29 C 167/2024

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 35 663,49 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaná informovala žalobkyni, že její výdaje jsou 22 462 Kč měsíčně, a žalobkyně je neověřila řádně, kdy je ověřila dle svého skóringového modelu, životního minima dle zák. č. 110/2006 Sb., statistických údajů o nákladech na bydlení, veřejně dostupných registrů, interních údajů vyplývajících z běžného účtu. Poté dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetové služby žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí si ujednaly úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikající, sazebník a všeobecné obchodní podmínky (dále jen „podmínky a sazebník“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do částky 35 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 20,90 % ročně z vyčerpaných prostředků a pojistné, a to ve splátkách po 870 Kč měsíčně, vždy k 14. dni kalendářního měsíce. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že žalovaná se zavazuje za služby související s úvěrem zaplatit poplatky a ceny dle sazebníku. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. A konečně si ujednaly ve smlouvě, že pokud nestane případ porušení, kterým je mimo jiné, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy, je žalobkyně oprávněna mimo jiné požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut. To oznámí žalobkyně žalované písemně s uvedením důvodu a dnem účinnosti takovéhoto opatření. Takovéto opatření nabývá účinnosti dnem doručení oznámení. Žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytla a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením, když zaplatila řádně a včas 7 splátek, splátku splatnou dne [datum] nezaplatila celou a další nezaplatila vůbec. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci fakticky zaplatila žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy celkem 5 289,59 Kč a žalobkyně to to započetla (použila) na dlužnou částku dle smlouvy, blíže specifikováno v historickém výpisu, na který žalobkyně odkázala. Žalovaná se tak s výše uvedenou splátkou a dalšími dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy. Žalobkyně upomínala upomínkami žalovanou o zaplacení splátek upomínkami z 18. 8. 2023, 24. 7. 2023, 8. 8. 2023 a 18. 9. 2023. Žalovaná přesto nezaplatila. Žalobkyně proto využila svého práva a výzvou z 6. 12. 2023, která došla žalované [datum], požadovala okamžité splacení celkové dlužné částky, tj. celé vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut, ve lhůtě do 24. 1. 2024. Tohoto dne tedy nastala splatnost úvěru. Žalovaná však ani takto vzniklou celkovou dlužnou částku nezaplatila. Žalovaná ani úrok z prodlení nezaplatila. Celková dlužná částka nyní činí 35 663,49 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 33 369,49 Kč s úrokem 3 830,49 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 33 369,49 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení 151,88 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 33 369,49 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení, blíže specifikováno v historickém výpisu, na který žalobkyně odkázala. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou z 20. 2. 2024, která byla podána na [právnická osoba]. dne [datum], k zaplacení peněžních prostředků ve lhůtě, jinak že podá žalobu.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení, ze kterého vyplynulo, jak žalovaná informovala žalobkyni v rámci posouzení své úvěruschopnosti, z prohlášení o zdravotním stavu, který potvrdil, jaký je zdravotní stav žalované, a z odpovědi z externích registrů, ze kterého vyplynulo, že žalovaná nemá v registrech evidovány dluhy z jiných smluv o úvěru a zápůjčce, soud, ač žalobkyně byla vyzvána a poučena dle § 118a o. s. ř., nechť k tvrzení, že ověřila výdaje žalované i z interních údajů vyplývajících z běžného účtu, označí důkazy, neměl za prokázáno, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaná informovala žalobkyni, že její výdaje jsou 22 462 Kč měsíčně, ale žalobkyně je neověřila řádně, kdy je ověřila dle svého skóringového modelu, životního minima dle zák. č. 110/2006 Sb., statistických údajů o nákladech na bydlení a veřejně dostupných registrů, nikoli i dle interních údajů vyplývajících z běžného účtu, jak tvrdila, alespoň k tomu tedy žádný důkaz neoznačila.Dále z výpisu z obchodního rejstříku a úplného výpisu z obchodního rejstříku, ze kterých se podávalo, že žalobkyně je zapsaná v obchodním rejstříku a jaký je její předmět podnikání, ze standartních informací o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek pro fyzickou osobu nepodnikající a sazebníku a všeobecných obchodních podmínek, ze kterých se podávalo, jaká práv a povinnosti si žalobkyně a žalovaný ujednaly ve smlouvě a podmínkách a sazebníku, výzvy k okamžitému splacení dluhu z 6. 12. 