14 C 206/2023

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 035 272 Kč z titulu náhrady škody. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny vysokého napětí č. [hodnota]. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaná je provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou na základě výše uvedené smlouvy připojeny zařízení žalobkyně pro odběr elektřiny. Adresa odběrného místa je závod žalobkyně nacházející se na adrese [adresa] (dále jen „závod [adresa] “), číslo místa spotřeby: [Anonymizováno], EAN [Anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že dne 5. 6. 2023 v 20:42 hod. došlo v závodu [adresa] k výpadku elektrického proudu. Žalobkyně několikrát kontaktovala žalovanou, kde však operátor nebyl schopen říct, kdy dojde k obnovení dodávek elektrického proudu. Žalobkyni bylo po opětovném kontaktování zákaznické linky žalované sděleno, že došlo k poruše na vedení vysokého napětí s tím, že k opravě poruchy dojde následující den, tedy 6. 6. 2023, v ranních hodinách. V ranních hodinách začala žalovaná v areálu závodu [adresa] pracovat na odstranění poruchy. Porucha, dle sdělení žalované, spočívala ve zkratu na vedení vysokého napětí zapříčiněné vzrostlými náletovými dřevinami. V dané době byla v oblasti závodu [adresa] bouře se silným větrem, který zapříčinil pád stromu na vedení vysokého napětí, jehož provozovatelem je žalovaná. Ke zprovoznění dodávek elektrického proudu došlo nakonec až odpoledne 6. 6. 2023 v 15:40 hod. Celková odstávka závodu žalobkyně trvala 18 hod. 58 min. Po tuto dobu nebyla žalobkyně schopna vyrábět a zaměstnat drtivou většinu zaměstnanců. Současně došlo u žalobkyně k výpadku skladového systému SAP, v důsledku čehož musela žalobkyně využít služeb externích dopravců, kteří dopravili zboží zákazníkům žalobkyně. V důsledku pádu stromu na elektrické vedení, došlo k přerušení dodávek elektrického proudu žalobkyni, kdy toto přerušení zapříčinilo vznik škody na straně žalobkyně v celkové výši 5 035 272 Kč.

2. Celková škoda se skládá z následujících položek: zapůjčení elektrocentrály – částka ve výši 1 307 Kč, nákup pohonných hmot pro elektrocentrálu – částka ve výši 2 200 Kč, likvidace mraženého zboží v celkové částce 6 844,16 Kč, likvidace nevydaných hotových pokrmů v celkové částce 14 999,90 Kč, zapůjčení vysokozdvižného vozíku a jeřábu – částka ve výši 49 271,56 Kč, doprava zboží – celková částka ve výši 282 500 Kč, doprava zaměstnanců ze zrušených směn – částka ve výši 11 550 Kč, služby IT specialistů – přehrání softwaru po výpadků el. proudu (poškozené soubory) – částka ve výši 21 350 Kč, pohotovostní výjezd technologů – částka ve výši 4 478 Kč, pronájem motorgenerátoru dne 6. 6. 2023 – částka ve výši 36 402 Kč, celkem tyto položky činí 430 902,62 Kč, dále ušlý zisk při nemožnosti provozu závodu (celkem 3 směny zaměstnanců) – celková částka ve výši 4 604 370 Kč. Další konkrétnější specifikaci výše škody žalobkyně uvedla v podání ze dne 14. 3. 2026.

3. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou dne 10. 7. 2023 k úhradě náhrady škody způsobené přerušením dodávek elektrického proudu. Žalovaná žalobkyni sdělila, že náhradu škody nelze po žalované uplatňovat, a to z toho důvodu, že dle § 25 odst. 3 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění (energetického zákona) má provozovatel distribuční sítě právo, při vzniku a odstraňování poruch v distribuční soustavě, omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou, přičemž je právo na náhradu škody dle § 25 odst. 7 energetického zákona vyloučeno. Žalovaná žalobkyni doposud žalovanou částku neuhradila. Žalobkyně opírá svůj nárok mimo jiné o § 25 odst. 7 energetického zákona, kde je uvedeno, že právo na náhradu škody při přerušení dodávky elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při odstraňování poruch na zařízení distribuční soustavy je vyloučeno, současně je tam však uvedeno, že toto neplatí, v případě, kdy provozovatel distribuční soustavy poruchu sám zavinil. Žalobkyně se domnívá, že se jedná přesně o tento případ. Žalovaná jako provozovatel distribuční soustavy má dle § 25 odst. 1 písm. a) právo a současně i povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Spolehlivé provozování značí schopnost řádně plnit požadované činnosti. Aby mohl provozovatel distribuční soustavy zajistit spolehlivé provozování, je povinen provádět revize a údržbu, což přispívá k zajištění bezporuchovosti provozovaných zařízení. Současně je dle § 46 odst. 9 energetického zákona zakázáno v ochranném pásmu nadzemního vedení nechávat růst porosty nad výšku 3 metry. Za splnění této povinnosti, resp. dodržení zákazu nenechávat růst porosty nad 3 metry odpovídá provozovatel distribuční soustavy. Za tímto účelem dovoluje § 25 odst. 3 písm. g) energetického zákona provozovateli distribuční soustavy „odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel“. To znamená, že žalovaná byla a je oprávněna, ale zároveň i povinna, tyto práce provést sama v případě, že tak neučiní vlastník nemovitosti, na které se distribuční soustava nachází. Tím, že žalovaná toto své právo nevyužila, porušila zákonný příkaz zajišťovat spolehlivé provozování distribuční soustavy. Žalovaná neodstranila a neokleštila stromy a jiné porosty tak, aby mohla zajistit spolehlivé provozování distribuční soustavy. V důsledku čehož došlo při bouři k pádu stromu na distribuční soustavu a k výpadku elektřiny v závodě žalobkyně v [Anonymizováno] a k přerušení provozu závodu [adresa] na 19 hodin. Z důvodů výpadku elektřiny nemohla žalobkyně pokračovat ve své činnosti a vznikla jí tím škoda ve výši 5 035 272 Kč. Právo na náhradu škody, která vznikla žalobkyni, tedy není vyloučeno a žalovaná je povinna tuto škodu žalobkyni uhradit. Žalovaná porušila svou zákonnou povinnost a je tedy povinna k náhradě vzniklé škody.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Žalovaná uvedla, že podle tvrzení žalobkyně měla porušit zákonný příkaz zajistit spolehlivé provozování distribuční soustavy, když podle tvrzení žalobkyně porušila žalovaná zákonný příkaz zajistit spolehlivé provozování distribuční soustavy tím, že neodstranila a neokleštila stromy a jiné porosty tak, aby mohla zajistit její spolehlivé provozování (§ 25 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dále také jako „EZ“), čímž měla být založena odpovědnost žalované podle § 25 odst. 7 EZ. Žalovaná uvedla, že žalobkyně neunáší ani svou povinnost tvrzení ani břemeno tvrzení. Žalobkyně se vyjádřila k jednotlivým předpokladům vzniku škody (založení odpovědnostního vztahu žalované).

