Rozsudek ze dne 22. 4. 2024
Výrok byl opraven usnesením ze dne 5. 11. 2024 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že jednotka č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], způsob využití garáž, vymezená dle zákona č. 72/1994 Sb. v budově [adresa], č. p. [Anonymizováno], garáž stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/97 na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno], garáž, na LV č. [hodnota], stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/97 na pozemcích p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (ostatní plocha) a p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (ostatní plocha), na LV č. [hodnota], vše zapsané u Katastrálního úřadu pro [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], kat. úz. [adresa], je součástí společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 16 940 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že ve společném jmění žalobkyně a žalovaného je nemovitost – garáž a spoluvlastnické podíly blíže specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že za trvání manželství a to dne 31. 5. 2010 nabyli žalobkyně a žalovaný do společného jmění manželů garáž č.p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] vymezenou v budově č.p. [Anonymizováno] zapsané na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] a dále spoluvlastnický podíl ve výši 1,97 na společných částech budovy hromadné garáže [adresa] /[Anonymizováno]. Přestože byla shora identifikovaná garáž nabyta za trvání manželství do společného jmění manželů, v katastru nemovitostí je jako vlastník věci uveden toliko žalovaný. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], ke dni podání žaloby nebylo pravomocně rozvedeno a výše uvedená specifikovaná garáž byla nabyta za trvání manželství, náleží předmětná garáž do společného jmění manželů a je nerozhodné, zda právní jednání učinil pouze jeden z manželů nebo oba společně. Naléhavý právní zájem spatřuje v tom, že prostřednictvím soudního rozhodnutí bude dosaženo souladu skutečného a katastrálního stavu a rovněž proto, že ze strany žalovaného je žalobkyni vyhrožováno převedením vlastnického práva ke shora identifikované garáži na třetí osobu.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, dle jeho názoru účastníci nenabyli garáž do společného jmění. V kupní smlouvě je správně jako kupující uvedený žalovaný, neboť finanční prostředky získal výlučně od rodičů na zakoupení předmětné garáže. Částka 150 000 Kč byla 30. 3. 2009 převedena na úhradu kupní ceny z účtu matky žalovaného a částka 156 400 Kč na úhradu kupní ceny byla složena žalovaným do pokladny dne 26. 11. 2009 a to z prostředků, které mu matka předala s tím, že tato je téhož dne vyzvedla ze svého účtu.
3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že vzhledem k tomu, že žalovaný v rozhodné době pracoval pro matku, nedostával za svoji práci mzdu, má žalobkyně zato, že tvrzenou ústní darovací smlouvou bylo zastřeno jiné právní jednání. Skutečnou povahou jednání totiž byla výplata nakumulované mzdy, popřípadě jiné odměny, kterou žalovaný použil na koupi předmětné garáže. Dle výpisu z rejstříku ekonomických subjektů podnikal žalovaný až od 31. 5. 2010, což je shodou okolností datum shodné s podpisem kupní smlouvy. K výzvě soudu pak žalobkyně v rámci skutkových dotvrdila, že jí není známo na základě jakého právního jednání pro matku žalovaný práci vykonával, zda pobíral od matky nějakou odměnu, žalobkyně se o toto nijak nezajímala. Vzhledem k tomu, že žalovanému nebyla vyplácena žádná mzda či odměna, tyto prostředky byly kumulovány na účtu matky žalovaného, jedná se o finanční prostředky za rok 2009, kdy žalovaný nepobíral žádnou mzdu a z těchto prostředků pak byla zaplacena kupní cena za garáž.
4. K výzvě soudu pak žalovaný dotvrdil, že k účtu matky neměl přístup, příkaz k úhradě zálohy na garáž zadala matka, která mu řekla, že mu koupí garáž, neboť on sám neměl finanční prostředky. Další výběr z účtu ve výši 150 000 Kč provedla matka žalovaného. Tuto částku matka předala jeho otci a ten s ním šel zaplatit zbývající část kupní ceny přímo na pokladnu společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. On sám peníze neměl ani v ruce. Zbývající částku ve výši6 400 Kč uhradil otec žalovaného. Žalovaný v rámci skutkových tvrzení doplnil, že s matkou spolupracoval, nevzpomíná si jakou formou to bylo v roce 2009. Z účtu matky se hradilo jeho sociální a zdravotní pojištění, vše na děti, matka mu vyplácela v hotovosti finanční prostředky, aby měl na živobytí, protože v té době manželka byla na úřadu práce a to v podstatě od roku 1998, kdy byla na mateřské dovolené, poté na úřadu práce jako nezaměstnaná. Dohodu ohledně odměny s matkou neměli, prostě si vycházeli vstříc, pomáhali si jako rodina.
