Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s 8,75 % úrokem z prodlení od 22. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 11. 2023 se žalobce původně domáhal zaplacení částky 20 217 Kč, a to z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a.s. (dříve [právnická osoba] [Anonymizováno], a.s.) dne 29. 5. 2004 – smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], kdy žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve sjednané výši a na základě kreditní karty byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky. Přesný výčet transakcí kreditní kartou, průběh splácení jsou zachyceny v přiložených měsíčních výpisech z účtu č. [hodnota]. Žalobce se původně domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 325 Kč, dále poplatků ve výši 892 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1 290 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 7 613,49 Kč. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, kdy v podání ze dne24. 5. 2024, kdy uvedl, že vzhledem k tomu, že nemá soudem požadované listinné důkazy k dispozici, trvá na zaplacení částky 15 000 Kč, která představuje rozdíl mezi čerpanou částkou ve výši 23 000 Kč a uhrazenou částkou ve výši 8 000 Kč. V rozsahu částečného zpětvzetí, soud řízení zastavil.
2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že žádný dluh vůči [právnická osoba]. nemá, ani nemůže mít, neboť smlouvu řádně ukončil a není již jejím klientem.
3. Soud ve věci nařídil jednání, u kterého bylo žalobci dáno poučení v souladu s ustanovením§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, mimo jiné, k tomu, aby žalobce doplnil, jaká byla dohoda o výši úvěru nebo úvěrového rámce, jaká byla dohoda o výši splátek, jaká byla dohoda o splatnosti splátek, o výši úroku, zda a jakým způsobem byl dohodnut způsob uzavření úvěrové smlouvy, kdy a v jaké výši žalovaný úvěr čerpal, pokud čerpal žalovaný úvěr použitím kreditní karty nebo jiné karty, byl žalobce vyzván k tomu, aby dotvrdil a označil důkaz, kdy žalovanému byla doručena kreditní karta, popř. kdy tuto převzal, jaký byl obsah dohody o povinnosti žalovaného platit poplatky, jaké konkrétní poplatky žalobou žalobce uplatňoval, jak dospěl k výši požadovaných kapitalizovaných úroků. K této výzvě, jak již shora soud uvedl, žalobce uvedl, že nedisponuje listinnými důkazy, k důkazu označil a doložil pouze výpisy k [právnická osoba]. kartě za období 12/2004 až 8/2005, a dále platební historii smlouvy č. [hodnota]. Žalobce k důkazu nedoložil žádný důkaz, kterým by prokázal, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným měla být uzavřena smlouva pod číslem [hodnota], na základě které měl být žalovanému poskytnut úvěrový rámec, na základě kterého mohl žalovaný čerpat finanční prostředky, především žalobce nedoložil a neoznačil žádný důkaz, kterým by prokázal, že žalovanému byla poskytnuta kreditní karta, která žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky. Pouhé výpisy k [právnická osoba]. kartě předložené žalobcem k důkazu, neprokazují tvrzení žalobce, že žalovaný čerpal finanční prostředky prostřednictvím kreditní karty tak, jak tvrdí v podání ze dne 24. 5. 2024.
4. Tvrdí-li účastník rozhodné skutečnosti, je zatížen povinností důkazní, tj. povinností označit důkazy potřebné k prokázání tvrzení, na kterých zakládá uplatněné právo. Podle § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobce v daném případě neoznačil a nedoložil důkazy, kterými by prokázal svá tvrzení, a to, že žalovaný prostřednictvím kreditní karty čerpal finanční prostředky v celkové výši 23 000 Kč, když žalobce nedoložil důkaz o tom, že žalovanému byla poskytnuta kreditní karta, či tuto převzal. Žalobce byl řádně v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzván k označení takovéhoto důkazu, žalobce tak neučinil, tím rezignoval na svá práva a tato skutečnost musí jít pouze k jeho tíži. Žalobce tak neunesl důkazní břemeno stran tvrzení ohledně čerpání finančních prostředků žalovaným. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, dle obsahu spisu tomuto však žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.