Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 88 457,25 Kč, 499 Kč, kapitalizovaný úrok od 11. 1. 2023 do 13. 6. 2023 ve výši 6 269,59 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od 31. 1. 2023 do 13. 6. 2023 ve výši 508,54 Kč, 12,99% úrok z částky 97 602,90 Kč od 16. 7. 2024 do 29. 1. 2025, 12,99% úrok z částky 95 602,90 Kč od 30. 1. 2025 do 12. 2. 2025, 12,99% úrok z částky 93 457,25 Kč od 13. 2. 2025 do 28. 2. 2025, 12,99% úrok z částky 90 957,25 Kč od 1. 3. 2025 do 27. 3. 2025, 12,99% úrok z částky 88 457,25 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení a dále 15% úrok z prodlení z částky 97 602,90 Kč od 16. 7. 2024 do 29. 1. 2025, 15% úrok z prodlení z částky 95 602,90 Kč od 30. 1. 2025 do 12. 2. 2025, 15% úrok z prodlení z částky 93 457,25 Kč od 13. 2. 2025 do 28. 2. 2025, 15% úrok z prodlení z částky 90 957,25 Kč od 1. 3. 2025 do 27. 3. 2025, 15% úrok z prodlení z částky 88 457,25 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 230 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 18. 11. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 98 101,90 Kč s příslušenstvím z důvodu, že mezi žalovaným a [právnická osoba]. byla dne 8. 7. 2022 uzavřena smlouva o [právnická osoba] č. [hodnota], na základě které se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento splatí v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 681 Kč vždy k 11. kalendářnímu dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 12,99 %. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto banka přistoupila dne 21. 6. 2023 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 97 602,90 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 269,59 Kč, úroku z prodlení 508,54 Kč a dlužných poplatků za zaslání výzvy ve výši 499 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.
4. Žalobce na výzvu soudu dále doplnil, že žalovaný na úvěr uhradil 8 384,32 Kč, k čerpání úvěru ve výši 100 Kč došlo 11. 7. 2022, dále vzal žalobce zpět svoji žalobu co do částky 9 145,65 Kč, kterou žalovaný uhradil po podání žaloby. Usnesením ze dne 3. června 2025 č.j. [spisová značka] bylo v této části řízení zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 7. 2025.
5. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů zjistil, že [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb dne 3. 1. 2017, jejímž předmětem bylo sjednání služeb, a to běžného účtu, bezúročné rezervy, přímého bankovnictví a 9 dní karty, součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky, na základě této smlouvy byl sjednán žalovanému běžný účet č. [č. účtu], dále také debetní karty – debit [Anonymizováno]; dále byla doložena ze dne 18. 10. 2022 žádost o aktivaci, změnu, zrušení aplikace [Anonymizováno] klíč a protokol o převzetí a užívání kódů PIN a T – PIN. Žalobce doložil také Všeobecné obchodní podmínky banky. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný žádal u právního předchůdce žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč se splácením 96 pravidelných splátkách po 1 681 Kč měsíčně, celková částka vrácení 162 463 Kč, úroková sazba 12,99 %, RPS 13,8 %. Dále byl doložen návrh na uzavření smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota], ze kterého soud zjistil, že žalovaný má pracovní zařazení jako podnikatel v obchodní činnosti, je vyučen s maturitou, bydlí v pronajatém bydlení, je svobodný, jeho čistý měsíční příjem 27 000 Kč, nezbytné měsíční výdaje 1 000 Kč, splátky úvěru 13 956 Kč, dále zde byl opakovaný požadovaný úvěr ve výši 100 000 Kč s 96 měsíčními splátkami. Přípisem [právnická osoba]. ze dne 8. 7. 2022 banka akceptovala návrh Smlouvy [právnická osoba] na částku 100 000 Kč s první splátkou 1 118,58 Kč, dalšími splátkami 1 681 Kč s uvedením účtu ke splácení [č. účtu]. Dále žalobce doložil protokol o ověření úvěruschopnosti klienta a prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 28. 8. 2024, fotokopii občanského průkazu žalovaného, produktové podmínky pro osobní úvěry, prohlášení o okamžité splatnosti úvěru, kdy právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 21. 6. 2023, neboť žalovaný řádně úvěr nesplácel. Ze souhrnného výpisu pohybu na účtě pak soud zjistil, že ke dni 11. 7. 2022 došlo k poskytnutí úvěru, a to částky 100 000 Kč žalovanému, následně, jaké částky byly žalovaným spláceny, celkem 8 384,32 Kč, kdy jako celková dlužná částka se zde uvádělo 93 752,66 Kč. Žalobce soudu dále doložil smlouvu po postoupení pohledávky spolu s oznámením a doložením odeslání, rovněž také předžalobní výzvu spolu s dokladem o odeslání. Žalovaný po podání žaloby uhradil na předmětný úvěr ještě celkem částku 9 145,65 Kč, ohledně některé pak došlo ke částečnému zpětvzetí žaloby.
6. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.
7. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
8. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.
10. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
11. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.
12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 8.7.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, jedná se o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2, zák. o spotřebitelském úvěru, jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému převodem na účet částku 100 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 1 681 Kč, úrok byl sjednán 12,99 %. S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.
19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když dospěl k závěru, že tuto posoudil řádně, žalobce soudu doložil doklad o posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla uzavřena řádně, kdy jimi sjednaný úrok není nijak nepřiměřeně vysoký, proto soud dovodil, že žaloba žalobce je důvodná a v plném žalobě vyhověl. Vyhověno bylo, i pokud jde o požadované příslušenství, které se opírá jednak dle uzavřenou smlouvu o úvěru a jednak, pokud jde o úrok z prodlení, o ustanovení § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 925 Kč a v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze 4 úkonů právní služby po 5 060 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, částečně zpětvzetí), 2x paušál režijních výloh po 300 Kč, 2x po 450 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, částečné zpětvzetí) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem náklady řízení žalobce tak představují částku 30 230,40 K, po zaokrouhlení 30 230 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.