5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.
6. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že tito uzavřeli manželství dne [datum]. Ze shodných tvrzení soud zjistil, že ke dni podání žaloby manželství nebylo pravomocně rozvedeno.
7. Z kupní smlouvy o prodeji garážové jednotky a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy hromadné garáže a pozemků uzavřené dle § 588 a násl. obč. zák. mezi prodávajícím [adresa] a kupujícím [Jméno zainteresované osoby 1/0], bytem [adresa] soud zjistil, že žalovaný nabyl do vlastnictví garážovou jednotku č. [hodnota], která se nachází ve druhém nadzemním podlaží budovy hromadných garáží na [adresa], kdy součástí garážové jednotky jsou uzamykatelná garážová vrata, vnitřní elektrické rozvody, elektroměrová skříň s vlastním poměrovým měřením a k nim připojené instalační předměty, ke garážové jednotce přísluší rovněž spoluvlastnický podíl ve výši 1,97 na společných částech budovy hromadné garáže a spoluvlastnický podíl ve výši 1,97 na pozemcích p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] nacházející se v Brně, k. ú. [adresa]. Z čl. IV. kupní smlouvy soud zjistil, že dohodnutá kupní cena 156 400 Kč byla zaplacena ve dvou splátkách. 150 000 Kč včetně DPH bylo zaplaceno dne 31. 3. 2009 a 156 400 Kč včetně DPH bylo zaplaceno dne26. 11. 2009. Kupní smlouva byla sepsána dne 21. 5. 2010. Pokud jde o bankovní spojení u prodávajícího [Anonymizováno]. bylo uvedeno bankovní spojení: č. účtu [č. účtu] a u žalovaného jako kupujícího bylo uvedeno bankovní spojení č. účtu [č. účtu]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20. 2. 2023 pro obec [adresa], k.ú. [adresa] soud zjistil, že jako vlastník nemovitosti a to garáže č. jednotky [Anonymizováno] včetně podílu na společných částech domu a pozemku je zapsán žalovaný. Právní účinky vkladu práva vznikly ke dni2. 7. 2010.
8. Z příjmového pokladního dokladu č. [tel. číslo] ze dne 26. 11. 2009 vystaveného společností [Anonymizováno]. soud zjisitl, že dne 26. 11. 2009 byla uhrazena na pokladně společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. částka 156 400 Kč [Jméno zainteresované osoby 1/0], bytem [adresa]. Z výpisu z účtu [jméno FO] – [č. účtu] a to za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 soud zjistil, že dne 30. 3. 2009 byla z tohoto účtu provedena odchozí platba ve výši 150 000 Kč a to na účet č. [č. účtu] – bankovní spojení dle kupní smlouvy společnosti [Anonymizováno].s. Dne 26. 11. 2009 byl proveden výběr v hotovosti z účtu č. [č. účtu] ve výši 150 000 Kč. Majitelem účtuč. [tel. číslo] /[Anonymizováno] byla [jméno FO], disponentem účtu byl [jméno FO] bytem [adresa] (otec žalovaného). Mezi účastníky bylo nesporné, že z předmětného účtu bylo hrazeno zdravotní a sociální pojištění žalovaného. Z transakcí uskutečněných v průběhu roku 2009 na předmětném účtu soud zjistil, že se jedná o podnikatelský účet matky žalovaného, kdy obrat během roku 2009 představoval částku přes 3 miliony Kč.