2023, včetně dodejky soud měl za prokázáno, že přesto poté dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetové služby žalobkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno] smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednaly podmínky a sazebník, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do částky 35 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 20,90 % ročně z vyčerpaných prostředků a pojistné, a to ve splátkách po 870 Kč měsíčně, vždy k 14. dni kalendářního měsíce. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že žalovaná se zavazuje za služby související s úvěrem zaplatit poplatky a ceny dle sazebníku. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy.Z historického výpisu a výpisu periodického, ze kterých se podávalo, co žalovaná plnila, co jí na co žalobkyně započetla a co zbývá k zaplacení, z dopisu „stále máte nedoplatek“ z 18. 8. 2023, 24. 7. 2023, 8. 8. 2023, 18. 9. 2023, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně a kdy a o co upomínala žalovanou, z výzvy k okamžitému splacení dluhu z 6. 12. 2023, včetně dodejky, ze kterých vyplynulo, že úvěr se stal splatným, k jakému dni a kolik činila takto vzniklá dlužná částka celkem, soud měl za prokázáno, že žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytla a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy celkem 5 289,59 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a žalobkyni tím vůči žalované vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalované.Z výzvy z 20. 2. 2024, včetně potvrzení a dodejky, ze kterých vplynulo, že a kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení, aby žalovaná věděla kolik dluží na jistině, soud měl za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z [datum], která byla podána na [právnická osoba]. dne [datum], a má se tak za to ze zákona, že došla žalované třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne [datum]. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytla a tato je čerpala ve výši 35 000 Kč a žalovaná zaplatila žalobkyni celkem 5 289,59 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 29 710,41 Kč.Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaná nic ke svým poměrům netvrdila, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalované byla 12 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaná mohla mít k dispozici volné peněžní prostředky cca 3 000 měsíčně). Žalovaná jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila žalobkyni celkem, však nevrátila. Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrokyDle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že tedy ani logicky nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet, když žalobkyně postupovala tak, jak je popsáno ve výše uvedeném zjištění soudu (v souladu s přechodným ustanovením dle § 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění). Žalobkyně proto v té chvíli nebyla oprávněna žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Žalobkyně a žalovaná přesto poté uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok a pojistné (§ 2395 o. z.). Žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytla a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci zaplatila žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy celkem 5 289,59 Kč. Při uzavření smlouvy žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však žalobkyně nebyla oprávněna žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, jak je uvedeno v právním posouzení výše, tak jestliže tak učinila, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyni vůči žalované proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalované (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná byla vyzvána k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne 24. 2. 2024. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytla a tato je čerpala ve výši 35 000 Kč a žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 5 289,59 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 29 710,41 Kč. Doba přiměřená možnostem žalované pro vrácení tak byla 12 měsíců. Žalovaná ji však nevrátila. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu, že se tak žalovaná dostala do prodlení se splněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 710,41 Kč s úrokem z prodlení a že ve zbytku, tj. co do částky 5 953,08 Kč s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I a II).Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 83 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 17 % (tj. úspěch žalované). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalované ve výši 66 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto celkové náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 424 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč, kdy podání žalobkyně z 17. 10. 2024 a z 18. 10. 2024 soud nepovažoval za potřebné k účelnému uplatňování práva, neboť tvrzení v něm uvedená byla rozhodná a měla a mohla tak být již v žalobě, dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. 66 % z těchto celkových nákladů řízení tak činí 2 859 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 859 Kč (výrok III).