RozsudekVyhověno

Spisová značka

21 C 192/2025

Téma · generováno AIVrácení nesplaceného revolvingového spotřebitelského úvěru

Soud: Městský soud v BrněDatum rozhodnutí: 2026-04-22Č. j.: 21 C 192/2025-20Samosoudkyně: JUDr. Hana ŠťastnáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-06-26Předmět řízení: 51 015,71 Kč s příslušenstvím - úvěrECLI:CZ:MSBR:2026:21.C.192.2025.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru

Shrnutí · generováno AI

Žalobkyně požadovala po dlužníkovi rozdíl mezi vyčerpanými penězi z revolvingového úvěru a jeho splátkami. Soud žalobě vyhověl, protože tento rozdíl byl prokázán; případná neplatnost úvěrové smlouvy by podle soudu vedla ke stejné povinnosti vrátit peníze jako bezdůvodné obohacení. Přiznal také úrok z prodlení a náklady řízení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Jestliže žalobkyně požaduje jen prokazatelně poskytnuté peněžní prostředky snížené o již uhrazené splátky, je dlužník povinen rozdíl vydat i tehdy, kdy by úvěrová smlouva byla pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost neplatná. V takovém případě jde o bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. Úrok z prodlení náleží podle § 1970 téhož zákona po marném uplynutí poskytnuté lhůty k úhradě.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uplatňuje nárok na úhradu pouze prokazatelně poskytnuté částky ponížené o platby žalovaného, soud z hlediska procesní ekonomie nezkoumal, zda poskytovatel úvěru splnil při uzavření smlouvy povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 citovaného zákona a zda z hlediska splnění této povinnosti je uzavřená smlouva platná či nikoliv (§ 87 citovaného zákona), neboť v případě neplatnosti smlouvy soud dospěje ke shodnému závěru o povinnosti žalovaného poskytnutou částku uhradit z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo plněním bez právní
    Zobrazit v textu
  • Vzhledem k tomu, že žalobkyně vznesla nárok z titulu bezdůvodného obohacení a s ohledem na absenci sporu o přiměřenost lhůty k úhradě, jak byla obsažena v přípise z 26.7.2023, soud zavázal žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení za dobu od 1.9.2023.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 31.030,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 1.9.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 6.844,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], , tituly za jménem

Odůvodnění

Žalobou z 12.6.2025 ve znění částečného zpětvzetí žaloby z 22.4.2026 domáhala se žalobkyně úhrady částky 31.030,90 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo plněním ze strany [právnická osoba] na základě žádosti o revolvingový úvěr z [datum].Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil a bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti.Z přípisu z 11.2.2020 a žádosti o revolvingový úvěr vzal soud za prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které měl žalovaný možnost čerpat revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 50.000,00 Kč s tím, že mezi smluvními stranami byla sjednána roční úroková sazba 23,76 Kč a platba pojištění 5,99 % ze splátky úvěru. Splátky úvěru byly splatné k 17. dni v měsíci s tím, že měly činit minimálně 500,00 Kč, vždy však 5 % z dlužné částky. Z výpisu z úvěrového účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaný celkem v období od uzavření smlouvy do 2.2.2023 vyčerpal finanční prostředky v celkové částce 77.497,90 Kč, na splátkách uhradil 46.467,00 Kč. Žalobkyně, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, nedisponuje doklady o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Přípisem z 26.7.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 31.8.2023 s tím, že tento přípis byl označen jako odstoupení od úvěrové smlouvy. Úhrada dluhu byla dále urgována přípisem z 25.11.2024, kterým byl žalovaný současně uvědoměn o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou z 25.3.2025.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy celkovou částku 77.497,90 Kč, z níž žalovaný uhradil 46.467,00 Kč. Smlouva byla uzavřena v režimu zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uplatňuje nárok na úhradu pouze prokazatelně poskytnuté částky ponížené o platby žalovaného, soud z hlediska procesní ekonomie nezkoumal, zda poskytovatel úvěru splnil při uzavření smlouvy povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 citovaného zákona a zda z hlediska splnění této povinnosti je uzavřená smlouva platná či nikoliv (§ 87 citovaného zákona), neboť v případě neplatnosti smlouvy soud dospěje ke shodnému závěru o povinnosti žalovaného poskytnutou částku uhradit z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo plněním bez právního důvodu (§ 2991 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl ohledně nárokované jistiny. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vznesla nárok z titulu bezdůvodného obohacení a s ohledem na absenci sporu o přiměřenost lhůty k úhradě, jak byla obsažena v přípise z 26.7.2023, soud zavázal žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení za dobu od 1.9.2023.Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku vztahujícího se k žalované částce, tj. 1.242,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. za prvé tři úkony (§ 14b) po 500,00 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), včetně tří režijních paušálů po 100,00 Kč, jeden úkon (účast u jednání) po 2.380,00 Kč s režijním paušálem 450,00 Kč, s připočtením 21% DPH ve výši 972,30 Kč, celkem 6.844,30 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona 99/1963 Sb.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací