Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

29 C 89/2025

Soud: Městský soud v BrněDatum rozhodnutí: 2025-12-18Č. j.: 29 C 89/2025-37Samosoudkyně: Mgr. Romana SobolováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-03-19Předmět řízení: 24 773,26 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:MSBR:2025:29.C.89.2025.1
náhrada nákladůlhůtypodnikatelsmlouva o úvěrunáklady řízeníobchodní rejstříkpeněžité plnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 1. 11. 2026 máme 601 789 z 612 467 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (14) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 350,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 4. 4. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 422,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 652,78 Kč od 1. 8. 2024 do 3. 4. 2025 a z částky 11 652,78 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 24 773,26 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně příjmů a výdajů žalovaného, žalovaný sdělil žalobkyni, že jeho výdaje měsíčně jsou celkem 26 000 Kč (tj. na splátky jiných půjček či úvěrů 4 000 Kč, na bydlení 5 000 Kč, na další nezbytné 2 000 Kč, na ostatní zbytné 1 500 Kč), žalobkyně to ověřila z dokumentů vyžádaných od žalovaného a z databází, neuvedla ale, z kterých konkrétně, a sama uvedla, že žalovaný jí sdělil, že má měsíčně příjmy má měsíčně příjmy 30 000 Kč, ona ověřila, že má 27 276 Kč, a bude tak schopen z zbylých 1 276 Kč úvěr splácet. Poté dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek [Anonymizováno] a SMS smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky a Formulář pro informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele a Předpis denních splátek (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše (rámce) 63 500 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 0,983 % denně, poplatek za vyplacení tranše (peněžních prostředků) ve výši 1,99 % v 30 denních splátkách nebo měsíčních splátkách, kdy způsob určení je uveden v podmínkách lze je vždy k datu další uvedena v klientské sekci, k 30. dni po čerpání, nebo k 29. dni v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě poskytnutí služeb souvisejících s úvěrem se žalovaný zavazuje zaplatit ceny v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy. Dále si strany sjednaly ve smlouvě, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr, kdy předtím je povinna vyzvat žalovaného k zaplacení dlužných splátek alespoň se lhůtou 30 dnů. Žalobkyně plnila řádně a včas, když peněžní prostředky poskytla žalovanému a tento je převzal ve výši celkem 11 500 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, když se dostal do prodlení se splátkami. Žalobkyně písemně upomínkou upomenula žalovaného o zaplacení dlužných splátek. Žalovaný nezaplatil. Žalobkyně tak smlouvu vypověděla. Žalovaný byl výzvou z [datum], která byla podána na [právnická osoba]. téhož dne, a došla tak žalovanému, vyzván žalobkyní k zaplacení, jinak že podá žalobu u soudu. Dlužná částka ze smlouvy tak nyní činí celkem 24 793,26 Kč s příslušenstvím a sestává z dlužné jistiny a poplatku ve výši 11 350,80 Kč, poplatku za vyplacení tranší ve výši 175,30 Kč, úroku ve výši 13 120,48 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 126,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od 1. 8. 2024 do zaplacení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K projednání věci soud nenařídil jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, kdo je žalobkyně a v rámci jaké činnosti podnikala. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti a splátek [právnická osoba]., obecních principů posuzování a filozofie společnosti a identifikovaných příjmů, ze kterých vyplynulo, co sdělil při posouzení úvěruschopnosti žalovaný žalobkyni a co a jak to ověřila, soud zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nenastaly, resp. ne všechny, když co se týká konkrétně např. výdajů žalovaného, i když žalovaný žalobkyni sdělil, jaké jsou jeho výdaje měsíčně, není zřejmé, jak to žalobkyně konkrétně ověřila, a především již z porovnání výše zbylých příjmů měsíčně 1 276 Kč, které tvrdí sama žalobkyně, a výše ujednaného úvěru 63 500 Kč, kterou tvrdí sama žalobkyně, kdy navíc žalovaný splácí již splátky dle 4 dalších smluv o úvěru či zápůjčce, je zřejmé, že je tu vysoké riziko, že nebude schopen splácet úvěr řádně a včas.Ze smlouvy z [datum], autorizace ověření totožnosti, přílohy – Předpisu denních splátek, Údajů o poskytování informací pro spotřebitele, Všeobecných obchodních podmínek a souhlasu se zpracováním, ze kterých vyplynulo, že a kdy o čem poté uzavřeli smlouvu, soud zjistil, že přesto poté dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek [Anonymizováno] a SMS smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše (rámce) 63 500 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 0,983 % denně, poplatek za vyplacení tranše (peněžních prostředků) ve výši 1,99 % v 30 denních splátkách nebo měsíčních splátkách, kdy způsob určení je uveden v podmínkách lze je vždy k datu další uvedena v klientské sekci, k 30. dni po čerpání, nebo k 29. dni v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě poskytnutí služeb souvisejících s úvěrem se žalovaný zavazuje zaplatit ceny v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy. Dále si strany sjednaly ve smlouvě, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr, kdy předtím je povinna vyzvat žalovaného k zaplacení dlužných splátek alespoň se lhůtou 30 dnů. Neujednali si, že žalobkyně je oprávněna podat výpověď.Z [Anonymizováno] a z přehledu bankovních transakcí, ze kterých vyplynulo, co plnila žalobkyně žalované a co plnil žalovaný žalobkyni, soud zjistil, že žalobkyně skutečně peněžní prostředky poskytla žalovanému a tento je převzal ve výši celkem 11 500 Kč. Žalovaný do dne rozhodnutí soudu v této věci nesplácel řádně a včas, kdy zaplatil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy celkem 149,20 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a žalobkyni tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechala 11 500 Kč a žalovaný plnil žalobkyni 149,20 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, 11 350,80 Kč.Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, ze kterých vyplynulo, jaká je obvykle pro vrácení takové jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žadatele o úvěr a proto i žalovaného, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 4 měsíce (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky cca 3 000 měsíčně).Z výzvy z [datum], včetně podacího lístku, ze kterých vyplynulo, kdy vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky dle žaloby, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že se dozvěděl, že a v jaké výši má vrátit jistinu, resp. její zbytek, výzvou z [datum], která byla podána na [právnická osoba]. téhož dne, a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne [datum]. Žalovaný je však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrokyDle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně proto v té chvíli nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch prostředky do ujednané výše, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednaný úrok a poplatky v ujednaných splátkách (§ 2395 o. z.). Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalovanému a tento je převzal ve výši 11 500 Kč. Od uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci žalovaný zaplatil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy 149,20 Kč. Při uzavření smlouvy žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však žalobkyně nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinila, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyni vůči žalovanému proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl vyzván k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne [datum]. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytla ve výši 11 500 Kč a žalovaný zaplatil žalobkyni 149,20 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 11 350,80 Kč. Doba přiměřená možnostem žalovaného pro vrácení byla 4 měsíce. Žalovaný ji však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 350,80 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do částky 13 422,46 Kč s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I. a II.).Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 46 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 54 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a měl pak za to, že žádnému z účastníků tak nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací