč, poslední ve výši 6 400 Kč, celkovou částku ve výši 136 720 Kč. Částka 136 720 Kč byla tvořena úvěrem ve výši 61 000 Kč, úrokem ve výši 58 810 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 12 701 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč.
8. Z předložené tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný nepravidelnými platbami v různé výši uhradil částku 8 600 Kč. Z tabulky je zřejmé, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou již první splátky.
9. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl svobodný, žil s rodiči, měl základní vzdělání a neměl žádnou vyživovací povinnost. Účelem úvěru byla kauce na byt. Žalovaný byl zaměstnán na plný úvazek do [datum] u uvedeného zaměstnavatele s příjmem ve výši [částka] měsíčně. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce [částka], přičemž částka ve výši [částka] představovala splátku jiného úvěru/zápůjčky u právního předchůdce žalobce.
10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že s účinností ke dni [datum] postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne [datum].
11. Výzvou k plnění ze dne [datum], která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne, byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky do [datum].
12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
16. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).
19. Z doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet. Dle předložených zákaznických karet se právní předchůdce žalobce zabýval pouze příjmovou stránkou žalovaného (pracovní smlouva, potvrzení o příjmu), kdy příjem žalovaného z pracovního úvazku na dobu určitou do [datum] byl [částka]. Na ověření výdajů žalovaného právní předchůdce žalobce zcela rezignoval a spokojil se pouze s jeho tvrzeními. V situaci, kdy žalovaný již v době uzavírání smluv byl povinen splácet jiné úvěry u právního předchůdce žalobce, o úvěry žalovaný žádal v krátkém časovém rozmezí (jeden a půl měsíce), měl právní předchůdce žalobce klást větší důkaz na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Zaměřit se na jeho reálné příjmy a výdaje, skutečný disponibilní zůstatek a schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet po celou dobu trvání smluv, když měsíční splátka v případě smlouvy č. [hodnota] činila částku [částka], v případě smlouvy č. [hodnota] dokonce částku [částka]. Právní předchůdce žalobce měl ověřit, zda se žalovaný nedostal do situace, kdy jedním úvěrem splácí další, neboť bylo zjištěno, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel minimálně 3 smlouvy o úvěru. Zároveň se právní předchůdce žalobce vůbec nezajímal o to, jakým způsobem bude žalovaný po skončení pracovního poměru poskytnuté úvěry splácet, když pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] (jen 4 resp. 5 měsíců po uzavření smluv). Pokud právní předchůdce žalobce při vědomosti, že se žalovaný nachází v takové životní situaci, kdy opakovaně žádá o úvěry a pracovní poměr má sjednán jen na dobu určitou do [datum] a přesto mu umožní bez bližšího zkoumání jeho skutečných finančních možností čerpat další úvěry, jeví se počínání právního předchůdce žalobce jako lehkomyslné a svědčí o zcela nedostatečném posouzení a ověření schopnosti žalovaného úvěry splácet. Pouhé doplnění čísel do formuláře zákaznické karty, aniž by se právní předchůdce žalobce uvedenými hodnotami vůbec zabýval, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. S ohledem na uvedené, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu jsou smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na § 87 odst. 1 ZSÚ a na § 580 ve spojení s § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, přičemž soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).
20. Dle § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).
21. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, nereagoval na výzvy soudu a nepodařilo se tak zjistit, jaké jsou jeho majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jeho možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ. S ohledem na pasivitu žalovaného, který se ve věci nevyjádřil, neposkytl soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, je splatnost předmětného dluhu jako neoprávněného majetkového prospěchu odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě soud za výzvu k vydání považuje předžalobní upomínku ze dne [datum], ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do [datum]. Žalovaný je ode dne [datum] v prodlení s vydáním neoprávněného majetkového prospěchu a žalobci, na něhož byla pohledávka dle § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena, vzniklo dle § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy č. [hodnota] poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 6 772 Kč. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do rozdílu mezi částkou poskytnutou a částkou již uhrazenou, tj. do částky 8 228 Kč. Zároveň bylo prokázáno, že na základě smlouvy č. [hodnota] byla žalovanému poskytnuta částka 61 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 8 600 Kč. Žalobou uplatněný nárok je u smlouvy č. [hodnota] důvodný co do částky 252 400 Kč. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 60 628 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. soud žalobu zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části (zohledňován předmět řízení včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08), nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému, který byl ve věci naopak úspěšný v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
24. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.