5. K porušení zákonné povinnosti žalovanou žalobkyně uvedla: podle § 25 odst. 1 písm. a) EZ platí, že: „Provozovatel distribuční soustavy zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí.“ Podle § 25 odst. 3 písm. g) EZ platí, že: „Provozovatel distribuční soustavy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.“ Podle § 25 odst. 3 písm. c) bod 6. EZ platí, že: „Provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy.“ Podle § 25 odst. 7 EZ platí, že: „V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.“

6. K porušení zákonné povinnosti žalované by mohlo teoreticky dojít toliko tehdy, pokud by žalovaná nezajistila spolehlivé provozování distribuční soustavy v jím spravovaném území (v místě škodní události) tím, že neodstranila a neokleštila stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy poté, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník pozemku, na němž se tyto porosty a vedení vysokého napětí nachází. Nebo případně při odstraňování poruchy na předmětném zařízení distribuční soustavy nepostupovala v souladu se zákonem a prováděcími právními předpisy.

7. Předpoklady pro naplnění hypotéz právních norem obsažených v odkazovaných ustanoveních EZ (§ 25 odst. 1 písm. a), ve spojení s § 25 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 3 písm. c) bod 6., § 25 odst. 7) však v projednávané věci splněny nebyly, když:a. pozemky v dotčeném území jsou ve vlastnictví České republiky (pozemek p.č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] (pozemek p.č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa]), dále také jako „dotčené pozemky“b. dotčené pozemky se nachází v ochranném pásmu vedení vysokého napětí [IBAN], venkovní vedení [adresa], dále také jako „vedení VN“ (ochranné pásmo zřízené ex lege podle § 46 odst. 3 EZ)c. dotčené pozemky nebyly udržovány v souladu s § 46 odst. 9 EZ (povinnost tímto ustanovením normovaná zavazuje vlastníka dotčeného pozemku, na němž se příslušné elektrické zařízení distribuční soustavy nachází) (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice anechávat růst porosty nad výšku 3 m.d. žalovaná učinila vlastníkům a uživatelům dotčených pozemků výzvu k odstranění porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz elektrického distribučního zařízení (zveřejněno na webových stránkách [adresa])e. porucha na vedení VN byla ohlášena dne 5. 6. 2023; s počátkem přerušení dodávek elektrické energie od 20:42:32 a ukončením k datu 6. 6. 2023 15:41:52; výpadek distribuce elektřiny zaevidován v rozvodně [Anonymizováno], dotčený úsek vedení [Anonymizováno] (dále také jako „vedení VN“); při likvidaci (odstraňování) poruchy bylo zjištěno poškození vodičů (napálené lano AlFe); příčinou havárie tak bylo poškození vodičů (tzv. napálení) dále také jako „porucha“ nebo „havárie“f. havárie byla způsobena okolností vis maior (působením povětrnostních podmínek)

8. Žalovaná konstatovala, že skutková verze tvrzená žalobkyní neodpovídá skutečnosti, když žalobkyně označuje jako příčinu poruchy pád stromu na elektrické vedení. K tomu podle tvrzení žalobkyně mělo dojít tím, že: „V dané době byla v oblasti závodu [adresa] bouře se silným větrem, který zapříčinil pád stromu na vedení vysokého napětí, jehož provozovatelem je žalovaný.“ A „V důsledku pádu stromu na elektrické vedení, došlo k přerušení dodávek elektrického proudu žalobci, kdy toto přerušení zapříčinilo vznik škody na straně žalobce v celkové výši 5 035 272 Kč.“

9. Žalobkyní předkládaná skutková verze k příčině poruchy (pád stromu do vedení VN) je toliko její vlastní hypotetickou domněnkou, když toto tvrzení žalobkyně ničím neprokazuje. Pád stromu do vedení VN žalobkyní prokázán nebyl, ač ji tato důkazní povinnost v případě prokázání uplatněného žalobního nároku z titulu náhrady škody v plném rozsahu zatěžuje. Žalovaná k tomu uvádí, že k poškození vodičů, tzv. napálení může dojít např. úderem blesku do vedení, příp. jinými okolnostmi, nikoliv pouze pádem stromu do elektrického vedení. Této (pravděpodobnější) skutkové verzi tvrzené žalovanou pak odpovídají dosavadní zjištění učiněná odborně způsobilými revizními techniky žalované.

