Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

49 C 136/2024

Soud: Městský soud v BrněDatum rozhodnutí: 1. 10. 2024Č. j.: 49 C 136/2024-54Předseda senátu: JUDr. Monika Schön Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 1. 2025Předmět řízení: zaplacení 36 500 Kč s příslušenstvím - úvěrECLI:CZ:MSBR:2024:49.C.136.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o zápůjčcesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16.500 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36.500 Kč za dobu od 13. září 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 36.500 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne 5. 7. 2023 uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru, podle níž žalovaný čerpal částku 20.000 Kč (převodem na účet) a tuto se zavázal spolu se sjednaným poplatkem ve výši 14.000 Kč vrátit do 12. 9. 2023. V rozporu s ujednáním ve smlouvě tyto částky žalovaný nezaplatil, vznikla mu tak dále povinnost k zaplacení smluvní pokuty, podle žalobce v částce 2.500 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho, žalobce jej o zaplacení před podáním žaloby upomínal, marně.

2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 20. 8. 2024 a 1. 10. 2024, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Jednání dne 20. 8. 2024 ani 1. 10. 2024 se neúčastnil ani žalobce, který svou neúčast omluvil (zároveň však svou absencí soudu znemožnil postup podle ustanovení 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.).

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Z formuláře smlouvy o podnikatelském úvěru datované dne 5. 7. 2023 soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Soud především nemá za prokázané, že by žalovaný jakkoli vyjádřil vůli být vázán obsahem právě této listiny, právě ve znění tvrzeném žalobcem. Na listině není připojen podpis žalovaného, pouze v části označené jako „podpis klienta“ je strojově uvedeno datum a číselný kód SMS verifikace ([Anonymizováno]). Z ničeho nelze dovodit, že žalovaný návrh žalobce na uzavření smlouvy právě o tomto obsahu akceptoval. S ohledem na absenci žalobce při jednání soud nemohl postupem podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit a vyzvat žalobce k označení důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy.

5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a připojeného podacího lístku soud zjistil, že přípis byl odeslán na adresu [adresa], adresátem je žalovaný. Soud nevzal za prokázané, že by touto výzvou byl žalovaný k zaplacení vyzván a nevzal za prokázané, že by tento přípis byl žalovanému doručen (reálně či se alespoň dostal do sféry jeho dispozice), neboť z ničeho neplyne, že by se žalovaný zdržoval na adrese [adresa]. Jde o adresu odlišnou od té, která je uvedena ve formuláři smlouvy o úvěru (zde je uvedena adresa [adresa]) i od adresy, která je uvedena na občanském průkazu žalovaného (jeho kopii přitom soudu předložil žalobce; plyne z něj, že trvalý pobyt žalovaného je na adrese [adresa]). S ohledem na absenci žalobce u obou jednání pak nebylo možné zjistit, co vedlo žalobce k zasílání písemnosti na jinou adresu.

6. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že dne 7. 7. 2023 mu byla na účet připsána částka 20.000 Kč od [právnická osoba] Ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud touto listinou vzal za prokázané, že žalobce dne 7. 7. 2023 poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Nutno zdůraznit, že jde o bankovní účet vedený na žalovaného jako fyzickou osobu, z ničeho neplyne jakákoli souvislost s případnou podnikatelskou činností žalovaného.

7. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 7. 7. 2023 žalobce poskytl žalovanému částku 20.000 Kč. Soud nemá za prokázané, že by spolu účastníci uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru o obsahu tvrzeném žalobcem, a nemá za prokázané ani to, že by před poskytnutím částky 20.000 Kč žalobce jakkoli zjišťoval a ověřoval schopnost žalovaného částku 20.000 Kč včetně jakéhokoli dalšího případného poplatku splatit. Rovněž soud nemá za prokázané, že by žalobce před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky. S ohledem na absenci žalobce při jednání pak nebylo možné tyto nedostatky napravit postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

8. Po právní stránce pak soud věc posoudil takto: Soud nemá za prokázané, že by spolu účastníci uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru. Jelikož však žalovaný čerpal částku 20.000 Kč od žalobce, který je profesionálním poskytovatelem nebankovních půjček (úvěrů), hodnotí soud tento vztah jako vztah ze smlouvy o zápůjčce (tzv. reálný kontrakt podle ustanovení § 2390 an. o. z.). Vzhledem k tomu, že se pak jedná o smlouvu spotřebitelskou, nutno na vztah aplikovat úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jakákoli souvislost s podnikáním žalovaného v projednávané věci prokázána nebyla; sama okolnost, že žalovaný má IČO, nesvědčí o tom, že by závazek měl souviset s jeho podnikatelskou činností). Takto uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 7. 7. 2023 pak soud hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť žalobce zjevně před poskytnutím peněžních prostředků, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když reálně nezjišťoval, případně adekvátně neposoudil majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje atp., nezjišťoval jiné případné dluhy a splátky žalovaného aj. Tím porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době poskytnutí částky 20.000 Kč, jde o neplatnost absolutní.

9. Ze všech shora uvedených důvodů soud smlouvu o zápůjčce ze dne 7. 7. 2023 hodnotí jako absolutně neplatnou, tedy z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení smluvního úroku, poplatku či jakýchkoli jiných plnění ze smlouvy.

10. Protože však žalovaný čerpal částku 20.000 Kč, došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z.

11. Vzhledem k tomu, že dosud mu nezaplatil (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) ničeho, zbývá vydat částka 20.000 Kč. Splatnost této částky pak soud uložil žalovanému v obecné třídenní pariční lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníci neuváděli ani ze spisu neplyne vhodnost žádné jiné pariční lhůty, současně žalobce nedoložil, že by žalovaného k zaplacení vyzval (srov. zjištění o odeslání výzvy na jinou adresu než adresu žalovaného). Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

12. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci (úspěch přitom soud posuzoval nejenom ve vztahu k žalované jistině, ale též k úrokům z prodlení, které kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, k tomu srov. ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, tedy mu náhrada nákladů řízení nepřísluší, žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, avšak žádné náklady mu nevznikly, tedy mu není co nahrazovat. Soud tedy o náhradě nákladů řízení rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací