Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

47 C 87/2026

Soud: Městský soud v BrněDatum rozhodnutí: 9. 9. 2026Č. j.: 47 C 87/2026-27Samosoudce: JUDr. Radek MalenovskýAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: 27 150 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohaceníECLI:CZ:MSBR:2026:47.C.87.2026.1
omezení svéprávnostináklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvyřidičský průkazdokazováníkorporacesmlouva o úvěrusplatnost pohledávkynáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (32) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Zamítá se žaloba požadující po žalované zaplacení částky 27 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 000 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 15. 7. 2026 (podána u soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit:a) částku 15 000 Kč na jistině,b) částku 6 000 Kč na úrocích,c) úroky z prodlení v zákonné sazbě 12 % ročně z částky 21 000 Kč za období od 16. 5. 2025 do zaplacení,d) částku 6 150 Kč na smluvní pokutě,a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].

2. Žalovaná se během řízení nevyjádřila.

3. Dne 9. 9. 2026 se konalo první jednání ve věci, právní zástupkyně žalobce svou neúčast a neúčast žalobce na jednání předem omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový děj.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že na straně úvěrující byla uvedena společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], na straně úvěrované byla uvedena žalovaná. U žalované bylo mimo další údaje uvedeno číslo bankovního účtu [č. účtu]. Dále bylo ve smlouvě na jejím konci uvedeno datum 13. 1. 2025 jako datum uzavření smlouvy. Předmětem předložené smlouvy byl závazek úvěrujícího poskytnout žalované 13. 1. 2025 částku do výše 15 000 Kč s úrokem 40 % p. m. a závazek žalované peněžní prostředky vrátit a zaplatit příslušenství. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] není žalovanou podepsána. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].

6. Listina smlouvy, žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru nebo všeobecné obchodní podmínky nebyly ani jedna podepsána žalovanou. Datum uzavření smlouvy v žalobě není dokonce ani tvrzeno, natož dokazováno.

7. K procesu uzavření smlouvy žalobce uvedl, že úvěrující poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na které si žalovaná měla vybrat dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru a doba splatnosti úvěru. Následně žalovaná měla vyplnit registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje. Žalovaná dále měla uvést heslo pro přístup ke svému uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná měla odsouhlasit zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. K jejímu podpisu měla žalovaná použít pětimístný verifikační SMS kód, který úvěrující zaslal žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 48439 žalovaná měla následně vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách úvěrujícího a odesláním potvrdit svoji vůli být smlouvou vázán.

8. To, že žalobcem shora popsaný proces uzavření smlouvy skutečně proběhl, nebylo v řízení žalobcem prokázáno. Ostatně ani předložená smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] není žalovanou podepsána.

9. Tudíž žalobce neprokázal, že obchodní korporace [právnická osoba]. uzavřela s žalovanou žalobcem tvrzenou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].

10. Žalobce předložil k důkazu sken občanského průkazu žalované a jejího průkazu ZTP/P, z nich je zjevné zrakové postižení žalované. Vedle toho žalobce předložil i sken řidičského průkazu zcela jiné osoby než žalované (určitého muže) - důkazy: sken občanského průkazu žalované; sken průkazu zdravotního pojištění a průkazu ZTP žalované; sken řidičského průkazu osoby s příjmením [adresa]).

11. K ověření úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že ta měla být lustrována v databázích ISIR, CEE, NRKI a BRKI. Z důkazu listinou „žádost o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] “ vyplynulo, že zdrojem příjmů žalované byl invalidní důchod, a to 16 601 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje měly činit 7 000 Kč. Na základě uvedených skutečností – dle žalobce - nedošlo k důvodným pochybám úvěrujícího ohledně úvěruschopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru.

12. Částka 15 000 Kč byla úvěrujícím vyplacena jednorázově dne 13. 1. 2025 na bankovní účet č. [č. účtu] (důkaz: Potvrzení o provedené platbě s datem 13. 1. 2025).

13. Žalovaná se měla dostat do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. Nicméně žaloba neobsahuje žádné konkrétní údaje o splatnosti úvěru v tomto řešeném případě ani o procesu jeho zesplatnění. Namísto kalendářních dat obsahuje žaloba několik vícemístných čísel, které nelze rozšifrovat jako nějaké konkrétní datum. Žalobce neunáší břemeno tvrzení ani důkazní o splatnosti pohledávky. Ačkoliv žalobce předložil k důkazu listinu „zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] “, označením důkazu nelze nahrazovat nedostatek skutkových tvrzení. Vše uvedené má samozřejmě negativní dopady i na tvrzený nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty.

14. Žalobce tvrdil, že nabyl pohledávku, která je předmětem tohoto řízení (viz bod 1. tohoto odůvodnění), smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s úvěrujícím – společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], dne 10. 6. 2026 (důkazy: smlouva o postoupení pohledávek i s tvrzenou přílohou č. [hodnota]; oznámení o postoupení pohledávky).

