Výrok
I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 2.500 Kč od 13.9.2023 do budoucna.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12.500 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 12.500 Kč od 29.7.2023 do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 2.500 Kč od 29.7.2023 do 12.9.2023,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17.8.2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky původně ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, k němuž mělo dojít v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o úvěru (žalobce nedisponuje podklady o uzavření dané úvěrové smlouvy) mezi žalovanou a původním věřitelem společností [právnická osoba] (dále rovněž "původní věřitel"), kdy předmětná částka byla žalované poskytnuta dne 13.10.2020 platbou z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované.
2. V souladu s ust. § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 b., občanský soudní řád (dále rovněž "o. s. ř.") soud projednal věc bez nařízení jednání, jelikož účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu ohledně zamýšleného postupu nevyjádřila, při zohlednění doložky dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.) a věc bylo možno rozhodnout i jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
4. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku příslušného Městského soudu v Praze, tato společnost podniká v oblasti poskytování úvěrů a půjček. Původní věřitel poukázal dne 13.10.2020 na bankovní účet žalované č. [hodnota] -[Anonymizováno] vedený u [právnická osoba]. platbu ve výši 15.000 Kč k variabilnímu symbolu č. [var. symbol] ([Anonymizováno]). Uvedená banka potvrdila, že předmětný účet patří žalované. Z dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru vyplněném pro dlužníka v osobě žalované vyplývá, že tento nese podpis strany původního věřitele. Společnost [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.3.2023 postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba]., ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 30.3.2023, a tato společnost následně postoupila předmětnou pohledávku na žalobce smlouvou ze dne 4.4.2023, ve znění dodatku č. [hodnota] (předmětné smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh obsahujících konkretizovanou pohledávku za žalovanou), o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 18.7.2023 spolu s výzvou k dodatečnému plnění před podáním žaloby; dopis odeslán skrze poštovní doručování téhož dne. Dne 18.7.2023 byla žalované rovněž zaslána předžalobní výzva.
5. Věc byla posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1.1.2014, neboť posuzovaná práva a povinnosti vyvstaly za jeho účinnosti.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Po provedení důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že předmětná žaloba je ve svém základu důvodná. Mezi původním právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou bylo jednáno o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (o čemž svědčí alespoň předpřipravená smluvní dokumentace), v souvislosti s čímž došlo ze strany původního věřitele k poskytnutí finančního plnění ve výši 15.000 Kč ve prospěch bankovního účtu patřícího prokazatelně žalované. Uvedeným plněním bez právního důvodu došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele, který svou pohledávku odpovídající právu na vrácení bezdůvodného obohacení následně postoupil společnosti [právnická osoba]., z níž byla následně postoupena žalobci. Žalovaná byla v souvislosti s oznámením postoupení pohledávky vyzývána k dodatečnému poskytnutí plnění, žalovaná však do doby podání žaloby neplnila ničeho, a to ani v rozsahu bezdůvodného obohacení (ačkoli byla uvedenou výzvou požadována dlužná částka z hypoteticky uzavřené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství).
8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná bezdůvodně načerpané peněžní prostředky původnímu věřiteli, ani jeho právním nástupcům nevrátila, dostala se do prodlení s plněním/vrácením tohoto bezdůvodného obohacení. Oproti uvedenému závěru soudu žalovaná v tomto řízení jakkoli netvrdila a neprokázala, že by předmětné finanční prostředky od původního věřitele načerpala na základě jiných právních skutečností, případně jakých konkrétně.
9. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 2.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 2.500 Kč od 13.9.2023 do budoucna z důvodu, že žalovaná po podání žaloby dne 13.9.2023 na předmětný dluh uhradila právě částku 2.500 Kč. Vzhledem k uvedenému soud řízení dle § 96 občanského soudního řádu částečně zastavil v uvedené výši, jak plyne z výroku I. rozsudku.
10. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobě ve výroku II. rozsudku vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 12.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 12.500 Kč od 29.7.2023 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 2.500 Kč od 29.7.2023 do 12.9.2023 dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na vyvstalou splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s výzvou k plnění ze dne 18.7.2023.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci (procesní úspěch žalobce v řízení spočívá jak ve vyhovění části jeho žaloby, tak i ve zpětvzetí části žaloby původně podané pro dluh žalované, k jehož úhradě došlo až po podání žaloby) přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 3 x 300 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 tarif pod bodem 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu; převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH v sazbě 21 % odpovídající částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.