Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 400,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400,00 Kč za dobu od 8.7.2020 do zaplacení, a na nákladech řízení částku 200,00 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně na soudním poplatku částku 1.000,00 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou z 4.12.2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 400,00 Kč s přísl. za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání.
Z potvrzení o převzetí složenky na úhradu ceny za montáž a demontáž technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla ze dne 21.6.2020 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byl pro spáchaný přestupek Městskou policií [obec] namontován na vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, což žalovaný svým podpisem stvrdil, uznal dluh za provedený úkon ve výši 400,00 Kč a zavázal se uhradit tuto částku do 14 dnů od převzetí potvrzení, tj. do 5.7.2020. Dle nařízení žalobce 9/2009 činí cena za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla 400,00 Kč přípisem z 1.10.2020, který žalovaný převzal 9.11.2020, byla žalobcem urgována úhrada dluhu.
Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v souladu s § 17a odst. 1, 3 zák. 533/1991 Sb. o obecní policii byly na vozidlo žalovaného přiloženy a odstraněny technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, přičemž dle § 17a odst. 5 cit. zákona se přiložení a odstranění těchto prostředků provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě zanechala, což je v daném případě žalovaný. Žalovaný náklady s tím spojené neuhradil, ačkoliv svůj dluh uznal co do důvodu i výše svým písemným prohlášením. V souladu s § 2053 občanského zákoníku (zák. 89/2012 Sb., dále jen o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v době uznání trvá. Výše ceny za montáž a demontáž technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla zcela odpovídá ust. článku 2 nařízení [územní celek] č. 9/2009. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i pokud jde o nárokované příslušenství, které odpovídá § 1970 o.z., vl. nař. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž jejich výše je stanovena dle vyhl. 254/2015 Sb. po 100,00 Kč za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby). Výrok II je odůvodněn § 2 odst. 3 zák. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a skutečností, že žalobce je od soudního poplatku osvobozen.