Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 30. 5. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 023,70 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 10 288 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena podnájemní smlouva, jejímž předmětem byl podnájem bytu č. [adresa] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [adresa]. Podnájemní vztah skončil dohodou účastníků ke dni 31. 1. 2025. Žalovaná se nevyjádřila.Soud měl splněné podmínky § 115a o.s.ř., proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Z provedeného dokazování, a to podnájemní smlouvy, dohody o ukončení podnájmu, předávacího protokolu, faktur za opravy, výzvy k úhradě a listin týkajících se zápočtu vzal soud za prokázané, že žalovaná při předání bytu dne 31. 1. 2025 předala byt s poškozením spočívajícím zejména v poškození žaluzií, lišt a stěn. Žalobkyně následně vynaložila na odstranění těchto závad náklady ve výši 1 200 Kč, 12 666 Kč a 2 122 Kč.Dále požadovala žalobkyně po žalované pohledávku na nájemném a úhradách za plnění spojená s užíváním bytu za leden 2025 ve výši 13 300 Kč. Žalovaná složila při vzniku podnájmu peněžitou jistotu ve výši 23 000 Kč. Žalobkyně vůči pohledávce žalované na vrácení jistoty započetla své výše uvedené pohledávky. Po provedeném zápočtu zůstala neuhrazena část pohledávky žalobkyně z titulu dlužného nájemného a záloh ve výši 10 288 Kč.Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná žádná skutková tvrzení žalobce nevyvrátila a nenavrhla důkazy, které by jejich správnost zpochybnily. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když při skončení podnájmu neodevzdala byt ve stavu odpovídajícím jeho řádnému užívání, nýbrž s poškozenými stěnami, lištami a žaluziemi. Tím žalobkyni vznikla škoda spočívající v nákladech na uvedení bytu do původního stavu. Odpovědnost žalované za vzniklou škodu je dána podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku. Rozsah náhrady škody odpovídá účelně vynaloženým nákladům na opravu ve smyslu § 2951 odst. 1 občanského zákoníku. Z podnájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 30. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla povinna hradit žalobci podnájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve sjednané výši. Mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah ve smyslu § 1724 odst. 1 občanského zákoníku, z něhož žalované plynula povinnost sjednané platby řádně a včas hradit. Podnájemní smlouva byla uzavřena v souladu s § 2215 občanského zákoníku. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména z podnájemní smlouvy, vyúčtování a uplatnění nároku ze dne 18. 5. 2025, měl soud za prokázané, že žalovaná neuhradila podnájemné a zálohy na služby za měsíc leden 2025 v celkové výši 13 300 Kč. Tím nesplnila svůj peněžitý dluh řádně a včas, jak jí ukládá § 1958 odst. 1 občanského zákoníku. Současně soud zjistil, že žalobkyně proti pohledávce žalované na vrácení peněžité jistoty (kauce) ve výši 23 000 Kč započetla své splatné pohledávky vůči žalované, mimo jiné pohledávku z titulu neuhrazeného podnájemného a záloh na služby za leden 2025. Po provedeném zápočtu zanikla tato pohledávka částečně v rozsahu 3 012 Kč, zatímco ve zbývajícím rozsahu 10 288 Kč trvá nadále. Soud dospěl k závěru, že započtení bylo učiněno v souladu s § 1982 občanského zákoníku a vyvolalo zamýšlené právní účinky. Jelikož žalovaná ani po výzvě žalobkyně zbývající část dluhu neuhradila, je povinna zaplatit žalobci částku 10 288 Kč.Nesplněním peněžitého dluhu se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a žalobci proto vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, a to od 30. 5. 2025, kdy se dluh stal splatným.Podle § 1982 občanského zákoníku mohou být vzájemné pohledávky započteny, jsou-li způsobilé k započtení.Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně učinila vůči žalované jednostranný započítávací projev, na jehož základě zanikly vzájemné pohledávky v rozsahu 23 000 Kč. Z pohledávky žalobkyně na dlužném nájemném a zálohách tak zůstala neuhrazena částka 10 288 Kč. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaná byla v prodlení se splněním peněžitého dluhu od 30. 5. 2025. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, nákladech právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 1 540 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby,) 3 x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 1 253,70 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 8 023,70 Kč.