9. Z úplného výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2009 do 31. 1. 2009 soud zjistil, že majitelkou účtu byla [Jméno zainteresované osoby 0/0] – žalobkyně. Z předmětného účtu soud zjistil, že na tento přicházely platby z úřadu práce Brno ve výši v průměru 3 800 Kč, z tohoto účtu bylo hrazeno SIPO ve výši cca 7 800 Kč měsíčně, dále úhrada [Anonymizováno] -[Anonymizováno], dne 6. 1. 2009 byla pokladnou na předmětný účet zaplacena částka 9 000 Kč, dne 23. 6. 2009 částka 10 500 Kč, dne 20. 7. 2009 částka 5 000 Kč, dne 11. 8. 2009 částka 6 000 Kč, dne 9. 10. 2009 částka 8 000 Kč, dne 12. 11. 2009 částka 9 000 Kč, dne 4. 12. 2009 částka 6 000 Kč, mimo tyto platby byla připsána na účet vedený na jméno žalobkyně částka 15 000 Kč a to z účtu [tel. číslo] [Anonymizováno] [jméno FO]. Číslo účtu vedeného na žalobkyni [tel. číslo] /[Anonymizováno] bylo uvedeno jako bankovní spojení žalovaného v kupní smlouvě ze dne 31. 5. 2010. Z výpisu ekonomických subjektů ke dni 16. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný získal oprávnění k podnikání ke dni 31. 5. 2010.
10. Z přípisu zástupkyně žalobkyně ze dne 20. 2. 2023 a z doručenky z téhož data soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k podpisu souhlasného prohlášení, že garáž je předmětem společného jmění manželů.
11. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že tato je matkou žalovaného. K jejímu účtu neměl nikdo jiný přístup, příkaz k úhradě částky 150 000 Kč provedla proto, že chtěla zaplatit garáž a darovat ji synovi. V té době se teprve garáž stavěla, následně vybrala 150 000 Kč a 6 000 Kč osobně. Doplatek částky 156 000 Kč šel platit manžel se synem přímo na Prefu. Částku 6 000 kč, které chyběly po výběru částky 150 000 Kč platili ze svého. Se synem se dohodli tak, že mu garáž zaplatí a darují. Na účtu vedeného u [Anonymizováno] byly finanční prostředky její, manželův důchod, platilo se z toho pojištění bytu. V roce 2009 ještě podnikala, podnikání bylo zaměřeno na náhradní díly do [Anonymizováno], jednalo se o nákup a prodej. V roce 2009 byl u ní žalovaný zaměstnaný, je pravdou, že mu platila zdravotní a sociální pojištění. Nepamatuje si zda měl žalovaný pracovní smlouvu v písemné podobě, neplatila mu mzdu, byl její pomocník. V té době žalovanému nic nevyplácela, teprve u ní začal pracovat.
12. Z výpovědi svědka [jméno FO] Apostilidise soud zjistil, že tento je otec žalovaného, pokud jde o garáž tuto zaplatili s manželkou, protože syn potřeboval garáž, měl auto. Oni měli peníze, které našetřili, proto mu garáž koupili. Peníze v hotovosti žalovanému předávali podle potřeby.
13. Z výpovědi žalovaného slyšeného jako účastníka řízení soud zjistil, že garáž mu koupili rodiče, byl to jejich návrh, protože on v té době neměl peníze. Vše se hradilo z účtu rodičů, pak se dozvěděl, že ten účet byl dohromady, jak firemní, tak soukromý. V té době se dozvěděli, že v [Anonymizováno] se budou stavět garáže, a protože on sám peníze neměl sami rodiče navrhli, že mu garáž koupí. V té době vlastní účet u banky neměl, soukromý účet měl pouze se ženou, k tomuto účtu měl přístup. Nevzpomíná si, zda v té době již podnikal sám, ale určitě podnikal s rodiči. Nemá již k dispozici daňová přiznání, pokoušel se je sehnat, ale finanční úřad mu nevyšel vstříc. V současné době je osoba spolupracující a to posledních 8 nebo 9 let, nevzpomíná si jak to bylo dřív. Matka mu dávala peníze v hotovosti, něco málo na účet, ale většinou to bylo hotově. Z těchto peněz ještě šetřil synovi i dceři stavební spoření. Stavební spoření [právnická osoba] se hradilo z účtu rodičů, na tom se dohodli. Pokud chodili nějaké platby na účet, který měli s manželkou, byly to jeho peníze na chod rodiny, neboť v té době manželka nepracovala, byla vedena na úřadu práce, neměla žádný výdělek. Pokud jde o koupi garáže opakovaně žalovaný uvedl, že rodiče přišli za ním, že mu koupí garáž. Pokud pracoval pro matku, ta mu vyplácela výdělek v hotovosti, ze kterého žili a manželkou [právnická osoba].
