Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 16 000 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně od 2. 6. 2022 do zaplacení do právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou podanou soudu dne 8. 2. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 16 000 Kč s 11,75% úroky z prodlení od 2. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], poskytl žalovanému po jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru částku 16 000 Kč. Žalobkyně však požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Právní předchůdce žalobce. poskytl žalovanému celkem [PSČ obec] bankovním převodem z účtu [právnická osoba] na účet žalovaného č. [č. účtu] pod VS [var. symbol]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z výpisu z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poukázal na účet žalovaného č. zaslal dne [datum] na účet žalovaného č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] dne [datum] částku 16 000 Kč.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 22. 5. 2022, který byl podán k poštovní předpravě téhož dne. Současně byla dne 22. 5. 2022 žalovanému doručována předžalobní výzva, kterou byla žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě žalované částky do 3 dnů.Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, protože v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl dne [datum] peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které mu však žalovaný přes výzvu k úhradě nevrátil. Žalobci proto vznikl dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 16 000 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle ust. § 1879 OZ postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 16 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 26. 7. 2019. Dle ust. § 573 OZ výzva došla žalovanému tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 5. 2022. Žalovaný se tak dostal do prodlení dne 29. 5. 2022.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, jeho neúspěch tvořil pouze nepatrnou část, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 16 000 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč;celkem 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.