Výrok
I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku č. [hodnota], umístěnou v přízemí (vpravo) budovy č.p. [Anonymizováno], postavené na pozemku parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14.982,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 27.2.2025 se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z bytu č. [hodnota] o dispozici [Anonymizováno], který se nachází v bytovém domě na [adresa], č. or. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu k předmětnému bytu, a to na dobu určitou v období od 1.11.2022 do 31.12.2024. Žalovaný po uplynutí doby sjednaného nájmu předmětný byt nevyklidil a neodevzdal zpět žalobkyni, od 1.1.2025 tak užívá byt bez právního důvodu. I přes písemné výzvy k vyklizení bytu žalovaný předmětný byt nevyklidil.
2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně je vlastnicí bytu č. [hodnota], který se nachází v přízemí bytového domu na [adresa], č. or. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí pro k. ú. [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanými nájemní smlouvu k bytu v přízemním podlaží uvedeného domu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od 1.11.2022 do 31.12.2024. Výzvou ze dne 30.1.2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení bytu se lhůtou do 16.2.2025 a k úhradě dlužného nájemného. I přes předžalobní výzvu však žalovaný předmětný byt k dnešnímu dni nevyklidil a nepředal zpět žalobkyni.
5. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé za jeho účinnosti.
6. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ust. § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
7. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou v období od 1.11.2022 do 31.12.2024. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni 31.12.2024 a žalovaný byl v daný den povinen odevzdat byt pronajímateli ve smyslu ust. § 2292 občanského zákoníku. Žalobkyně po skončení nájmu vyzvala žalovaného k vyklizení a odevzdání bytu, čímž byla ve smyslu ust. § 2285 o. z. vyloučena možnost, že je nájem znovu ujednán. Žalovaný však i přes výzvu žalobkyně nesplnil svou povinnost vyklidit byt a po datu 31.12.2024 tak byt ve vlastnictví žalobkyně užívá bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tento byt vyklidit, jak plyne z výroku I. rozsudku. Pokud jde o lhůtu 15 dnů od právní moci rozsudku, stanovenou žalovanému k vyklizení bytu, tato vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14.982,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, dále z odměny zastoupení advokátem vypočtené z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), ve znění od 1.1.2025, jež činí částku 2.300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a ze tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni pak rovněž náleží právo na DPH v hodnotě 21 % odpovídající částce 1.732,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. l o. s. ř.