Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 17.018,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 15.2.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5.361,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], tituly za jménem
Odůvodnění
Žalobou z 4.3.2025 ve znění částečného zpětvzetí z 15.4.2026 domáhala se žalobkyně úhrady částky 17.018,00 Kč s odůvodněním, že žalovanému poskytla na základě úvěrové smlouvy z [datum] úvěrovou jistinu v částce 20.000,00 Kč, z níž žalovaný uhradil 2.982,00 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil a bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti.Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán následující skutkový děj:Na základě smlouvy o úvěru z [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru poskytla žalobkyně žalovanému v den uzavření úvěrové smlouvy částku 20.000,00 Kč sjednanou jako úvěrová jistina. Uvedená částka byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho účet. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně měla k dispozici pouze výpis z účtu za květen 2024, ze kterého, stejně jako z výpisů z účtů žalovaného za měsíce duben a červen 2024, nevyplývá jakýkoliv pravidelný příjem žalovaného z pracovní činnosti či z jiného titulu. Dle zpráv úřadu práce a správy sociálního zabezpečení žalovaný nepobíral a nepobírá dávky sociální podpory ani hmotné nouze, nepobíral a nepobírá důchod, přičemž zaměstnán byl pouze v době od listopadu 2023 do ledna 2024. Úhradu dluhu žalobkyně urgovala přípisem z 31.1.2025, v němž žalovanému poskytla lhůtu k úhradě do 14.2.2025.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 20.000,00 Kč, kterou mu poukázala na jeho účet, a to na základě shora uvedené úvěrové smlouvy uzavřené v režimu zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně uplatňuje nárok na úhradu pouze prokazatelně poskytnuté částky 20.000,00 Kč ponížené o platby žalovaného ve výši 2.982,00 Kč, jak vyplývají z výpisu čerpání a splátek, soud z hlediska procesní ekonomie nezkoumal, zda žalobkyně splnila při uzavření smlouvy povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 citovaného zákona a zda z hlediska splnění této povinnosti je uzavřená smlouva platná či nikoliv (§ 87 citovaného zákona), neboť v případě neplatnosti smlouvy by soud dospěl ke shodnému závěru o povinnosti žalovaného poskytnutou částku uhradit z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo plněním bez právního důvodu (§ 2991 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník).Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení, kdy v návaznosti na výzvu k plnění z 31.1.2025 a absenci vyvolaného případného sporu o přiměřenost poskytnuté lhůty, kterou žalobkyně stanovila na dobu do 14.2.2025, soud přiznal žalobkyni za dobu od 15.2.2025 úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení sestávajících ze soudního poplatku vztahujícího se k žalované částce, tj. 800,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za prvé tři úkony dle § 14b vyhlášky po 400,00 Kč (převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) s připočtením tří režijních paušálů po 100,00 Kč, jeden úkon (účast u jednání) po 1.820,00 Kč s režijním paušálem 450,00 Kč, vše s připočtením 21% DPH v částce 791,70 Kč, celkem 5.361,70 Kč.