10. Pro úplnost žalovaná uvádí, že právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy na pozemcích ve vlastnictví třetích osob, a tomu teoreticky odpovídající povinnost je povahy subsidiární, a tato její povinnost se aktivuje toliko tehdy, není-li tato povinnost splněna vlastníkem či uživatelem dotčeného pozemku po předchozím upozornění a stanovení rozsahu a současně hrozí vznik bezprostředního ohrožení či škody. Zákonná podmínka pro uplatnění práva žalované (aktivace tomu odpovídající povinnosti k odstranění stromoví či porostů na pozemcích ve vlastnictví třetích osob) až v případě hrozícího vzniku bezprostředního ohrožení či škody vyplývá z § 25 odst. 3 písm. g) EZ, (………. ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy), a touto optikou je nutné rovněž případné porušení této zákonné povinnosti žalované posuzovat.

11. Žalovaná k tvrzení žalobkyně ke vzniku škody, jak skutečné, tak i ve formě ušlého zisku uvedla, že vyčíslení škody je zcela neurčité a vágní a postrádá jakoukoliv souvislost se škodnou událostí. Výši skutečné škody dokládá účtenkami za poskytnuté služby, aniž by prokázala, jak ten, který peněžitý výdaj věcně souvisí s provozem jejího závodu (v žalobě absentuje i samo vymezení obchodního závodu, co tvrzený obchodní závod, jehož provoz měl být v důsledku havárie paralyzován, zahrnuje). Žalovaná postrádá jakékoliv zdůvodnění pro vynaložení žalobkyní uvedených peněžních prostředků ve vztahu ke škodní události ze dne 5. 6. 2023 (a to včetně jejich již shora namítané věcné souvislosti). Výši ušlého zisku pak prokazuje toliko excelovou tabulkou, jejíž vypovídací hodnota je zcela nulová, když tímto způsobem nelze prokázat ničeho (nejedná se o žádný validní a spolehlivý důkaz). Údaje v excelové tabulce jsou zcela nepřezkoumatelné a ničím nepodložené (vycházejme přitom z obecně přijímané definice ušlého zisku jako majetkové újmy vyjádřitelné v penězích, která spočívá v tom, že v důsledku škodné události nedošlo k rozmnožení (zvětšení) majetku poškozeného, které mohl odůvodněně, tj. doložitelným způsobem (poškozený) očekávat se zřetelem k obvyklému (pravidelnému, normálnímu) chodu věci). Žalobkyně netvrdí a neuvádí žádné validní a přezkoumatelné údaje vypovídající o reálné majetkové újmě, která ji měla vzniknout ať už ve formě skutečné škody či ušlého zisku, která by měla věcnou souvislost s poruchou vedení VN, k níž došlo dne 5. 6. 2023.

12. K příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a škodním následkem žalovaná uvedla, že žalobkyně vznik a existenci škody (ve formě škody skutečné, ani ve formě ušlého zisku) neprokázala. I pokud by žalobkyní tvrzený a žalobním návrhem uplatněný nárok na náhradu škody v dalším průběhu řízení prokázán byl, pak škoda není přičitatelná žalované, když zde zcela absentuje příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalované. Dále žalovaná uvedla na svoji obranu skutečnosti vylučující odpovědnost žalované. Žalovaná uvedla, že zajistila spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, když:a. žalovaná učinila vlastníkům a uživatelům dotčených pozemků výzvu k odstranění porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz elektrického distribučního zařízení (zveřejněno na webových stránkách [adresa] od 10/2022)b. žalovaná přistoupila k uplatnění svého práva ke vstupu na dotčené pozemky (pozemky ve vlastnictví třetích osob) za účelem odstranění a okleštění stromoví a jiných porostů, po předchozím upozornění a stanovení rozsahu adresované vlastníkům či uživatelům dotčených pozemků (k faktické realizaci došlo dne 6. 6. 2023, po ohlášení poruchy a v souvislosti s její likvidací neboli odstraněním)c. přítomnost stromoví a jiných porostů na dotčených pozemcích v období do ohlášení poruchy nevyvolávala bezprostřední ohrožení či potencialitu vzniku škody (právo a tomu odpovídající povinnost žalované provést zásah/ odstranění porostů na pozemku ve vlastnictví třetí osoby tak aktivována nebyla)d. žalovaná postupovala při likvidaci (odstranění) havárie v souladu se zákonem, adekvátně s přihlédnutím k objektivním skutečnosteme. časová osa likvidace (odstranění) poruchy (havárie):- 5. 6. 2023 v 20:42 vznik poruchy - zaznamenán výpadek v rozvodně , Anonymizováno- 5. 6. 2023 v 21:50 po provedení manipulací (dispečink + montérská pohotovost) lokalizováno místo poruchy na kmenu [Anonymizováno] mezi p.b. 108 až 110- 5. 6. 2023 v 21:50:00 - 22:06 předání informace na technika v pohotovosti [tituly před jménem], jméno FO- 5. 6. 2023 v 22:06 informován technik v pohotovosti p. [jméno FO] (požadavek na zajištění dodavatele ořezů) + dodavatel montážních prací fa MOEL (výzva na připravenost, aby byli připraveni ráno na případné práce dle zjištění rozsahu poruchy za denního světla- 5. 6. 2023 v 22:17:00 - 22:28 kontaktován dodavatel ořezů s požadavkem na provedení prací se začátkem ráno 6. 6. 2023- 6. 6. 2023 v 6:33 kontaktování pracovníků dodavatele ořezů s dopřesněním informací k požadovanému ořezu- 6. 6. 2023 7:30 - 8:44 práce na zajištění pracoviště dle příkazu "B"- 6. 6. 2023 8:50:00 - 15:00 předání pracoviště pro ořezy provádění ořezů v úseku p.b. 108 až 110 plocha 4 700 m2- 6. 6.2023 v 9:15 oznámil montér technikovi p. [jméno FO], že zjistil poškození vodičů tzv. napálení; práce na odstranění této závady bylo možné započat až po vyřezání dřevin pro přístup a následnou práci techniky a montážní firmy- 6. 6. 2023 v 15:00 ukončená práce dodavatele ořezů- 6. 6. 2023 v 15:05 ukončena práce dodavatele montážních prací – oprava vodičů- 6. 6. 2023 v 15:05 - 15:40 odjištění pracoviště provádění zpětných manipulací pro obnovu dodávky- 6. 6. 2023 v 15:41 konec poruchyf. žalovaná uvedla, že postupovala v souladu s § 25 odst. 3 písm. c) bod 6. EZ, když při vzniku a odstraňování poruchy na předmětném vedení VN byla dodávka elektřiny účastníkům trhu s elektřinou přerušena v nezbytném rozsahug. místo poruchy bylo lokalizováno ve 21:50 s příčinou poruchy poškození vodičů (napálené lano AlFe), kdy tento typ poškození vodičů elektrického vedení vyžadoval provedení zásahu (opravu poškozených vodičů a jejich následného přešponování, včetně provedení kontrolních měření a zkoušek z hlediska bezpečného provozu elektrického vedení VN) za použití plošiny; dopravení nezbytně nutné techniky k likvidaci (odstranění) poruchy na místo samé (úsek p.b. 108 až 110) nebylo objektivně možné provést bez předchozí úpravy terénu, tj. provést odstranění poruchy bezprostředně po jejím ohlášení v nočních hodinách; žalovaná po zjištění povahy a charakteru poruchy zajistila bez zbytečného odkladu veškeré činnosti potřebné k její likvidaci (odstranění); faktické odstraňování poruchy bylo prováděno od ranních hodin následujícího dne bez jakýchkoliv dalších prodlevh. v projednávané věci nejsou založeny důvody pro aplikaci výjimky z § 25 odst. 7, věta druhá EZ, tedy výjimky z vyloučení odpovědnosti; odpovědnost žalované, resp. nárok na náhradu škody uplatněný žalobkyní v tomto řízení je ex lege vyloučeni. výjimky podle § 25 odst. 7, věta druhá EZ se použijí ve dvou případech, a to tehdy:- nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 (škoda vznikne přerušením nebo omezením dodávky elektřiny při plánovaných pracích, kdy provozovatel nesplní oznamovací povinnost) = o tento případ se v projednávané věci nejedná anebo- poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy (škoda vznikne zaviněním provozovatele distribuční soustavy) = žalovaná poruchu (havarijní stav) svým jednáním nezavinila (viz shora uvedené skutečnosti vylučující odpovědnost žalované písm. a. až g.)j. havárie byla způsobena okolností vis maior (působením povětrnostních podmínek)

13. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby a jinak se ztotožnil s obranou žalované. Uvedl, že spor je veden především o výklad § 25 odst. 7 energetického zákona, konkrétně otázky, zda lze žalované přičítat prokazatelné zavinění na vzniku škody způsobené pádem stromu na zařízení distribuční soustavy. Namítal, že povinnost péče o strom a jeho údržby stíhá vlastníka pozemku, neboť podle § 507 občanského zákoníku je rostlinstvo součástí pozemku. V této souvislosti odkázal na rozhodovací praxi správních soudů, podle níž je adresátem povinnosti udržovat porosty vlastník pozemku, nikoli provozovatel distribuční soustavy a k tomuto závěru odkázal na judikaturu: rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2022, č. j. 30 A 194/2020-103, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 7 As 43/2019. Dále argumentoval, že ustanovení § 25 odst. 3 písm. g) energetického zákona zakládá provozovateli distribuční soustavy pouze oprávnění vstupovat na cizí pozemky za účelem údržby a odstranění porostů ohrožujících zařízení soustavy, nikoli jeho zákonnou povinnost takovou údržbu vykonávat. Odpovědnost žalované proto podle vedlejšího účastníka nelze dovozovat z nesplnění povinnosti, kterou jí zákon neukládá. Vedlejší účastník rovněž poukázal na tvrzení samotné žalobkyně, podle něhož bezprostřední příčinou pádu stromu byla bouře provázená silným větrem. Dovozoval proto, že žalobkyně sama netvrdí vznik škody v důsledku zanedbané údržby stromu, nýbrž v důsledku působení vnějších přírodních vlivů. Na základě uvedeného dospěl vedlejší účastník k závěru, že žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimována, neboť jí nesvědčila povinnost, jejíž porušení žalobkyně jako základ odpovědnosti za škodu tvrdí. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. Pro případ, že by soud shledal základ nároku důvodným, navrhl vedlejší účastník z procesní opatrnosti vydání mezitímního rozsudku podle § 152 odst. 2 o. s. ř., jímž by bylo nejprve rozhodnuto o základu nároku a teprve následně o jeho výši. Současně však setrval na stanovisku, že nárok žalobkyně není po právu již co do základu. Ve svém dalším vyjádření pak vedlejší účastník uvedl, že v řízení dosud nezaznělo tvrzení, které by mohlo vést ke vzniku odpovědnosti žalované. Žalobkyně oprávněnost své žaloby staví na domněnce, že ust. § 25 odst. 3 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dál jen „EZ“) obsahuje povinnost žalované k úpravě stromoví a jiných porostů v okolí distribuční soustavy. Vedlejší účastník považuje za zřejmé, že citované ustanovení takovou povinnost zkrátka neobsahuje. Vedlejší účastník poukázal na základní výkladová pravidla pro výklad právních předpisů, čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásadu iura novit curia a považuje tak za zřetelné, že žaloba nemá žádný právní základ, kdy i tvrzený důvod vzniku odpovědnosti žalovaného je nesmyslný. Žalobkyně ve svém vyjádření 14. 3. 2026 toliko akcentuje svou důkazní nouzi, kdy dovozuje, že odmítání odpovědnosti ze strany žalované jej má jakkoli usvědčovat z odpovědnosti za škodu vzniklou na straně žalující. Vedlejší účastník zdůraznil, že důkazní břemeno ke všem podmínkám vzniku práva na náhradu škody, tj. porušení povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost, je právě na žalobkyni. Žalobkyně nemůže nahradit svou povinnost tvrdit a prokazovat rozhodné skutečnosti neurčitou stížností na fakt, že žalovaná nejeví ochotu sama sebe v řízení usvědčovat. Žalobkyně tak poukázala na to, že i prováděné dokazování jen uměle prodlužuje řízení, když svědci jsou vyslýchaní k tvrzení, které není pro řízení relevantní, tj. zda došlo k přerušení vedení vlivem pádu větve či nikoliv. Svědkové navíc vypovídali rozporně a kromě skutečnosti, že na místě odstraňovali poruchu, nelze na základě jejich výpovědí považovat žádná další tvrzení za prokázaná. Vedlejší účastník rovněž poukázal na to, že v řízení již bylo tvrzeno i prokázáno, že v okamžiku vzniku poruchy panovaly v místě poruchy nestandardní povětrnostní vlivy, což bylo od počátku mezi stranami nesporné a potvrdil to i svědek [jméno FO]. Dle ust. § 25, 3 písm. c) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Dle § 25 odst. 7 tamtéž, v případech uvedených v odst. 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Vedlejší účastník shrnul, že neexistuje povinnost, kterou by žalovaná porušila a jejíž porušení by vedlo ke vzniku škody u žalobkyně.

14. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 20. 5. 2019 smlouva o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny vysokého napětí č. [hodnota], jak soud zjistil z této smlouvy.

15. Z fotografií jako na čl. 32 až 37 soud zjistil a vzal za prokázáno, kudy je vedeno vedení vysokého napětí, tedy jednotlivé pohledy, ze kterých je zřejmé, že pod vedením vysokého napětí je místy porost stromů, kdy jejich koruny (větve) vedou v bezprostřední blízkosti tohoto vedení vysokého napětí. Nikde, na žádné fotografii, není vidět spadlý strom, jak tvrdila žalobkyně ve své žalobě.

16. Z listin stanovisko k úhradě náhrady škody ze dne 26. 7. 2023 a stanovisko k úhradě náhrady škody ze dne 17. 8. 2023 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná odmítla požadavek žalobkyně obsažený v předžalobní výzvě, aby jí nahradila škodu, a to s odkazem na energetický zákon (§ 25 odst. 3).

17. Z výslechu svědka [jméno FO], bývalého výrobního ředitele a následně ředitele závodu žalobkyně v [Anonymizováno], soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 5. 6. 2023 ve večerních hodinách došlo po silné bouři k přerušení dodávky elektrické energie do areálu technologického parku v [Anonymizováno], v němž sídlil také závod žalobkyně. V důsledku výpadku nebylo možné pokračovat ve výrobě, a proto byla ukončena odpolední směna, zrušena noční směna a následně ani ranní směna nemohla vykonávat práci až do obnovení dodávky elektrické energie. Podle svědka byla dodávka elektrické energie obnovena až dne 6. 6. 2023 přibližně v 15:40 hodin. Svědek dále uvedl, že při odstraňování poruchy se na místě nejprve pohybovala skupina pracovníků provádějících kácení a odstraňování náletových dřevin, teprve poté mohli pracovníci žalované zahájit vlastní opravu vedení. Z informací získaných od techniků přítomných na místě usuzoval, že příčinou poruchy byl kontakt větví vzrostlých náletových dřevin s vodiči vysokého napětí během silné bouře a větrných poryvů. Současně však připustil, že sám neviděl pád stromu ani přímý kontakt stromů s vodiči a své závěry čerpal z informací sdělených pracovníky provádějícími opravu. Popsal rovněž dopady výpadku na provoz žalobkyně, spočívající zejména v nemožnosti výroby, vyplácení náhrad mzdy zaměstnancům a nutnosti využití elektrocentrál pro zajištění expedice výrobků.

