Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 005 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z 1 005 Kč od 7.12.2023 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v částce 12 038,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z 12 038,14 Kč od 7.12.2023 do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1 830,050 Kč¨- v kapitalizovaném úroku ve výši 11 425,13 Kč- náklady spojené s uplatněném pohledávky 120 Kč- v částce 4 825,99 Kč.IV . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů l řízení.
Odůvodnění
Předmětem řízení je nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 17 869,12 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela žalovaná s původním věřitelem [právnická osoba].[IČO] IČO, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 byla postoupena pohledávka na žalobce. Žalovaná uhradila částku ve výši 23 994,99 Kč v sedmi řádně uhrazených splátkách, dále však podle nehradila dlužnou částku řádně a včas.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, za podmínek § 101 odst. 4 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků.Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.Dne 26. 8. 2021 uzavřela žalovaná a věřitel [IČO] (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. [hodnota], dle které měl původní věřitel poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, což žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem (důkaz smlouvou o úvěru). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel postupuje pohledávku za žalovaným na žalobce za úplatu (důkaz smlouvou o postoupení pohledávek). Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované, že pohledávku postoupil na žalobce, dle podacího archu bylo toto oznámení odesláno žalované. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce dopisem vyzval žalovanou prostřednictvím právního zástupce k úhradě žalované částky.Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřená spotřebitelská smlouva. Žalovaná úvěr nesplatila.Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Při posouzení nároku soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezkoumal schopnost žalované úvěr splácet, a proto uzavřenou smlouvu považuje soud za neplatnou a přiznal žalobci pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení žalované s povinností vrátit zapůjčenou jistotu ve výši 1 005 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1968 občanského zákoníku.S ohledem na shora uvedené a vzhledem k právnímu posouzení věci pak soud ve zbývajících nárocích žalobu jako nedůvodnou zamítl, když smlouva byla shledána neplatnou a tyto nároky žalobce jsou z tohoto důvodu zcela neoprávněné.Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z úspěšnosti účastníků ve sporu, kdy úspěšnější v řízení byla žalovaná, této náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.