Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 993,18 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 184,56 Kč, s úrokem ve výši 3 629,54 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 043,30 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 829,34 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 625 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, poskytnutého žalované společností [právnická osoba]., která následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy ze dne 22. 7. 2021 vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba]., a žalovaná uzavřely smlouvu označenou jako smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč s úrokem 15 % ročně. Žalovaná se kromě této jistiny zavázala uhradit úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, jak se podává z úvěrové smlouvy. V žádosti o úvěr částky 30 000 Kč žalovaná uvedla, že požívá příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč, což předchůdkyni žalobkyně doložila, jak se podává z poštovní poukázky, její náklady na bydlení činí 1 500 Kč, neboť bydlí se svým druhem, jak doložila jeho čestným prohlášením, její další měsíční náklady činí 6 750 Kč, nemá vyživovací povinnosti, je svobodná, má základní vzdělání, nemá další úvěry ani bankovní účet, jak se podává z této žádosti. Žalovaná dále doložila, že proti ní nejsou vedeny žádné exekuce, jak se podává z oznámení o jejich skončení. Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, jak se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, ze seznamu postoupených pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty. Toto postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 2. 4. 2025, jak se z něho podává. Před podáním žaloby, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, jak se podává z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím lístkem. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 19 575 Kč, jak se podává z přehledu splátek.
4. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Protože předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a při tomto posuzování nevznikly žádné pochybnosti o její správnosti, zavázal soud žalovanou k úhradě dluhu vč. dohodnutého úroku a ve smyslu ustanovení § 1970 OZ též s úrokem z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.
8. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za čtyři úkony právní služby po 1 580 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za čtyři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradou soudního poplatku ve výši 800 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 705 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit činí 10 625 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.