29 C 294/2022

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 10 903,85 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky v částce ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž první 7. dne od data uzavření smlouvy, a to do rukou ujednané osoby. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaná však neplatila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 7 270 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl dle smlouvy nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 5 631,01 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 5 631,01 Kč s úrokem z prodlení 11 448,92 Kč a dále ve zákonné výši z částky jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, poté dne [datum] uzavřeli písemně další smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky v částce ve výši 6 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 3 984 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 3192 Kč, přičemž první 7. dne od data uzavření smlouvy, a to do rukou ujednané osoby. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaná však neplatila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 1 210 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl dle smlouvy nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 5 272,84 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 5 272,84 Kč s úrokem z prodlení 10 567,14 Kč a dále ve zákonné výši z částky jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Po zahájení řízení žalobkyně vzala žalobu v případě nároku z titulu smlouvy z [datum] co do částky 5 272,84 Kč, tedy celé jistiny, s úrokem z prodlení, tedy celým úrokem z prodlení, zpět a soud v tomto rozsahu řízení proto zastavil (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.) (výrok I.).
K projednání zbytku věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).
Z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky v částce ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, kdy si neujednali co představuje a popř. z čeho sestává, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž první 7. dne od data uzavření smlouvy, a to do rukou ujednané osoby. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaná však neplatila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 7 270 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl dle smlouvy nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 2 730 Kč s příslušenstvím, sestávajících z jistiny 2 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od 29. 1. 2006 do zaplacení. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy, oznámení o postoupení ze dne [datum] včetně přílohy a předžalobní výzvy ze dne 11. 11. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 2 730 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 2 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od 29. 1. 2006 do zaplacení.
Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek, to vše ve splátkách (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 657 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (v souladu s přechodným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru dle § 2 písm. a) zák. č. 321/2009 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změněn zákona č. 64/1986). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalované zaplatit souhrnný poplatek je však neplatné, neboť se příčí dobrým mravům a obchází zákon (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 39 obč. zák.). Souhrnný poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly, za co je nebo popř. z čeho sestává, činí 6 640 Kč, spotřebitelský úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici) činí 10 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy souhrnný poplatek dosahoval 67 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána na 1 rok, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno vůbec, za co poplatek je, resp. z čeho sestává, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaná nezaplatila splátky řádně a včas. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 7 270 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu Vzhledem k právnímu posouzení soudu výše, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně nezapočetl plnění žalované řádně. Soud tedy plnění žalované započetl znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila (pouze) 2 730 Kč. Žalovaná se tím dostala do prodlení. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 517 odst. 2 obč. zák.). Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Celková dlužná částka tak nyní činí 2 730 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 2 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od 29. 1. 2006 do zaplacení. Soud proto ve zbývajícím rozsahu po zastavení řízení zčásti rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 730 Kč s úrokem z prodlení (výrok II.), a ve zbytku, tj. co do částky 2 901,01 Kč s úrokem z prodlení, že žaloba se zamítá (výrok III.) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
Žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno zčásti, a ve zbytku měla ve věci úspěch částečný, tedy je třeba mít za to, že měla úspěch v rozsahu cca 25 % návrhu v žalobě, neúspěch pak v rozsahu cca 75 % (úspěch žalované). Soud proto náklady řízení poměrně rozdělil a žalované by tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni ve výši 50 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).