14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 3. 1997 manželství. Toto manželství ke dni podání žaloby stále trvalo. Dne 31. 5. 2010 uzavřel žalovaný jako kupující se společností [Anonymizováno].s. jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej garážové jednotky č. [hodnota], nacházející se ve druhém nadzemním podlaží budovy hromadných garáží na [adresa], stojící na pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa] včetně spoluvlastnického podílu ve výši 1,97 na společných částech budovy hromadné garáže a pozemků. Vlastnické právo k předmětné garáži žalovaný nabyl s právními účinky vkladu ke dni 2. 7. 2010. Kupní cena za předmětnou garáž byla hrazena ve dvou splátkách a to dne 31. 3. 2009 ve výši 150 000 Kč, kdy příkaz k úhradě této částky byl zadán dne 30. 3. 2009 z účtuč. [tel. číslo] /[Anonymizováno], který byl účtem matky žalovaného. K tomuto účtu žalovaný neměl zřízeno dispoziční právo. Další část kupní ceny předmětné garáže byla uhrazena dne26. 11. 2009 ve výši 156 400 Kč, kdy téhož dne byl učiněn výběr hotovosti z účtu matky žalovaného ve výši 150 000 Kč. Z výpovědi svědků matky a otce žalovaného soud zjistil, že zbývající částku nad 150 000 Kč hradili ze svého. Platba byla provedena v hotovosti na pokladně společnosti [Anonymizováno]. za účasti žalovaného a jeho otce. Z výpovědi svědků matky a otce žalovaného a výpovědi žalovaného, slyšeného jako účastníka řízení vzal soud za prokázané, že předmětné finanční prostředky žalovanému darovali za účelem koupě garáže.
15. Dle ust. § 80 o.s.ř. se určení zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
16. Soud shledal, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť se jedná o nemovitou věc evidovanou v katastru nemovitostí a žalobkyně nemá jinou možnost, jak docílit změny zápisu vlastnictví k předmětné nemovité věci v katastru nemovitostí.
17. Dle ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
18. Manželské majetkové právo spadá dle nové právní úpravy do kategorie práva rodinného, nicméně přechodné ustanovení je shodné jak pro práva věcná tak rodinná, tudíž se majetkový režim manželství řídí bez ohledu na okamžik jeho vzniku novým právem. Zda určitá věc patří či naopak není součástí společného jmění manželů, je pak nutno posuzovat podle právní úpravy, účinné v době, kdy byla věc nabyta, neboť se jedná o vznik právního poměru týkajícího se této věci. V posuzované věci soud tudíž aplikoval úpravu obsaženou v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále obč. zák.).
19. Dle ust. § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů, nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou majetku získaného z dědictví nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl danou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo, jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, dále závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazku týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkových poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
20. Dle ust. § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.
21. Soud aplikoval shora citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Platí zde vyvratitelná právní domněnka, že není-li prokázán opak, má se zato, že majetek nabytý a dluhy vzniklé za trvání manželství, tvoří společné jmění manželů. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Jedná se o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdil. Na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věc je ve společném jmění manželů, leží důkazní břemeno, že věc nabyli manželé, alespoň jeden z nich za trvání manželství. Pokud se toto nabytí prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které v takovém případě věc ze společného jmění vylučují, bude na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností. V řešeném sporu bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala, že předmětná nemovitost byla nabyta alespoň jedním z manželů za trvání manželství. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala. Dále bylo prokázáno, že ke dni podání návrhu manželství žalobkyně a žalovaného stále trvalo. V řízení nebylo tvrzeno, že by došlo k modifikaci zákonného rozsahu společného jmění manželů. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal opak, tj. aby domněnku, že předmětná nemovitost patří do společného jmění manželů vyvrátil. Z výpisu z účtu matky žalovaného č. [č. účtu] z roku 2019 soud zjistil, že matka žalovaného byla majitelkou předmětného účtu, z tohoto účtu byla realizována platba ve výši 150 000 Kč dne 31. 