Výrok
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 12 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 025 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení a náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 1 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou podanou u soudu se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 12 325 Kč s příslušenstvím jako příspěvek za nepojištěné vozidlo, když v období od 5. 8. 2023 do 5. 2. 2024 neměla žalovaná coby provozovatel vozidla reg. zn. [SPZ] sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti, ačkoli je dle zákona měla mít. (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.)Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval soud žalovanou, aby sdělila soudu, zda souhlasí s projednáváním věci bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu nereagovala a k návrhu se nevyjádřila. V souladu s výše uvedeným ustanovením soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] soud zjistil, že vozidlo reg. zn. [SPZ] nebylo v období od 5. 8. 2023 do 5. 2. 2024 pojištěno. Žalobce žalované v této výzvě sdělil, že byla zapsána jako vlastník či provozovatel tohoto vozidla, neměla v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti. Dále žalobce ve výzvě uvedl výši příspěvku za tato období, která činí 12 025 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužného příspěvku ve lhůtě 60 dnů (důkaz výzvou ze dne 28. 3. 2024). Poté žalobce zaslal žalované také upomínky. Zástupce žalobce vyzval předžalobní upomínkou žalovanou k úhradě dlužné částky vyčíslené včetně náhrady nákladů řízení (důkaz upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2024 včetně údajů o doručení). Žalovaná svůj dluh do dnešního dne nesplnila.Při právním posouzení věci soud postupoval dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaná částka dále sestává z dlužného poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním pohledávky dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve výši 1×300 Kč. Jedná se o náklady na vytvoření a expedici upomínek a náklady na specializovanou inkasní společnost. I přes výzvu žalobce žalovaná svoji povinnost nesplnila v zákonné lhůtě dobrovolně, nárok žalobce je dle zákona č. 168/1999 Sb., důvodný. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by svou povinnost vyplývající z § 15 zákona č. 168/1999 Sb., splnila a jako vlastník shora uvedeného vozidla hradila pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Vedle jistiny má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, neboť se žalovaná dostala se svým plněním do prodlení, když neuhradil příspěvek ve lhůtě 30 dnů. Výše úroků vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 100 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp.zn.
I. ÚS 988/12 ze dne 25.7.2012, sp.zn.
II. ÚS 736/12 ze dne 2.10.2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 1.11.2012 sp.zn. IV. ÚS 223/12 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu ÚS sp.zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl mimo jiné zřízen i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje, činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobce a právě jako takovou by ji žalobce měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. S ohledem na shora uvedená rozhodnutí soud proto nepovažuje náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Na nákladech řízení proto byla žalobkyni přiznána částka odpovídající soudnímu poplatku 800 Kč a dále v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. paušální náhrada ve výši 200 Kč představující 2×100 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu.