29 C 269/2025

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 18 315 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalované uvedla, že žalovaná sdělila právnímu předchůdci žalobkyně, že její výdaje měsíčně jsou celkem 5 400 Kč (tj. že splátky jiných půjček či úvěrů nemá, bydlí ve vlastním, náklady na služby spojené s bydlením má 4 500 Kč měsíčně, náklady na ostatní má 900 Kč měsíčně), právní předchůdce žalobkyně však neuvedl, že je ověřil, z čeho, a uvedl výslovně, že k tomu důkazy nemá k dispozici. Poté dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek [Anonymizováno] a SMS smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky, (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 36,5 % ročně, tj. 125 Kč, a poplatek za úvěr ve výši 1 500 Kč, a to do 25 dnů od poskytnutí, tj. do [datum]. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě poskytnutí služeb souvisejících s úvěrem se žalovaná zavazuje zaplatit ceny v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaná zavazuje zaplatit ujednané náklady v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním déle než 30 kalendářních dnů se žalovaná zavazuje zaplatit další ujednané náklady v ujednané výši. Dále si strany ujednaly, že v případě prodlení s plněním se žalovaná zavazuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení nesplacené jistiny. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalované použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně plnil řádně a včas, když peněžní prostředky poskytl žalované a tato je převzala ve výši celkem 10 000 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas, když nezaplatila ničeho. Žalobkyni vznikly také pro prodlení žalované náklady a smluvní pokuta, blíže uvedeno v žalobě. Žalovaná ani tyto nezaplatila. Právní předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně a poté tento další právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na dalšího právního předchůdce žalobkyně a poté tento na žalobkyni. Žalovaná byla výzvou z [datum], která byla podána na [právnická osoba]. téhož dne a došla tak žalované, vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky, jinak že podá žalobu u soudu. Dlužná částka ze smlouvy tak nyní činí celkem 18 315 Kč s příslušenstvím a sestává z dlužné jistiny 10 000 Kč, úroku ve výši 125 Kč, poplatku za úvěr ve výši 1 500 Kč, nákladů „na administraci“ 700 Kč, nákladů „za upomínání“ 1 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, a dále ze smluvní pokuty ve výši 4 190 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Po zahájení řízení vzala žalobkyně žalobu zpět zčásti, tj. v rozsahu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 315 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, tj. co do částky 125,00 Kč představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 500,00 Kč představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky 800,00 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 700,00 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky 1 000,00 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky 4 190,00 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení. Sud byl tak povinen v tomto rozsahu řízení zastavit (§ 96 odst. 1–4 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.)Z „klient ID“, ze kterých vyplynulo, co sdělil při posouzení úvěruschopnosti žalovaná žalobkyni a co a z čeho to ověřila, soud neměl za prokázáno, že nastaly skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, resp. že nastaly všechny, když co se týká konkrétně výdajů žalované, i když žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně sdělila, jaké jsou její výdaje měsíčně, není zřejmé, zda je žalobkyně skutečně ověřila, z čeho, sama výslovně uvedla, že k tomu nemá k dispozici důkazy.Z výpisu z obchodního rejstříku, ze kterého se podávalo, kdo je žalobkyně a v rámci jaké činnosti podnikala, dále ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, předsmluvního formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecných obchodních podmínek, ze kterých vyplynulo, že a kdy a o čem poté uzavřeli smlouvu, soud měl za prokázáno, že přesto poté dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek [Anonymizováno] a SMS smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 36,5 % ročně, tj. 125 Kč, a poplatek za úvěr ve výši 1 500 Kč, a to do 25 dnů od poskytnutí, tj. do [datum]. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalované použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy.Z potvrzení [právnická osoba]., ze kterého vyplynulo, co plnil právní předchůdce žalobkyně žalované a co plnila žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně ze smlouvy, soud měl za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně skutečně peněžní prostředky poskytl žalované a tato je převzala ve výši celkem 10 000 Kč. Žalovaná do dne rozhodnutí soudu v této věci neplnila řádně a včas, kdy nezaplatila na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalované vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalované. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl 10 000 Kč a žalovaná neplnila žalobkyni ničeho, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, 10 000 Kč.Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, ze kterých vyplynulo, jaká je obvykle pro vrácení takové jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žadatele o úvěr a proto i žalované, soud měl za prokázáno, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalované byla 3 měsíce (když soud uvažoval tak, že žalovaná mohla mít k dispozici volné peněžní prostředky cca maximálně 3 000 měsíčně).Z tabulek „ID“, výzvy k uhrazení, předžalobní výzvy z [datum], včetně podacího archu, ze kterých vyplynulo, kdy vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky dle žaloby, soud měl za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že se dozvěděla, že a v jaké výši má vrátit jistinu, resp. její zbytek, výzvou z [datum], která byla podána na [právnická osoba]. téhož dne, a má se tak za to ze zákona, že došla žalované třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne [datum]. Žalovaná je však nevrátila. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním. Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila.Ze smluv o postoupení pohledávek, tabulky „přehled“, ze kterých se podávalo, že, kdy a o čem si ujednali právní předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně a poté tento další právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na dalšího právního předchůdce žalobkyně a další právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou další právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrokyDle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch prostředky do ujednané výše, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednaný úrok a ujednané náklady v ujednané splatnosti (§ 2395 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky žalované a tato je převzala ve výši 10 000 Kč. Od uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci žalovaná nezaplatila na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinil, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalované proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalované (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná byla vyzvána k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne [datum]. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl ve výši 10 000 Kč a žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 10 000 Kč. Doba přiměřená možnostem žalované pro vrácení byla 3 měsíce. Žalovaná ji však nevrátila. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, ve zbývajícím rozsahu po zpětvzetí žaloby zčásti, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok II.).Žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zčásti zastaveno, a měla ve zbytku věci úspěch jen částečný, celkově tak v rozsahu cca 42 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 58 % (úspěch žalované). Soud tak zvážil poměr úspěchu a neúspěchu a měl by za to, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).