Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26.240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26.240 Kč od 13.7.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.858,90 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 8. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 26.240 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o poskytnutí studia č. [hodnota], ve které se žalobce zavázal organizovat a provádět vyučování žalovaného dle studijního plánu a žalovaný se zavázal zaplatit za tuto službu sjednanou cenu ve výši 32.000 Kč. Žalovaný však uhradil cenu pouze částečně platbou ve výši 5.760 Kč, a proto se žalobce domáhal zaplacení zbývající dlužné částky.
2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou i přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili (žalobce vyjádřil souhlas dne 24. 11. 2025, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil) a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.
5. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí studia č. [hodnota], podle které byl žalobce povinen organizovat a provádět výuku žalovaného v souladu se studijním plánem „[právnická osoba] – kurz [Anonymizováno] [Anonymizováno] “ a žalovaný byl povinen zaplatit za poskytnutou výuku sjednanou cenu ve výši 32.000 Kč. Smlouva byla uzavřena tak, že žalobce zaslal žalovanému dne 19. 1. 2024 skrze sdělenou e-mailovou adresu žalovaného znění smlouvy o poskytnutí studia a zálohovou fakturu č. [Anonymizováno] na zaplacení zálohy ve výši 5.760 Kč, která byla uhrazena ke dni 9. 2. 2024. Strany si v čl. 7 smlouvy ujednaly, že uhrazením zálohové faktury žalovaný jakožto objednatel souhlasí se zněním smlouvy v plném rozsahu, přičemž smlouva je platná úhradou jednorázové splátky školného a prvním dnem zahájení výuky.
6. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že celková odměna ve výši 32.000 Kč bude uhrazena tak, že žalovaný jakožto objednatel uhradí zálohu ve výši 5.760 Kč, přičemž částku 26.240 uhradí dotační fond Úřadu práce. Vyplacení odměny ze strany dotačního fondu Úřadu práce bylo podle čl. 5 odst. 3 bodu 5 smlouvy podmíněno absolvováním celého kurzu, minimálně však 80 % vyučovacích hodin. Z evidence docházky vyplývá, že se žalovaný zúčastnil pouze pěti vyučovacích hodin (konkrétně dne 20. 2. 2024, dne 27. 2. 2024, dne 5. 3. 2024, dne 12. 3. 2024 a dne 19. 3. 2024) z celkových 24 vyučovacích hodin. Jelikož žalovaný nesplnil sjednanou podmínku, žalobce vystavil žalovanému dne 28. 6. 2024 zálohovou fakturu č. ZAL20241569 na úhradu částky 26.240 Kč, s datem splatnosti ke dni 12. 7. 2024, když podmínky pro úhradu studijního programu Úřadem práce nebyly splněny. Žalobce následně zaslal dne 31. 1. 2025 žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému doručena 4. 2. 2025, žalovaný však ani přes to dlužnou částku nezaplatil.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
8. Podle § 1744 o. z. platí, že s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.
9. Podle § 1746 odst. 1 a 2 o. z. platí, že zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv; strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
10. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že žalobce jako poskytovatel a žalovaný jako objednatel uzavřeli nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., ve které si ujednali, že žalobce poskytne žalovanému výuku dle studijního plánu „[právnická osoba] – kurz programování v Pythonu“. Smlouva byla v souladu s § 1744 o. z. uzavřena konkludentním jednáním žalovaného, který dne 9. 2. 2024 uhradil zálohovou fakturu ve výši 5.670 Kč, načež žalobce začal ode dne 13. 2. 2024 poskytovat žalovanému výuku. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že zbývající část ceny studia ve výši 26.240 Kč bude uhrazena místo žalovaného dotačním fondem Úřadu práce za podmínky absolvování nejméně 80 % vyučovacích hodin žalovaným, což však žalovaný nesplnil, načež mu byla ze strany žalobce vyúčtována zbývající část sjednané ceny za studium ve výši 26.240 Kč. Žalovaný nehradil sjednanou cenu řádně a včas a dostal se tak do prodlení s úhradou peněžitého závazku ve smyslu § 1968 o. z.
11. Jelikož žalovaný v rámci řízení netvrdil ani nedoložil rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu uplatněný je nedůvodný, ani neprokázal, že by dlužnou část sjednané ceny žalobci uhradil, soud shledal žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl (výrok I.). Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobci též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství soud stanovil v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Náklady žalobce na řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.312 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, návrh na zahájení řízení) po 2.180 Kč, tedy celkem 6.540 Kč dle § 8 odst. 1 a. t., z náhrady hotových výdajů za výše uvedené úkony právní služby ve výši 1.350 Kč (3 x 450 Kč) dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady za účtovanou 21 % daň z přidané hodnoty za poskytnuté právní služby ve výši 1.656,90 Kč. Celkem náklady řízení žalobce představují částku 10.858,90 Kč. Soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.