Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši- 12,75 % ročně z částky 4 440 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení,- 12 % ročně z částky 5 770 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení,- 12 % ročně z částky 5 770 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení,- 12 % ročně z částky 5 770 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení,- 12 % ročně z částky 5 770 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení,- 12 % ročně z částky 5 770 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 5 770 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 5 907 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 5 907 Kč od 1. 9. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 5 907 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 6 643 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 6 643 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení,- 11,5 % ročně z částky 6 643 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu dlužného nájemného za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] ve výši 56 781 Kč a z titulu vydání bezdůvodného obohacení za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] ve výši 19 929 Kč za užívání bytu č. [hodnota] o velikosti [hodnota] na adrese [adresa].
2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.
3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.):
4. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně jako pronajímatel přenechala byt č. [hodnota], o velikosti [hodnota], nacházejícího se na adrese [adresa] k užívání žalovanému. Doklad o vlastnictví bytového domu vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], postupně prodloužená až do [datum]. Podle předložené smlouvy nájemné včetně záloh na služby bylo splatné do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy na služby hradí (nájemní smlouva, dodatky 1-2). Přesný rozsah, vybavení a zařízení bytu je uveden v evidenčním listě. Měsíční nájemné (po slevách) od [datum] činilo 5 554 Kč, od [datum] činilo 5 770 Kč, od [datum] činilo 5 907 Kč a od [datum] činilo 6 643 Kč (evidenční listy). Celkový nedoplatek žalovaného za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] činil 76 710 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (předžalobní výzvy včetně doručenek).
5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval smluvní vztah v období od [datum] do [datum]; v tomto období užíval žalovaný předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy. Žalovaný neuhradil žalobkyni dlužné nájemné do skončení nájemního vztahu za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] ve výši 56 781 Kč. Od [datum] užíval žalovaný byt bez právního důvodu (§ 2991 o. z.), je proto povinen zaplatit peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 o. z.). Výše peněžité náhrady vyplývá z finančního ocenění prospěchu, která obohacenému užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka odpovídající částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání takové věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; náhrada se tedy poměřuje s obvyklou výší nájemného (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 311/2019). Obvyklá cena nájemného za užívaný byt vyplynula z žalobkyní doložených evidenčních listů nájemného. Soud se proto ztotožnil s částkou požadovanou ve výši, kterou by byl žalovaný povinen hradit, pokud by měl uzavřenou platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu (bezdůvodné obohacení za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] ve výši 19 929 Kč). Uvedené potvrzuje i právní úprava v § 2295 o. z., dle kterého je peněžitá náhrada ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu s příslušenstvím - zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).
6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 836 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 900 Kč – 450 Kč za úkon za dva úkony spočívajících v návrhu ve věci samé (žaloba) a výzvě k plnění (k odůvodnění částky 450 Kč/úkon srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č.j. 28 Cdo 2638/2025-615). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 736 Kč uložil soud zaplatit žalovanému k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).