Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.295 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19.995 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.012 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 10. 2024 po žalovaném zaplacení částky 20.295 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako příspěvku dle zák. č. 168/1999 Sb. v souvislosti s tím, že žalovaný provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti).
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, během celého řízení zůstal naprosto nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní: dokladu o nabytí vlastnictví vozidla žalovaným, výzvy k úhradě příspěvku, upomínky o náhradu nedoplatku, výzvy k úhradě společnosti [právnická osoba]., předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód] (dále jen vozidlo), které je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 30. 10. 2023 do 30. 10. 2023, po dobu 215 dnů k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku činí 19.995 Kč na toto období. Žalovaný nereagoval na výzvu žalobkyně a příspěvek neuhradil. Žalovaný dluží celkově částku 20.295 Kč, která sestává ze základu příspěvku - 93 Kč x počet nezaplacených dnů, tj. 215 = 19.995 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.
5. Soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je po právu, nárok žalobkyně vyplývá ze zák. č. 168/1999 Sb., a to zejména z ust. § 1 odst. 2, § 4 odst. 1, 3, 4, 6 citovaného zákona. Základ příspěvku je stanoven v ust. § 2 odst. 1 písm. l) vyhl. MF č. 205/1999 Sb. ve výši 93 Kč.
6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od 1. dne následujícího po lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku nepojištěných, kdy splatnost příspěvku nastala dne 19. 3. 2024.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.012 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 812 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé.
8. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákadů na zastoupení žalobkyně advokátkou, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené, a to z důvodu, že u žalobkyně coby veřejnoprávní instituce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic zásadního, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. IV. ÚS 223/12). Neúčelnost těchto nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně byla potvrzena i rozhodnutím Krajského soudu v Brně - pobočka Jihlava ze dne 2. 12. 2020, č. j. 72 Co 283/2020-13.