Výrok
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 58.880,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od 26.11.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 17.623,63 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno advokáta], , tituly za jménem
Odůvodnění
Žalobou z 23.6.2025 domáhala se žalobkyně úhrady částky 58.880,00 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo plněním úvěrové jistiny na základě dvou úvěrových smluv uzavřených s poskytovatelem úvěru [právnická osoba], kdy žalovaná pouze na základě první uzavřené úvěrové smlouvy částečně plnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a bylo proto jednáno v její nepřítomnosti.Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán tento skutkový děj:Dne [datum] uzavřela žalovaná jako dlužník s korporací [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byla poskytnuta úvěrová jistina 43.000,00 Kč. Tuto se včetně poplatku 51.909,00 Kč zavázala splatit v měsíčních splátkách po 4.520,00 Kč. Ve stejný den, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, byla vyplněná i zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, dle které měla žalovaná příjem z pracovní činnosti ve výši 26.868,00 Kč. Dle tabulky umoření žalovaná na úvěr uhradila celkovou částku 27.120,00 Kč.Dne 21.9.2022 žalovaná uzavřela se stejným poskytovatelem úvěru shodnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byla poskytnuta stejná částka 43.000,00 Kč, kterou se zavázala, včetně poplatku 48.179,00 Kč splácet ve splátkách po 3.958,00 Kč. Spolu s úvěrovou smlouvou byla vyplněna i zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, dle které měla mít žalovaná příjem 26.000,00 Kč, s tím, že tento nebyl doložen žádnými doklady, s výjimkou tvrzené pracovní smlouvy.Dle zprávy Územní správy sociálního zabezpečení byla žalovaná v roce 2022 zaměstnána u zaměstnavatele [Anonymizováno] přičemž dle zprávy uvedeného zaměstnavatele zde žalovaná pracovala v měsících prosinec 2021 až leden 2022 a červen až červenec 2022, přičemž její průměrná mzda činila 7.524,00 Kč. Dle zprávy úřadu práce žalovaná v roce 2022 pobírala dávky sociální podpory, a to příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou dávku sociální pomoci.Přípisem z 21.10.2024 byla žalovaná vyzvána ke splacení obou úvěrů, přičemž tento přípis byl odeslán 11.11.2024. Další výzva k úhradě byla žalované adresována předžalobní výzvou z 18.2.2025 odeslanou téhož dne.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] úvěrovou jistinu 43.000,00 Kč, z níž žalovaná uhradila 27.120,00 Kč, přičemž poslední splátku ve výši 20,00 Kč uhradila 9.9.2022. Návazně dne 21.9.2022 jí na základě další úvěrové smlouvy byla poskytnuta rovněž částka 43.000,00 Kč, ze které žalovaná neuhradila ničeho. Obě smlouvy byly uzavřeny v režimu zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž s ohledem na skutečnost, že žalobkyně uplatňuje nárok na úhradu pouze prokazatelně poskytnuté částky v celkové výši 86.000,00 Kč, ponížené o platby žalované ve výši 27.100,00 Kč, tj. na úhradu částky 58.880,00 Kč, soud z hlediska procesní ekonomie nezkoumal, zda poskytovatel úvěru [právnická osoba] splnil při uzavření každé úvěrové smlouvy povinnost prověřování úvěruschopnosti žalované dle § 86 an. citovaného zákona a zda z hlediska splnění této povinnosti je uzavřená smlouva platná či nikoliv (§ 87 odst. 1 citovaného zákona, neboť žalobkyně výslovně vznáší nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo plněním bez právního důvodu tím, že převzala jistiny obou úvěrů v celkové částce 86.000,00 Kč (§ 2991 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokazovala, že by na splátkách úvěrů uhradila více, než je tvrzená částka 27.120,00 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a to v návaznosti na první doloženou výzvu k plnění z 21.10.2024 odeslanou žalované 11.11.2024. Dle § 573 zákona 89/2012 Sb. byla výzva doručena fikcí třetím pracovním dnem, tj. 14.11.2024, přičemž stanovená desetidenní lhůta k plnění uplynula 24.11.2024, což byla neděle, v důsledku čehož se poslední den této lhůty posouvá na 25.11.2024. Žalovaná je tak v prodlení od 26.11.2024 a za tuto dobu proto byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád. Žalovaná byla jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě soudního poplatku (počítaného z částky 58.880,00 Kč) ve výši 2.356,00 Kč a k úhradě nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za tři úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednání) po 3.460,00 Kč (§ 7, § 9 vyhlášky), včetně tří režijních paušálů po 450,00 Kč, náhradě za promeškaný čas za dvě půl hodiny po 150,00 Kč a k úhradě cestovného 587,88 Kč (osobním automobilem na trase [adresa] a zpět v délce 70 km, při spotřebě dle velkého technického průkazu a ceně paliva a sazbách náhrady dle předpisů o cestovních náhradách). K takto vypočtené odměně ve výši 14.973,87 Kč bylo připočteno 21% DPH v částce 2.649,76 Kč v důsledku čehož činí celková částka nákladů řízení 17.623,63 Kč.