3. 2009 na účet prodávajícího ([Anonymizováno].s.), následně dne 26. 11. 2019 byl učiněn výběr v hotovosti ve výši 150 000 Kč, který byl téhož dne na pokladně prodávajícího uhrazen. Z výpovědi matky žalovaného, otce žalovaného a výpovědi žalovaného, vzal soud za prokázané, že vůle rodičů žalovaného byla darovat žalovanému finanční prostředky ve výši kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne 31. 5. 2010 a to právě za účelem pořízení garáže specifikované v kupní smlouvě, jež je předmětem tohoto řízení. Tvrzení žalobkyně o tom, že na účtu matky žalovaného byla kumulována odměna či mzda žalovaného a z těchto naspořených finančních prostředků měla být uhrazena kupní cena, nebyla v řízení prokázána. Naopak byla vyvrácena tvrzením svědků, kdy tito projevili vůli darovat žalovanému finanční prostředky, které měli uloženy na svém účtu. Darovací smlouva vzniká zpravidla reálně tj. projevem vůle dárce předmět daru bezplatně přenechat a projevem vůle obdarovaného dar přijmout, spojený s odevzdáním a přijetím předmětu daru. Jak dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 33 Cdo 583/2017 odevzdání a převzetí daru je splněno i bez fyzického předání darované věci do rukou obdarovaného a stačí tedy jednání z něhož vyplývá vůle obou stran, aby se obdarovaný stal držitelem věci, záleží vždy na okolnostech konkrétního případu, zejména na povaze darované věci, na situaci v níž k darování došlo apod. Předpoklad odevzdání a převzetí věci byl v tomto případě naplněn uhrazením kupní ceny, za kterou žalovaný zakoupil předmětnou garáž. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný předmětnou garáž zakoupil ze svých výlučných prostředků a žalovaný se tak stal výlučným vlastníkem předmětné garáže, a tudíž tato garáž nespadá do masy společného jmění manželů. Ze všech shora uvedených důvodů, soud žalobu zamítl.
22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v odměně za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. § 9 odst. 4 písm. b) a to za pět úkonů právní pomoci (převzetí, sepis, vyjádření, 3 x účast u jednání) po 2 500 Kč, 5 x režijní paušál po 300 Kč + DPH ve výši 21 %.
Usnesení ze dne 5. 11. 2024
Výrok
Výrok II. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2024, č. j. 33 C 69/2023-70, se opravuje v částce nákladů řízení, které je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, tak, že částka správně zní 20 570 Kč.Celý výrok II. tedy správně zní:„Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 20 570 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.“
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že ve společném jmění žalobkyně a žalovaného je nemovitost – jednotka č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 204, způsob využití garáž, vymezená dle zákona č. 72/1994 Sb. v budově [adresa], č. p. [Anonymizováno], garáž stojící na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zapsaná na LV č. [hodnota], a s ní spojené spoluvlastnické podíly na společných částech. Soud žalobu zamítl a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. V písemném vyhotovení rozsudku ovšem došlo k chybě v počtech.
2. Podle ust. § 164 občanského soudního řádu platí, že předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.
3. Z odůvodnění rozsudku ohledně nákladového výroku vyplývá, že soud správně stanovil odměnu za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy sazba za jeden úkon právní služby měla činit 3 100 Kč. Při samotném výpočtu náhrady nákladů řízení však soud v rozporu se svým odůvodněním počítal s částkou 2 500 Kč. Jde tedy o zjevnou nesprávnost, kterou je nezbytné opravit postupem dle § 164 o. s. ř.
4. V souladu s § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu je tarifní hodnotou ve věcech, kdy je předmětem řízení určení, zda tu je právní vztah nebo právo k nemovité věci, částka 50 000 Kč. Sazba za jeden úkon právní služby pak je 3 100 Kč. V souladu s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně tudíž měla celková přiznaná náhrada nákladů řízení žalovaného činit 20 570 Kč za 5 úkonů právní služby á 3 100 Kč, 5 režijních paušálů á 300 Kč a daň z přidané hodnoty. Počet úkonů právní služby pět byl stanoven správně.
5. Vzhledem k výše uvedenému je tudíž nutné opravným usnesením v rozsudku ze dne 22. 4. 2024, č. j. 33 C 69/2023-70, opravit ve II. výroku celkovou částku přiznanou žalovanému na náhradě nákladů řízení. Soud proto vydal toto usnesení, jímž písemné vyhotovení rozsudku uvádí do pořádku.