Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18.665,11 Kč s 18,9% úrokem ročně z částky 18.665,11 Kč od 3.7.2025 do 31.7.2025, s 12% úrokem ročně z částky 18.665,11 Kč od 13.7.2025 do zaplacení, s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 18.665,11 Kč od 1.8.2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 612,18 Kč od 1.5.2025 do 2.7.2025 a částku 8.247,55 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.077 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 18.665,11 Kč s příslušenstvím a dále částku 8.247,55 Kč, neboť dne 2.12.2019 byl uzavřen mezi účastníky Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 25.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná splnila všechny žalobcem stanovené předpoklady bylo dne 2.12.2019 poskytnutí kontokorentu schváleno a zároveň jí bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [č. účtu]. Žalovaná však své povinnosti neplnila a žalobce tak přistoupil k zesplatnění kontokorentu dne 3.7.2025, když ke dni zesplatnění představuje dlužná pohledávka nesplacenou jistinu kontokorentu ve výši 18.665,11 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu ve výši 616,54 Kč. Částka 8.247,55 Kč pak představuje nepovolený debet na běžném účtu, který byl zřízen prostřednictvím Rámcové smlouvy č. [hodnota]. Následně v průběhu řízení žalobce omezil žalobu o částku 4,36 Kč v části kapitalizovaného úroku a soud tak usnesením ze dne 8.1.2026 pod č.j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne 13.2.2026 řízení v daném rozsahu zastavil.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 20.4.2017 uzavřel žalobce jako Banka s žalovanou Rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalované aktivován běžný účet [č. účtu]. Dne 2.12.2019 byl uzavřen účastníky Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, dle kterého požádala žalovaná o možnost čerpání kontokorentu do výše 25.000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 3.7.2025 soud zjistil, že k 3.7.2025 došlo k zesplatnění kontokorentu, kdy nesplacená jistina kontokorentu představuje 18.665,11 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) představuje 616,54 Kč a představuje souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne 1.5.2025 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění. O zesplatnění kontokorentu byla žalovaná informována žalobcem prostřednictvím zesplatňujícího dopisu ze dne 3.7.2025. Dle výpisu z běžného účtu pak bylo zjištěno, že žalovaná se dostala do nepovoleného debetu ve výši 8.247,55 Kč. Výzvou ze dne 3.7.2025 k zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 27.529,20 Kč do 12.7.2025.
4. Na základě provedeného dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval platností smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky lze podřadit pod spotřebitelskou smlouvu, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péči schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu (ust. § 588 občanského zákoníku- dále jen o.z.).
5. Soud tak má za to, že v projednávané věci žalobce dostál své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, neboť postupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019 pod sp.zn. 33 Cdo 2178/18). Žalobce z výše uvedených zdrojů zjišťoval a ověřoval jak příjmy, tak výdaje žalované či případně její solventnost a dospěl k závěru o úvěruschopnosti žalované. Postup žalobce považuje soud za dostatečný k tomu, aby dotčená smlouva o úvěru byla považována za platnou. Po právní stránce je tak nárok žalobce důvodný ve smyslu ust. § 2395 o.z., neboť mezi účastníky vznikl úplatný závazkový vztah, v němž žalobce vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Žalobce poskytl žalované dle výše specifikované smlouvy peněžní prostředky do výše 25.000 Kč se sjednaným příslušenstvím, kdy žalovaná porušila svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky řádně vrátit a platit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaná touto svojí nečinností závažným způsobem porušila smluvní povinnosti sjednané ve smlouvě, přistoupil žalobce ve spojení s podmínkami pro používání kontokorentu dne 3.7.2025 k zesplatnění úvěru a současně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 12.7.2025. Ke dni zesplatnění, tedy ke dni 3.7.2025 představuje nesplacená jistina 18.665,11 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu 616,54 Kč, který se rovná souhrnu nesplacených smluvní úroků ode dne 1.5.2025 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do 2.7.2025. O zesplatnění kontokorentu byla žalovaná informována dopisem - předžalobní výzvou ze dne 3.7.2025 a současně tímto byla vyzvána k úhradě dlužné částky, jak shora uvedeno. Rámcovou smlouvou žalovaná požádala o zřízení běžného účtu č. [č. účtu], na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [č. účtu], který mohla začít plně využívat. Ve smlouvě si účastníci sjednali, že žalovaná bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto smluvní povinnost porušila a na účtu se dostala do nepovoleného debetu ve výši 8.247,55 Kč, byla žalovaná v předžalobní výzvě ze dne 3.7.2025 vyzvána k úhradě i této částky.
6. S ohledem na naprostou nečinnost žalované v průběhu celého řízení, jakož i s ohledem na shora uvedené, soud tak žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobci částku 18.665,11 Kč s příslušenstvím a dále částku 8.247,55 Kč, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Příslušenství pohledávky pak bylo soudem posouzeno ve smyslu ust. § 1802 a následující o.z.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.077 Kč.
8. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů.
9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.