Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 700 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 373 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 700 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Dle jejích tvrzení se žalovaný bezdůvodně obohatil, když od její právní předchůdkyně, společnosti [právnická osoba], přijal ve dnech [datum] a [datum] dvě bezhotovostní platby ve výši 7 000 Kč a 7 700 Kč, aniž by k tomu měl právní důvod. Dle tvrzení žalobkyně probíhala mezi její právní předchůdkyní a žalovaným jednání o uzavření úvěrové smlouvy. Tuto smlouvu však žalobkyně není schopna doložit, a proto žádá vrácení poskytnutých částek z právě z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Dne [datum] vydal soud platební rozkaz č. j. [spisová značka], kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný proti němu podal dne [datum] včasný odpor. V něm žalovaný uvedl, že dluh ani zčásti neuznává, neboť si není vědom, že by s žalobkyní jakoukoliv smlouvu uzavřel. Z procesní opatrnosti pak žalovaný vznesl též námitku promlčení.
3. K odporu žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že soudu navrhla, aby oslovil [právnická osoba]., s dotazem, zda byly v tvrzených dnech žalované částky poukázány na účet žalovaného. K námitce promlčení se žalobkyně vyjádřila tak, že k promlčení nemohlo dojít, jelikož pohledávky vznikly teprve v [měsíc] a [měsíc] roku [rok].
4. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 115a o. s. ř.) Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již ve svém návrhu na zahájení řízení. Žalovaný s tímto postupem souhlasil ve svém podání ze dne 5. 8. 2025.
5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.):
6. Žalovaný je od [datum] majitelem bankovního účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba], IČO: [IČO] (prokázáno potvrzením banky ze dne [datum]). Na uvedený bankovní účet byla dne [datum] poukázána platba ve výši 7 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [var. symbol]. Tato platba byla poukázána z bankovního účtu č. [č. účtu] pod označením „[Anonymizováno] [Anonymizováno].“ (prokázáno výpisem z účtu za období od [datum] do [datum]). Dne [datum] byla na tentýž bankovní účet žalovaného poukázána částka ve výši 7 700 Kč, a to opět pod variabilním symbolem [var. symbol]. Uvedená platba byla poukázána z bankovního účtu [č. účtu] pod označením „[Anonymizováno].“ (prokázáno výpisem z účtu za období od [datum] do [datum]).7. [právnická osoba], dne [datum] poukázala ze svého účtu vedeného u platební brány [Anonymizováno] na bankovní účet č. [č. účtu] částku ve výši 7 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [var. symbol] (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne [datum]). Uvedená společnost provedla obdobnou platbu dne [datum], kdy pod stejným variabilním symbolem poukázala na tentýž bankovní účet částku ve výši 7 700 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne [datum]).8. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba], smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupila na [právnická osoba]., mj. pohledávku ID [Anonymizováno] ze smlouvy [Anonymizováno] ze dne [datum] ve výši 38 621,10 Kč (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. příloh). Stejná pohledávka byla následně postoupena z [právnická osoba]., na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. příloh).9. Dopisem ze dne [datum] oznámila [právnická osoba] žalovanému skutečnost, že jeho dluh ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 38 621,10 Kč postoupila na [právnická osoba]., která jej postoupila žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky).10. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, v níž jej vyzvala k úhradě částky 38 621,10 Kč a nákladů právního zastoupení (prokázáno předžalobní výzvou). Žalovaný však ničeho neuhradil.11. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba], zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku v celkové výši 14 700 Kč. Protože žalovaný neprokázal platný právní titul, na jehož základě byl oprávněn uvedenou částku od [právnická osoba], přijmout, a ani neprokázal, že by uvedenou částku žalobkyni, [právnická osoba], či [právnická osoba]., vrátil, je potřeba na ni nahlížet jako na bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný je tedy povinen vrátit, oč se obohatil, a to ochuzenému, kterým je v tomto případě žalobkyně. Pohledávky za žalovaným totiž nabyla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], tedy způsobem předpokládaným v § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.12. Co se týče námitky promlčení uplatněné žalovaným, tu nelze považovat za důvodnou. Délka promlčecí lhůty totiž činí tři roky od okamžiku, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo k osobě povinné k jeho vydání (srov. § 621 ve spojení s § 629 odst. 1 občanského zákoníku), a k promlčení dluhu tedy nemohlo dosud dojít.13. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne 26. 12. 2024. Ta byla žalovanému prokazatelně odeslána dne [datum], a na základě tzv. domněnky dojití upravené v § 573 občanského zákoníku se má proto za to, že žalovanému došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Jelikož byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy, do prodlení se dostal dne [datum]. Od tohoto dne by proto žalobkyni mohl náležet zákonný úrok z prodlení. Protože však žalobkyně požaduje úrok až od 6. 1. 2025, tedy od data výhodnějšího pro žalovaného, uložil soud žalovanému povinnost k jeho zaplacení dle návrhu žalobkyně. Výše úroku se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému platnou předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V souladu s uvedeným zákonným ustanovením ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto – s ohledem na plný procesní úspěch ve věci – vznikl nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k právnímu zastoupení žalobkyně ze strany advokáta vypočetl soud náhradu nákladů řízení v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996., Sb., advokátního tarifu. Vycházel přitom ze skutečnosti, že právní zástupce žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, písemné podání ve věci samé – žaloba].15. Náklady řízení v celkové výši 2 373 Kč představují:a. uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč [položka 2., odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.]b. odměna advokáta ve výši 2 x 300 Kč + 1 x 400 Kč [§ 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu]c. náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu]d. DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 273 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.)16. Lhůtu k plnění stanovil soud ve vztahu k oběma výrokům jako třídenní, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.