Výrok
I.Vyživovací povinnost stanovená žalobci rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2010 sp. zn. [spisová značka] se z r u š u j e dnem 1. 9. 2025.II.Žádný z účastníků n e m á právo n a náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne 5. 9. 2025 domáhal, aby soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti otce ke zletilému dítěti.Žalobce uvedl, že rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 21. 12. 2010 sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto mimo jiné tak, že žalobci byla uložena povinnost hradit žalovanému od 1. 12. 2010 výživné ve výši [právnická osoba] Kč vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Žalobci byla dále uložena povinnost k úhradě nedoplatku na výživném za předcházející období ve výši 500 Kč.Dle žalobce je již žalovaný schopen sám se živit a došlo tak dle názoru žalobce ke skončení vyživovací povinnosti, a to minimálně od 1. 9. 2025, a vzhledem k tomu jsou dány důvody ke zrušení vyživovací povinnosti stanovené výše uvedeným rozsudkem.Žalovaný se k návrhu vyjádřil podáním ze dne 28. 11. 2025, kdy uvedl, že souhlasí se všemi tvrzeními jeho otce, které v žalobě uvedl, zejména souhlasí s tím, že je schopen sám se živit, neboť je zaměstnaný a souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti otce vůči jeho osobě, a to od 1. 9. 2025. Dále žalovaný uvedl, že souhlasí s tím, a by byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.Souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání na dotaz soudu vyslovil i žalobce prostřednictvím podání jeho právní zástupkyně, které učinila 5. 12. 2025.Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne 21. 12. 2010, čj. [spisová značka], soud zjistil, že tehdy nezletilý [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] výživu částkou [právnická osoba] Kč měsíčně k rukám matky vždy do 15. dne v měsíci předem s účinností od 1. 12. 2010.Podle § 910 odstavec 1, 2 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.Výživné na zletilé dítě nezaniká automaticky dosažením 18ti let věku, ale trvá, dokud dítě není schopno se samo živit. Soud zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, neboť žalovaný uvedl, že pracuje, má dostatečný příjem, a je schopen sám se živit. Žalovaný souhlasil s tím, aby byla vyživovací povinnost jeho otce vůči jeho osobě zrušena od 1. 9. 2025. S ohledem na skutečnost, že tvrzení žalobce se tak stalo nesporné, soud na základě oboustranné shody účastníků řízení rozhodl tak, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, tedy že vyživovací povinnost stanovená žalobci rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2010 sp. zn. [spisová značka] se zrušuje dnem 1. 9. 2025.Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle nějž mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.