Rozsudek ze dne 8. 4. 2025
Výrok byl změněn usnesením ze dne 13. 5. 2025, viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 585 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 285 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou podanou u soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 12 585 Kč s příslušenstvím jako příspěvek za nepojištěné vozidlo, když v období od 19. 9. 2023 do 25. 3. 2024 neměl žalovaný coby provozovatel vozidla reg. zn. [SPZ] sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti, ačkoli je dle zákona měl mít. (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.)Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval soud žalovaného, aby sdělil soudu, zda souhlasí s projednáváním věci bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu nereagoval a k návrhu se nevyjádřil. V souladu s výše uvedeným ustanovením soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] soud zjistil, že vozidlo reg. zn. [SPZ] nebylo v období od 19. 9. 2023 do 25. 3. 2024 pojištěno. Žalobce žalovanému v této výzvě sdělil, že byl zapsán jako vlastník či provozovatel tohoto vozidla, neměl v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti. Dále žalobce ve výzvě uvedl výši příspěvku za tato období, která činí 12 285 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužného příspěvku ve lhůtě 60 dnů (důkaz dopisem s výzvou ze dne 20. 5. 2024). Poté žalobce zaslal žalovanému také upomínky. Zástupce žalobce vyzval předžalobní upomínkou žalovaného k úhradě dlužné částky vyčíslené včetně náhrady nákladů řízení (důkaz upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2024, včetně údaje o doručení). Žalovaný svůj dluh do dnešního dne nesplnil.Při právním posouzení věci soud postupoval dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaná částka dále sestává z dlužného poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním pohledávky dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve výši 1×300 Kč. Jedná se o náklady na vytvoření a expedici upomínek a náklady na specializovanou inkasní společnost. I přes výzvu žalobce žalovaný svoji povinnost nesplnil v zákonné lhůtě dobrovolně, nárok žalobce je dle zákona č. 168/1999 Sb., důvodný. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by svou povinnost vyplývající z § 15 zákona č. 168/1999 Sb., splnil a jako vlastník shora uvedeného vozidla hradil pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Vedle jistiny má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, neboť se žalovaný dostal se svým plněním do prodlení, když neuhradil příspěvek ve lhůtě 30 dnů. Výše úroků vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp.zn.
I. ÚS 988/12 ze dne 25.7.2012, sp.zn.
II. ÚS 736/12 ze dne 2.10.2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 1.11.2012 sp.zn. IV. ÚS 223/12 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu ÚS sp.zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl mimo jiné zřízen i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje, činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobce a právě jako takovou by ji žalobce měl být schopen zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. S ohledem na shora uvedená rozhodnutí soud proto nepovažuje náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Na nákladech řízení proto byla žalobci přiznána částka odpovídající soudnímu poplatku 400 Kč a dále v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. paušální náhrada ve výši 200 Kč představující 2×100 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu.
Usnesení ze dne 13. 5. 2025
Výrok
I. Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2025, č. j. 20 C 1/2025-30 se ve výroku mění tak, že správně zní:„Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 585 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 285 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.“
II. Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2025, č. j. 20 C 1/2025-30 se v posledním odstavci odůvodnění mění tak, že správně zní:„Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp.zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25.7.2012, sp.zn. II. ÚS 736/12 ze dne 2.10.2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 1.11.2012 sp.zn. IV. ÚS 223/12 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu ÚS sp.zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl mimo jiné zřízen i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje, činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobce a právě jako takovou by ji žalobce měl být schopen zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. S ohledem na shora uvedená rozhodnutí soud proto nepovažuje náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Na nákladech řízení proto byla žalobci přiznána částka odpovídající soudnímu poplatku 800 Kč a dále v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. paušální náhrada ve výši 200 Kč představující 2×100 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu.“
Odůvodnění
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2025, č. j. 20 C 1/2025-30 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 585 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.V písemném vyhotovení shora uvedeného rozsudku udělal soud písařskou chybu, když místo nesprávně uvedl výši soudního poplatku uhrazeného žalobce – 400 Kč místo 800 Kč a v návaznost na to částku, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci jako náhradu nákladů řízení – 600 Kč namísto 1 000 Kč.Dle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení.Soud postupoval dle ustanovení 164 o. s. ř. a svou písařskou chybu opravil.