18. Z výslechu svědka [jméno FO], zaměstnance společnosti Elektromontáže Moel, což je alianční partner žalované, soud zjistil a vzal za prokázáno, že jeho úlohou bylo organizačně zajistit odstranění poruchy na vedení vysokého napětí. Na místě samotném přítomen nebyl. Z informací, které měl k dispozici, uvedl, že žalovaná objednala zásah jejich společnosti za účelem odstranění poruchy na vedení vysokého napětí. Podle informací, které obdržel, se na místě nacházely spadané vodiče vysokého napětí, které bylo nutno znovu spojit, vypnout a uvést do provozuschopného stavu. Uvedl, že pracovníci jeho společnosti provedli spojkování vodičů a jejich opětovné napnutí. Příčinu poruchy označil za poškození vedení cizím zaviněním, třeba pádem stromů či jinak – netuší, jak k poškození došlo, ale prostě k poškození došlo, přičemž vycházel z informací získaných v rámci řešení poruchy.

19. Z výslechu svědka [jméno FO], elektromontéra společnosti Moel, soud zjistil a vzal za prokázáno, že si po delším časovém odstupu na konkrétní okolnosti zásahu pamatuje pouze omezeně. Potvrdil, že se účastnil opravy poruchy vedení vysokého napětí v lokalitě [Anonymizováno]. Na místě společně s dalšími pracovníky prováděli opravu vedení spočívající ve výměně či instalaci spojovacích prvků na vodičích. K příčině poruchy se vyjádřit nedokázal. Uvedl, že poškození mohlo být způsobeno různými vlivy, například stromem, bleskem, ptactvem či jinou okolností. Připustil, že v místě zásahu byly prováděny prořezy porostu, avšak nebyl schopen konkrétně určit, zda právě vegetace byla příčinou poruchy.

20. Z výslechu svědka [jméno FO], rovněž elektromontéra společnosti Moel, soud zjistil a vzal za prokázáno, že byl přivolán k odstranění poruchy vysokého napětí označované jako zemní spojení. Po příjezdu na místo zjistil, že prostor pod vedením byl zarostlý dřevinami zasahujícími až do blízkosti vedení vysokého napětí. Současně vypověděl, že před zahájením jejich prací probíhal prořez porostu, na jehož dokončení museli pracovníci vyčkat. Poté provedli výměnu provizorních svorkových spojů za standardní spojky na jednotlivých fázích vedení. Svědek uvedl, že samotné vedení při jeho příjezdu působilo jako technicky nepoškozené, vodiče byly zavěšeny na izolátorech a nebyly zjevně přetržené. Dále vysvětlil, že kontakt vegetace s vedením může vyvolat zemní spojení a vypnutí vedení, aniž by se muselo projevit viditelné poškození vodiče. Současně však nebyl schopen s jistotou potvrdit, že právě kontakt stromů či větví byl v daném případě příčinou poruchy, neboť na místo přijel až po jejím vzniku.

21. Z výslechu svědka [jméno FO], elektromontéra společnosti Moel, soud zjistil a vzal za prokázáno, že se účastnil opravy vedení vysokého napětí v [Anonymizováno] společně se svědky [jméno FO] a [jméno FO]. Podle jeho výpovědi na místě provedli pouze dotažení a napnutí vodičů, přičemž vodiče nebyly spadané ani jinak zjevně poškozené. Uvedl, že příčina poruchy mu nebyla sdělena a ani ji sám nezjišťoval. Současně však potvrdil, že na místě probíhal prořez stromů a porostu nacházejícího se v blízkosti vedení. Další okolnosti vzniku poruchy si již po časovém odstupu nepamatoval.

22. Soud zhodnotil svědecké výpovědi, přičemž ze svědecké výpovědi [jméno FO], kterou považoval za věrohodnou v části týkající se průběhu výpadku elektrické energie, jeho dopadů na provoz žalobkyně a organizačních opatření přijatých v souvislosti s přerušením výroby, neboť v dané době vykonával funkci ředitele závodu žalobkyně a byl s provozními důsledky události bezprostředně obeznámen. Jeho výpověď byla v tomto směru logická, podrobná a korespondovala s ostatními provedenými důkazy. Pokud však svědek vypovídal o příčinách poruchy elektrického vedení a o důvodech jejího vzniku, soud k této části výpovědi přihlížel s rezervou. Svědek sám opakovaně uvedl, že neviděl přímý kontakt stromů s vodiči ani samotný vznik poruchy a že své závěry čerpal z informací sdělených pracovníky provádějícími opravu. V této části tedy nešlo o poznatky získané jeho vlastním pozorováním, nýbrž o reprodukci informací od třetích osob, které nemohou samy o sobě sloužit jako spolehlivý důkaz příčiny poruchy.

23. Dále se soud zabýval zhodnocením svědecké výpovědi [jméno FO], který nebyl na místě zásahu osobně přítomen a vystupoval pouze jako osoba zajišťující organizačně výjezd pracovníků společnosti Moel k odstranění poruchy. Jeho výpověď proto mohla osvětlit charakter objednaných prací a postup při organizaci zásahu, nikoli však skutkový stav na místě samém. Pokud uvedl, že k poškození vedení došlo cizím zaviněním, pádem stromů a nebo netuší, jak k poškození došlo, tak vycházel z informací získaných od dalších osob, nikoliv z vlastního pozorování. V této části proto jeho výpověď nemá význam přímého důkazu o příčině poruchy.

24. Pokud jde o zhodnocení svědecké výpovědi [jméno FO], tak svědek [jméno FO] se zásahu osobně účastnil, avšak vzhledem k časovému odstupu si podrobnosti vybavoval pouze omezeně. Potvrdil provádění oprav na vedení vysokého napětí a poznal místo zásahu na předložené fotodokumentaci. Současně však nebyl schopen uvést, co bylo příčinou poruchy, a připustil více možných variant jejího vzniku. Jeho výpověď je proto významná zejména potud, že potvrzuje samotnou existenci poruchy a rozsah prováděných oprav, nikoliv příčinu vzniku škodní události.

25. Dále soud zhodnotil svědeckou výpověd svědka [jméno FO], kterou považuje za významnou, neboť se přímo účastnil odstraňování poruchy. Svědek uvedl, že prostor pod vedením byl zarostlý dřevinami zasahujícími do blízkosti vedení a že před zahájením oprav bylo nutno provést prořez porostu. Potvrdil rovněž, že kontakt stromů s vedením může způsobit vznik zemního spojení a vypnutí vedení i bez viditelného poškození vodičů. Současně však výslovně uvedl, že není schopen s jistotou potvrdit, zda právě kontakt stromů byl příčinou poruchy v projednávaném případě. Jeho výpověď tak prokazuje existenci vzrostlého porostu v ochranném pásmu vedení a provádění následného prořezu, nikoli však jednoznačně samotnou příčinnou souvislost mezi tímto porostem a vznikem poruchy.

26. Rovněž soud zhodnotil svědeckou výpověď [jméno FO], který rovněž potvrdil provádění oprav vedení vysokého napětí a skutečnost, že na místě probíhal prořez stromů. Současně uvedl, že vodiče nebyly spadlé ani zjevně poškozené a že příčina poruchy mu známa nebyla. Ani z jeho výpovědi proto nelze bezpečně dovodit mechanismus vzniku poruchy. Jeho výpověď však podporuje závěr, že v místě zásahu se nacházel porost vyžadující prořezání.

27. Ze svědeckých výpovědí nebylo postaveno najisto, jaká byla bezprostřední příčina poruchy vedení ze dne 5. 6. 2023. Žádný ze svědků vznik poruchy přímo neviděl a žádný z nich nebyl schopen jednoznačně potvrdit, že porucha vznikla v důsledku kontaktu stromů s vedením vysokého napětí. Výpovědi svědků toliko potvrzují existenci porostu v blízkosti vedení a následné provádění jeho prořezu, aby mohli technici provést odstranění poruchy. Samy o sobě však neprokazují, že porucha vznikla právě v důsledku zanedbání údržby porostu ani kdo za případný stav porostu nesl odpovědnost. Z těchto výpovědí proto nelze učinit jednoznačný skutkový závěr o příčině vzniku škody ani o zavinění žalované.

28. Z listiny výzva [právnická osoba] (žalované) vlastníkům a uživatelům dotčených pozemků k odstranění porostů ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz el. distribučního zařízení z veřejného na webových stránkách [adresa] na čl. 120 až 125, soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalovaná vyzvala (prostřednictvím webových stránek [adresa]) dotčené vlastníky a uživatele pozemků k odstranění porostů ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz el. distribučního zařízení. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná není vlastníkem předmětných pozemků, navíc z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě vyplývalo, že žalovaná měla provést konkrétní udržovací práce místo vlastníků předmětných pozemků, proto to soud ani k důkazu neprováděl předložené výpisy z katastru nemovitostí, které byly předloženy žalovanou, neboť vlastnictví dotčených pozemků nebylo mezi účastníky řízení sporné.

29. Soud zamítl důkazy označené žalobkyní za účelem výpočtu výše škody obsažené v podání ze dne 14.3.2026 na čl. 101 a násl. vč. návrhu na ustanovení soudního znalce z odvětví ekonomika, neboť z již provedeného dokazování byl dostatečně zjištěn skutkový stav, který bylo možno právně kvalifikovat a další dokazování by již bylo s ohledem na právní kvalifikaci nehospodárné.

30. Podle ust. § 25 odst. 3 písm. c) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění ke vzniku tvrzené škodní události dne 5. 6. 2023, provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, dále dle cit ustanovení písm. g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.

31. Podle ust. § 25 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění ke vzniku tvrzené škodní události dne 5. 6. 2023, v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

32. Dále dle ust. § 25 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění ke vzniku tvrzené škodní události dne 5. 6. 2023, provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

33. Podle ust. 46 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění ke vzniku tvrzené škodní události dne 5. 6. 2023, v ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

34. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl. Po provedeném dokazování nebylo v řízení prokázáno tvrzení žalobkyně, že k poruše distribuční soustavy došlo v důsledku pádu stromu na vedení vysokého napětí provozované žalovanou. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně navrhla výslechy svědků, žádný z vyslechnutých svědků však samotný vznik poruchy neviděl a nebyl schopen jednoznačně potvrdit, že příčinou poruchy byl pád stromu nebo kontakt porostu s vedením. Tato skutková verze tak v řízení prokázána nebyla. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že ani v případě, že by bylo prokázáno, že porucha vznikla v souvislosti s porostem nacházejícím se v ochranném pásmu vedení, nebyly by splněny předpoklady odpovědnosti žalované za vzniklou škodu. Podle § 46 odst. 9 energetického zákona totiž povinnost nenechávat v ochranném pásmu nadzemního vedení porosty přesahující výšku 3 m tíží vlastníka dotčeného pozemku. Mezi účastníky přitom nebylo sporné, že žalovaná vlastníkem předmětných pozemků není. Samotná existence porostů v ochranném pásmu proto bez dalšího nezakládá porušení právní povinnosti na straně žalované.

35. Pokud jde o § 25 odst. 3 písm. g) energetického zákona, toto ustanovení přiznává provozovateli distribuční soustavy oprávnění odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy, nesplní-li po předchozím upozornění svou povinnost vlastník nebo uživatel dotčeného pozemku. Nejde však o obecnou povinnost provozovatele distribuční soustavy trvale zajišťovat, aby se v ochranném pásmu nevyskytovaly porosty převyšující zákonem stanovenou výšku. Soud se v tomto směru ztotožnil s argumentací žalované odkazující na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 3832/2023 ze dne 26. 5. 2025, podle něhož existence porostů vyšších než 3 m v ochranném pásmu zařízení elektrizační distribuční soustavy nezakládá sama o sobě stav, který ohrožuje bezpečné a spolehlivé provozování distribuční soustavy, a neopravňuje tak bez dalšího provozovatele distribuční soustavy k vykácení takových porostů. Právo provozovatele distribuční soustavy odstraňovat a oklešťovat stromoví vyšší než 3 m v ochranném pásmu distribuční soustavy je tudíž limitováno povinností šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a provádět kácení a ořez stromů jen v rozsahu nezbytném k zajištění bezpečného a spolehlivého provozování zařízení distribuční soustavy.

36. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaná adresovala vlastníkům a uživatelům dotčených pozemků výzvu k odstranění porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz elektrického distribučního zařízení. Současně bylo prokázáno, že žalovaná není vlastníkem dotčených pozemků, které jsou ve vlastnictví České republiky a [adresa].

37. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že dne 5. 6. 2023 došlo k poruše vedení vysokého napětí spojené s poškozením vodičů (tzv. napálením), nebylo však prokázáno, jakým mechanismem k tomuto poškození došlo. Nebylo postaveno najisto, zda to bylo způsobeno pádem stromu, kontaktem větví s vedením, působením mimořádných povětrnostních podmínek či jinou příčinou. Mezi účastníky přitom nebylo sporné, že v době vzniku poruchy panovaly v dotčené lokalitě bouřkové podmínky doprovázené silným větrem.

38. Za této důkazní situace nebylo prokázáno, že by žalovaná poruchu distribuční soustavy prokazatelně zavinila ve smyslu § 25 odst. 7 energetického zákona. Nebyl tak splněn základní předpoklad vzniku odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu. Již z tohoto důvodu nebylo třeba dále provádět dokazování ke vzniku a výši škody či ušlého zisku. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož existence silné bouře a větru byla mezi účastníky nesporná a vyplývala rovněž z provedených důkazů, soud neprováděl navržený důkaz dotazem na ČHMÚ.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšná žalovaná má nárok na náhradu nákladů řízení, které u ní spočívají v účelně vynaložených nákladech právního zastoupení za 7 úkonů právní služby po 28 460 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 10. 10. 2023 k žalobě na výzvu soudu, sdělení k právnímu nástupnictví ze dne 5. 2. 2025, účast na jednání dne 18. 11. 2025, 24. 2. 2026, 19. 5. 2026, vyjádření ze dne 8. 4. 2026, 2x režijní paušál po 300 Kč a od 1. 1. 2025 pak 5x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 42 434,70 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 244 504,70 Kč.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný vedlejší účastník na straně žalované má nárok na náhradu nákladů řízení, které u ní spočívají v účelně vynaložených nákladech právního zastoupení 7 úkonů právní služby po 28 460 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, oznámení o vstupu vedlejšího účastníka do řízení ze dne 21. 11. 2023, vyjádření ze dne 24. 1. 2024 k žalobě, vyjádření ze dne 16. 4. 2026, účast na jednání dne 18. 11. 2025, 24. 2. 2026, 19. 5. 2026, 3x režijní paušál po 300 Kč a od 1. 1. 2025 pak 4x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 42 403,20 Kč, celkem činí náklady řízení částku ve výši 244 323,20 Kč.

41. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně neúspěšná, je povinna zaplatit náhradu nákladů státu spočívajících ve vynaloženém svědečném, které činí celkově částku ve výši 13 918 Kč.