15. Právní posouzení skutkového děje16. Soud aplikoval na souzenou věc zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „o. z.“).17. Dle ust. § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Žalobce neprokázal uzavření smlouvy mezi úvěrujícím a žalovanou.19. Žalobce mj. předložil důkaz fotokopií občanského průkazu žalované a jejího průkazu ZTP/P, z nichž je zjevné zrakové postižení žalované a dále je na fotografii průkazu ZTP/P a průkazky pojištěnce – žalované i řidičský průkaz jiné osoby, muže. Tudíž nejen že nelze vyloučit, že smlouvu uzavřel ve skutečnosti onen muž, jehož řidičský průkaz je na fotografii spolu se 2 průkazy žalované. Podstatné je, že původní věřitel objektivně musel mít pochybnosti o způsobilosti žalované – včetně její zrakové způsobilosti - smlouvu platně uzavřít (tedy včetně její schopnosti si smlouvu přečíst).20. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2021 sp. zn. II. ÚS 1292/21 (tzv. právní věta i bod 23. odůvodnění): „Pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy.“.21. Žalobce neprokázal ani esenciální pojmový znak úvěru vyplývající z § 2395 o. z., tedy že by úvěrující poskytl žalované částku 15 000 Kč. Žalobce sice předložil důkaz potvrzením o provedené platbě, z nějž plyne, že obchodní společnost [právnická osoba]. převedla dne 13. 1. 2025 na účet č. [č. účtu] částku 15 000 Kč. Nicméně z této listiny ani žádné jiné neplyne, že šlo v podobě poukázaného účtu právě o účet žalované. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na které je uvedeno toto číslo účtu jako údajně číslo účtu žalované, není podepsaná žalovanou, a proto nejde o důkaz, že by takový účet patřil žalované. Žalobcem označený důkaz dotazem na [právnická osoba] je zmatečný, nejasný, když v něm chybí přesné ohraničení kalendářními daty, za jaké období by měl soud výpis z účtu požadovat (viz text žaloby: „Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba]., zda byly v období od data uzavření Smlouvy [Anonymizováno] do data zesplatnění úvěru [Anonymizováno] provedeny platby v celkové výši 15000 na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo k němu měl žalovaný dispoziční oprávnění.“); proto se soud ani neobracel na banku; žalobce se nedostavil k jednání, aby případně upřesnil svůj návrh důkazu ve smyslu § 128 o. s. ř.22. Pokud žalobce neprokázal, že jeho tvrzený právní předchůdce poskytl žalované jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč, žalované tak nemohla vzniknout povinnost žalobci cokoliv vracet. Již z tohoto důvodu je žaloba nedůvodná.23. Žalobce neprokázal ani svou věcnou aktivní legitimaci, tj. že žalobce nabyl žalobní pohledávku.24. Podle ust. § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).25. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.26. V žalobcem předloženém elektronickém souboru označeném jako „Příloha č. [hodnota] – Seznam pohledávek [právnická osoba] “ sice je uvedena pohledávka směřující vůči žalované, označená jako „84698 [Anonymizováno] [Jméno žalované] 49 898 Kč“. Nicméně tato tvrzená příloha č. [hodnota] není podepsaná (a to ani elektronicky) a již proto nelze bezpečně dovodit, že jde o skutečnou přílohu smlouvy o postoupení pohledávek údajně uzavřené mezi žalobcem a tvrzeným původním věřitelem. I proto soud musel žalobu zamítnout.27. Oznámení o postoupení pohledávky s datem 25. 6. 2026 není postupitelem podepsané a již proto není spolehlivě zjištěno, že postupitel byl skutečně pisatelem takového oznámení. K tomu se přidává, že postupovaná pohledávka není určitě specifikována v Oznámení o postoupení pohledávek, a proto ji nelze bezpečně spojit s právě žalobní pohledávkou.28. Soud ani nemohl dovodit bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. a násl. na straně žalované na úkor právě žalobce. Totiž žalobce neprokázal, že žalovaná pohledávka vznikla, ani že na něj byla postoupena.29. Žalobce se k jednání nedostavil, tudíž mu nemohlo být poskytnuto poučení soudem ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.30. K tomu soud dodává následující – již třetí – samostatný důvod zamítnutí žaloby.31. Podle § 2 odst. 3 o. z. platí, že „Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“.32. Podle § 3 odst. 2 písm. c) o. z. platí, že „Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.“.33. Navíc fotokopie občanského průkazu žalované a jejího průkazu ZTP/P je zjevné zrakové postižení žalované. Původní věřitel tak objektivně musel mít pochybnosti o způsobilosti žalované – včetně její zrakové způsobilosti - smlouvu platně uzavřít (tedy včetně její schopnosti si smlouvu přečíst). I kdyby tak žalobce prokázal, že původní věřitel poskytl žalované na její účet jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč a že nabyl žalobní pohledávku od původního věřitele, přesto by soud žalobu zamítl, a to pro rozpor s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. s. z. a dle § 3 odst. 2 písm. c) o. z., a to při přiměřené aplikaci nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2021 sp. zn. II. ÚS 1292/21 (tzv. právní věta i bod 23. odůvodnění): „Pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy.“.34. Ze shora uvedeného plyne, že ze tří samostatných rozhodovacích důvodů (neprokázání poskytnutí jistiny úvěru žalované, neprokázání věcné aktivní legitimace žalobce a rozpor s dobrými mravy) je žaloba nedůvodná, pročež ji výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.36. V tomto řízení byla žalovaná zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Ovšem žalované žádné náklady řízení dle spisu nevznikly (žalovaná byla po celou dobu zcela pasivní), proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací