21 C 35/2025

Odůvodnění

1. Žalobou z 11.12.2024 domáhala se žalobkyně úhrady částky 20.000,00 Kč jako nesplacené jistiny a 5.323,00 Kč jako úroku z úvěru, vše z titulu úvěrové smlouvy z [datum] ve znění dodatků, kterou s žalovanou uzavřela jako původní věřitel [právnická osoba], která následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a bylo proto jednáno v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila.

2. Ze smlouvy o úvěru a dodatků k této smlouvě vzal soud za prokázáno, že dne [datum] uzavřeli [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako dlužník úvěrovou smlouvu, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované jistinu úvěru 1.800,00 Kč převodem na její účet a žalovaná se zavázala uhradit uvedenou částku navýšenou o úrok ve výši 405,00 Kč, a to do 23.1.2024. Následně ve dnech [datum]. až [datum] uzavřeli [právnická osoba] a žalovaná celkem dvacet jedna dodatků k uvedené úvěrové smlouvě, na základě kterých věřitel poskytl v částkách v rozmezí 300,00 Kč až 2.500,00 Kč žalované další navýšení úvěrové jistiny, kdy takto uvedené smluvní strany uzavřely dne [datum] pět dodatků k úvěrové smlouvě na celkovou částku úvěrové jistiny 3.100,00 Kč, [datum] deset dodatků k úvěrové smlouvě na celkovou částku úvěrové jistiny 6.500,00 Kč, [datum] čtyři dodatky k úvěrové smlouvě na celkovou částku úvěrové jistiny 4.100,00 Kč a [datum] dva dodatky k úvěrové smlouvě na celkovou částku úvěrové jistiny 4.500,00 Kč. Celkově tak ve dnech [datum]. až [datum] uzavřeli [právnická osoba] a žalovaná úvěrovou smlouvu a dvacet jedna dodatků k ní, na základě které [právnická osoba] poskytla žalované celkovou částku 20.000,00 Kč, kdy poskytnutí uvedené částky v celkových dvaceti dvou platbách je prokazováno výpisem z účtu žalované.

3. Dle uvedených dodatků a úvěrové smlouvy zůstalo nezměněno datum splatnosti úvěru, a to 23.1.2024.

4. K výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, zda a jakým způsobem původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla pouze obecné formulace o prověřování majetkových poměrů žalované z veřejně dostupných registrů. Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná měla v prosinci 2023 na účet poukázanou od firmy, která byla dle sdělení MSSZ [adresa] jejím zaměstnavatelem, částku 24.365,00 Kč, v lednu částku 25.360,00 Kč a v únoru 2024 9.294,00 Kč. Z uvedených výpisů z účtu mimo to vyplývá, že žalovaná čerpala řadu dalších drobných úvěrů od obdobných poskytovatelů jako [právnická osoba], přičemž z těchto výpisů z účtu dále vyplývá, že žalovaná prakticky veškeré své příjmy utrácela za účelem sázek, v důsledku čehož měla na účtu záporný zůstatek. Počet těchto sázek přitom dosahoval několika desítek v každém měsíci, přičemž absenci příjmů žalovaná vykrývala, jak bylo uvedeno výše, čerpáním dalších drobných úvěrů od jiných poskytovatelů.

5. Z přípisů adresovaných žalované vzal soud za prokázáno, že výzvou z 26.2.2024 byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, kdy uvedená výzva byla opakována přípisem z 18.7.2024 ze strany právního zástupce žalobkyně.

6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná do výše nárokované jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení, který se k této částce vztahuje. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli smlouvu dle § 2395 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále OZ) a dle zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dále bylo v řízení prokázáno, a to úvěrovou smlouvou, dvaceti jedna dodatky k uvedené smlouvě a výpisy z účtu žalované, že poskytovatel úvěru převedl na účet žalované v rozmezí dnů [datum]. až [datum] v celkem dvaceti dvou platbách celkovou částku 20.000,00 Kč, u které sjednal splatnost do 23.1.2024. Žalobkyně nedoložila, že by původní věřitel provedl jakýmkoliv relevantním způsobem prověřování úvěruschopnosti žalované, a to i přesto, že způsob čerpání úvěru (dvacet dva smluv uzavřených během osmi dnů) byl značně neobvyklý a celková částka úvěru činila 20.000,00 Kč s faktickou splatností dvaceti tří dnů od posledního čerpání jistiny úvěru. Žalobkyně nedoložila jakoukoliv listinu, kterou by původní věřitel vyžadoval za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž z výpisů z účtu žalované vyplývá, že její příjem přesahoval pouze o cca 4.000,00 Kč výši dlužné jistiny, kterou měla žalovaná uhradit do dvaceti tří dnů od posledního čerpání. Navíc bylo v řízení prokázáno, že žalovaná čerpala další drobné úvěry a že se z hlediska úvěruschopnosti jedná o osobu značně problematickou, která prakticky veškeré své příjmy utrácí v sázkách. Lze tak uzavřít, že poskytovatel úvěru zcela rezignoval na jakékoliv posouzení úvěruschopnosti žalované a nesplnil povinnost dle § 86 odst. 1, 2 zákona 257/2016 Sb., v důsledku čehož je úvěrová smlouva ve znění uvedených dvaceti jedna dodatků neplatná dle § 87 odst. 1 z téhož zákona. K uvedené neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti a v návaznosti na to posoudil nárok žalobkyně z hlediska bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo plněním bez platného právního titulu (§ 2991 a násl. OZ). Výše tohoto bezdůvodného obohacení odpovídá částce, která byla žalované fakticky vyplacena v rozmezí dnů [datum]. až [datum] převodem na účet, tedy částce 20.000,00 Kč. Za první výzvu k vydání uvedeného bezdůvodného obohacení považuje soud přípis z 26.2.2024, který byl zaslán žalované na korespondenční adresu uvedenou v úvěrové smlouvě a který byl fikcí dle § 573 OZ doručen 29.2.2024. Původní věřitel vyzval žalovanou k plnění bezodkladně (§ 1958 odst. 2 OZ), a žalovaná která tak byla povinna plnit 1.3.2024 je v prodlení ode dne následujícího, tj. od 2.3.2024. Od tohoto data náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 OZ, vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Žalobě proto bylo vyhověno do částky 20.000,00 Kč představující bezdůvodné obohacení, kterého se žalované dostalo plněním bez platného právního titulu, včetně úroku z prodlení z této částky za dobu od 2.3.2024 do zaplacení a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád, kdy žalobkyně měla ve věci úspěch do 79 % nárokované částky, neúspěch do 21 %, soud proto přiznal žalobkyni poměrnou část nákladů řízení v částce odpovídající 58 % celkových nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem 800,00 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky, neboť se jedná o formulářovou žalobu, kterou žalobkyně opakovaně uplatňuje typizovaným textem, lišícím se pouze výší nárokované částky a vyplývajícím z formulářových smluv právně i skutkově shodné nároky) za tři úkony (převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 300,00 Kč s připočtením tří režijních paušálů po 100,00 Kč a 21% DPH 252,00 Kč, celkem 2.252,00 Kč, z čehož 58 % představuje částku 1.306,00 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná zavázána.