Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22.832 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22.832 Kč do 21.10.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 3.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 23.332 Kč do 12.4.2024 do 20.10.2025, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 500 Kč do 21.10.2025 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.171,13 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22.4.2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 25.932 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] byla uzavřena dne 31.7.2023 smlouva o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byl sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 27.998 Kč za účelem nákupu u obchodní společnosti [právnická osoba], který se žalovaná zavázala splatit v 12-ti měsíčních splátkách ve výši 2.333 Kč. Žalovaná však své povinnosti nesplnila, splátky řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení, kdy uhradila toliko 5.166 Kč. Jistina činí částku ve výši 23.332 Kč. Dále žalobkyně dále požaduje poplatky za upomínky ve výši 1.100 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč. Dále požaduje zákonné úroky z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky ve výši 23.332 Kč od 12.4.2026 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena s účinnosti ke dni 28.5.2025. Žalovaná dlužné částky nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.
5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]., IČ: [IČO] a žalovanou byla uzavřena dne 31.7.2023 smlouva o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné pojistné podmínky a sazebník. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr na nákup sportovního vybavení a oblečení u [právnická osoba]., ve výši 27.998 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit v 12ti měsíčních splátkách ve výši 2.333 Kč, kdy první splátka byla splatná dne 31.8.2023. Dle části 2 bod L smlouvy bylo uvedeno, že v souvislosti s prodlením bude spotřebitel hradit věřiteli sankční nároky, a to náhradu účelně vynaložených náklad – část D sazebníku, úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v zákonné výši, smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1% denně z částky, ohledně které je v prodlení s tím, že výše náhrady účelně vynaložených nákladů může právní předchůdce žalobkyně měnit v závislosti na skutečných nákladech. Dle části 3 smlouvy bylo uvedeno v bodu 7 s označeným sankce, že dlužník při porušení svých povinností bude povinen hradit sankce dle smlouvy. Dle sazebníku v části D pro případ prodlení byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč za 1. písemnou upomínku při prodlení spotřebitele, dále ve výši 600 Kč za 2. upomínku při prodlení spotřebitele a ve výši 1.500 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta za porušení povinností řádně splácet úvěr ve výši 0,1 % denně z částky ohledně které je spotřebitel v prodlení. V části 3 bod 1 bylo uvedeno, že sazebník je nedílnou součástí uzavřené smlouvy. V části 3 bod 2 označený posouzení úvěruschopnosti a povinnost identifikace bylo uvedeno, že abychom vám mohli poskytnout ten správný úvěr, jste v souvislosti s uzavřením této smlouvy povinni nám poskytnout úplné přesné a pravdivé informace a nezamlčet žádné skutečnosti, které by ovlivnily nebo mohly ovlivnit posouzení vaší žádosti o poskytnutí úvěru nebo vaší schopnosti úvěr splácet, odmítnutí poskytnutí těchto osobních údajů může mít za následek nemožnost splnění zákonných povinností z naší strany a neposkytnutí úvěru, rovněž nám udělujete souhlas k ověření pravosti úplnosti a správnosti dokladů, jakož i v nich obsažených informací, a to u vašeho zaměstnavatele nebo osob majících vztah k daným dokumentům a v nich obsažených informací umožňující jejich ověření; přesto nejsme povinni vám úvěr poskytnout, jelikož nemáte na úvěr právní nárok a nemůžete tedy vůči nám uplatňovat žádné nároky; nejsme povinni vám neposkytnutí úvěru zdůvodňovat, ledaže by nám takovou povinnost ukládali právní předpisy, dále máte povinnost splnit požadavky v rámci procesu identifikace podle zákona AML zejména pokud jde o doložení bankovního účtu případně provedení platby. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 31.7.2023.
6. Z transakční historie bylo zjištěno, že úvěr ve výši 27.998 Kč byl žalované poskytnut v červenci 2023 a žalovaná dne 17.10.2023 uhradila částku ve výši 5.166 Kč.
7. Z poštovního podacího archu ze dne 14.3.2024 bylo zjištěno, že ze strany společnosti [Anonymizováno] byla žalované zasílána nějaká písemnost, ale nebylo zřejmé, o jakou se jednalo.
8. Následně dne 28.5.2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 30.212,62 Kč dle smlouvy o úvěru č. [hodnota], kdy jistina byla 23.332 Kč, smluvní pokuta 1.500 Kč a poplatky 1.100 Kč, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 23.6.2025. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.5.2025 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23.6.2025.
9. Z upomínky žalobkyně ze dne 23.6.2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky ve výši 30.407,05 Kč, která byla vyčíslena k datu 23.6.2025, a to do 3.7.2025. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů.
10. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 10.10.2025 bylo zjištěno, že žalovaná, a to nejpozději do 20.10.2025, byla vyzván k úhradě částky ve výši 31.236,64 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne 31.7.2023. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím [právnická osoba]. dne 13.10.2025. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.
11. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.
14. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.
22. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne 31.7.2023. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
23. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 31.7.2023 splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal pravděpodobně na údaje výlučně od žalované. Uvedené nemůže zhojit ani prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, navíc psané velmi malým písmem. Nikterak nebyly ověřeny příjmy ani výdaje žalované.
24. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne 31.7.2023 neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 27.998 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 27.998 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. částku ve výši 22.832 Kč (rozdíl mezi 27.998 Kč – 5.166 Kč, což je provedená splátka).
25. Soud dále uvádí, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalované jakoukoliv modifikaci a žalované tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání zejména stran sankcí vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). Soud má za to, že ujednání smluvní pokutě, byť součástí smlouvy, bylo toto psáno velmi malým písmem. Pokud jde o náhradu účelně vynaložených nákladů, tak tyto byly opět ve smlouvě napsány velmi malým písmem, navíc jejich výše vyplývala toliko odkazem na sazebník, což jsou rovněž považuje za neplatné. Soud má za to, že na uvedené aplikovat závěry v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, kdy ujednání o smluvní pokutě, a v tomto případě i dalších sankcí bylo pouze součástí sazebníku, který není opatřen podpisem žalované. Obsahuje-li účastnická smlouva ujednání, že pro případ porušení povinností vyplývajících z této smlouvy, sjednávají si účastníci smluvní pokutu, která je uvedena ve všeobecných podmínkách, v podmínkách služby [Anonymizováno], v ceníku služeb nebo v dalších obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy, nejde o platné ujednání o smluvní pokutě, když ujednání je zcela neurčité, nelze z něho dovodit, za jakých konkrétních podmínek sankce vyúčtování smluvní pokuty nastane a v jaké konkrétní výši. Navíc nebylo např. prokázáno odeslání upomínky žalobkyně ze dne 23.6.2025, která snad měla být zpoplatněna částkou ve výši 1.500 Kč.
26. Soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku z částky ve výši 22.832 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené předžalobní upomínce ze dne 10.10.2026, tj. od 21.10.2025 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
27. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 31.7.2023 soud výrokem II. bez dalšího zamítl žalobu v rozsahu v rozsahu částky ve výši 3.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 23.332 Kč do 12.4.2024 do 20.10.2025, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 500 Kč do 21.10.2025 do zaplacení.
28. Náklady řízení činí částku ve výši 2.853 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.038 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.
29. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I., což představuje 88,05 % a neúspěšná v rozsahu výroku II., což činí 11,95 %. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 76,10 % (rozdíl mezi 88,05 – 11,95). Nárok na náhradu nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2.171,13 Kč.
30. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
31. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.